Amisulprid může být nejúčinnějším antipsychotikem u negativních příznaků u schizofrenie

Systematický přehled literatury a metaanalýza užívání antipsychotik u pacientů se schizofrenií s převažujícími nebo výraznými negativními příznaky ukázaly, že u pacientů s převažujícími negativními příznaky byl amisulprid jediným lékem, který byl lepší než placebo. U prominentních negativních příznaků nebyla nalezena žádná studie, která by podporovala konkrétní antipsychotikum ve srovnání s placebem. U obou kategorií negativních příznaků však jiná srovnávání prokázala výhodu určitých přípravků oproti jiným. Tato zjištění byla publikována v časopise European Archives of Psychiatry and Clinical Neuroscience.

Přestože negativní příznaky tvoří podstatu schizofrenie, není jasné, jak účinná jsou antipsychotika při jejich léčbě. Pokud se ukázalo, že tyto látky jsou účinné u negativních příznaků, vyvstala také otázka, zda skutečně působí na „primární“ negativní příznaky, nebo zda místo toho zlepšují „sekundární“ negativní příznaky prostřednictvím zlepšení pozitivních nebo depresivních příznaků. Cílem řešitelů bylo odpovědět na tyto otázky a také určit, zda je vhodné, aby se ve studiích používaly pouze výrazné symptomy (oproti dominantním). Zdá se, že tato analýza je první, která studuje tuto specifickou populaci a zároveň rozděluje pacienty do skupin s převažujícími a prominentními negativními příznaky.

Výzkumníci prošli celkem 21 zaslepených, randomizovaných kontrolovaných studií léků hodnotících 34 různých antipsychotik zahrnujících 3451 účastníků publikovaných v letech 1989-2017. Byly provedeny samostatné analýzy pro převažující a výrazné negativní příznaky, přičemž primárním výsledkem byla změna negativních příznaků měřená pomocí Škály pozitivních a negativních syndromů a Škály pro hodnocení negativních příznaků. Sekundární výsledky zahrnovaly depresivní nebo pozitivní symptomy a také extrapyramidové nežádoucí účinky.

Jak již bylo uvedeno dříve, u osob s převažujícími negativními symptomy byl pouze amisulprid významně lepší než placebo u negativních symptomů (N=4; n=590; standardizovaný průměrný rozdíl , 0,47; 95% CI, 0,23-0,71) a deprese (N=4; n=345; SMD, 0,35; 95% CI, 0,02-0,68). Při vzájemném srovnání antipsychotik v převažující skupině byl kariprazin lepší než risperidon (N=1; n=456; SMD, -0,29; 95% CI, -0,48 až -0,11), zatímco v malé studii byl olanzapin lepší než haloperidol (N=1; n=35; SMD, 0,75; 95% CI, 0,06-1,44) ve snížení negativních příznaků. Při analýze pozitivních symptomů nebo deprese nebyly mezi léky zjištěny žádné významné rozdíly.

U subjektů s výraznými negativními symptomy nebyly zahrnuty žádné placebem kontrolované studie, což znamená, že účinnost oproti placebu nemohla být v přehledu uvedena. V přímém srovnání 2 léků se ukázalo, že amisulprid je lepší než flufenazin pouze v kategorii depresivních symptomů (N=1; n=48; SMD, -0,78; 95% CI, -1,37 až -0,19). V 1 studii však olanzapin prokázal vyšší účinnost oproti risperidonu jak u negativních příznaků (N=1; n=235; SMD, -0,30; 95% CI, -0,04 až -0,56), tak u pozitivních příznaků (N=1; n=235; SMD, -0,32; 95% CI, -0,06 až -0,57). V další jediné studii navíc quetiapin překonal risperidon u negativních symptomů (N=1; n=44; SMD, -1,34; 95% CI, -2,00 až -0,68).

Je třeba poznamenat, že autoři měli podezření na větší matoucí vliv (prostřednictvím sekundárních účinků) v těchto studiích oproti studiím zkoumajícím převažující negativní příznaky, takže výrazné negativní příznaky jsou pro hodnocení poněkud méně vhodné.

Mezi omezení patřil relativně malý počet kontrolovaných studií zaměřených na negativní příznaky, nedostatek informací v původních studiích týkajících se sekundárních výsledků, obtížná interpretace skóre Škály pozitivních a negativních syndromů a Škály pro hodnocení negativních příznaků a spoléhání se na méně vědecká měřítka pro oddělení podtypů negativních příznaků.

S ohledem na poslední problém výzkumníci navrhují, aby se pro tyto účely v budoucích studiích používaly vědecky vypracované definice, jako je „deficitní syndrom“ a „přetrvávající negativní příznaky“. Důležitým směrem budoucích studií bude nalezení metod, jak oddělit účinek na skutečné negativní příznaky od účinků souvisejících se sekundárními účinky prostřednictvím snížení pozitivních příznaků a deprese.

Prozatím se zdá, že zejména u pacientů s převažujícími negativními příznaky může amisulprid nejlépe pomoci zmírnit značnou zátěž negativních příznaků u schizofrenie, ačkoli přesnou povahu těchto souvislostí je třeba dále zkoumat.

Diskuse: V posledních 3 letech obdržel Stefan Leucht honoráře za konzultace od společností LB Pharma, Lundbeck, Otsuka, Teva Pharmaceutical Industries Ltd, LTS Lohmann, Geodon Richter, Recordati a Boehringer Ingelheim a za přednášky od společností Janssen, Lilly, Lundbeck, Otsuka, Sanofi Aventis a Servier.