Apis cerana

Taxonomie

Čeleď: Apidae
Podčeleď: Apinae
Kmen: Apini Latreille, 1802
Rod: Apis Linnaeus, 1758
Podrod: Apis Linnaeus, 1758
Subgenus: Apis cerana Fabricius, 1793
Obvyklé názvy: Asijská včela medonosná, asijská včela medonosná nebo východní včela medonosná

Přehled

Asijská včela medonosná je jedním z morfologicky nejrozmanitějších druhů včel, a to do té míry, že je rozeznáváno více poddruhů nebo ras. Asijská včela medonosná má tělo dlouhé přibližně 9 mm a zbarvení těla se u jednotlivých ras liší. A. cerana je primárním hostitelem parazitických roztočů Varroa jacobsoni a V. destructor.

Diagnostické znaky

• Samice dělnice: velikost těla střední (délka předních křídel 7-9 mm).
• Samičí dělnice: nohy rezavě zbarvené (obr. 2).
• Ochlupení těla hnědé.
• Klovací aparát s 10 lancetovými ostny a 4-5 páry styletových ostnů (Jayasvasti a Wongsiri 1992, 1993) (obr. 10).
• Vzdálenost od špičky lancety k prvnímu bodci = 49,87 µm (Jayasvasti a Wongsiri 1992, 1993).

Hostitelská společenstva

Stejně jako u všech druhů včel i u A. cerana je generalista a za potravou navštěvuje širokou škálu rostlin.

Hnízdní chování

Hnízda A. cerana jsou stavěna v uzavřených dutinách a skládají se z několika plástů uspořádaných paralelně vedle sebe a oddělených stejnou vzdáleností. Kolonie A. cerana jsou menší (s přibližně 7000 jedinci) než kolonie Apis mellifera (Winston 1991), a proto tento druh preferuje menší dutiny. Navíc kolonie A. cerana nepoužívají k utěsnění hnízda propolis, zatímco kolonie A. mellifera ano.

Diverzita

Existuje více studií o variabilitě A. cerana, ale mezi nejpozoruhodnější práce patří Radloff, et al. (2010), kteří předložili seznam všech studií zabývajících se variabilitou mezi populacemi A. cerana a také identifikovali šest morfoklastrů v rámci A. cerana. Již dříve Radloff, et al. (2005) prokázali, že subhimálajské populace A. cerana mají menší velikost u východních populací a větší velikost s rostoucí nadmořskou výškou. Zhen Ming, et al. (1992) a Partap (1999) zdokumentovali více poddruhů A. cerana v Číně a Tan, et al. (2002, 2003) zjistili různé poddruhy při porovnání A. cerana ze severní a jižní provincie Yunnan.

Známé invazní druhy

Ačkoli je A cerana endemická na většině území Asie, byla od 80. let 20. století zavlečena do oblastí mimo svůj přirozený areál, např. na Novou Guineu, Šalamounovy ostrovy a do Austrálie (Koetz 2013).

Distribuce

Vyskytuje se na většině území Asie, od Blízkého východu a Indie po Japonsko a na jih po Filipíny; v poslední době byla zavlečena do Oceánie. Tento druh obývá širokou škálu stanovišť s různými klimatickými podmínkami, od chladných oblastí ve vyšších zeměpisných šířkách a nadmořských výškách, přes suché polopouštní prostředí až po tropické podnebí (Gupta 2014, Koetz 2013).

Mapa rozšíření vygenerovaná službou Discover Life — kliknutím na mapu získáte podrobnosti, kredity a podmínky použití.