Asociace polohy těla se závažností apnoických příhod u pacientů s těžkou nepoziční obstrukční spánkovou apnoe

Cíl studie: Porovnat závažnost spánkových apnoických příhod vyskytujících se v poloze vleže na zádech oproti závažnosti spánkových apnoických příhod vyskytujících se v poloze na boku u pacientů s těžkou obstrukční spánkovou apnoe (OSA).

Návrh: Retrospektivní analýza proměnných apnoických příhod u skupiny 30 pacientů s OSA, kteří podstoupili kompletní polysomnografické vyšetření na našem oddělení pro poruchy spánku.

Pacienti: Do studie bylo zařazeno 30 pacientů s těžkou OSA (index poruchy dýchání = 70,1+/-18,2), kteří byli pacienty bez polohy (NPP), tj. u nichž je poměr RDI v poloze na zádech a RDI v poloze na boku < 2 (RDI v poloze na zádech = 85,7+/-11,7, RDI v poloze na boku = 64,8+/-17,3), a kteří měli > nebo =30 apnoických příhod v poloze na boku a 30 apnoických příhod v poloze na zádech během 2. fáze spánku.

Měření: U 30 apnoických příhod v každé poloze těla byly hodnoceny následující proměnné: doba trvání apnoe (ApDur), minimální desaturace (MinDes), delta desaturace (Delta-Des), doba trvání vzrušení (DurArous), maximální hlasitost chrápání (MaxSL) a delta srdeční frekvence (Delta-HR). Kromě toho byly vypočteny také tři další proměnné hodnocené jako poměr ApDur (Rate-D = Delta-Des/ApDur, R-HR =Delta-HR/ApDur a R-Arous = DurArous/ApDur).

Výsledky: U všech hodnocených proměnných byly apnoické příhody vyskytující se v poloze vleže na zádech významně závažnější než apnoické příhody vyskytující se v poloze na boku během 2. fáze spánku. ApDur obou poloh těla významně korelovala s DurArous, Delta-HR a MaxSL, ale nikoli s Delta-Des a MinDes. ApDur lineárně koreloval s DurArous u obou poloh těla. Sklony obou regresních přímek byly podobné (p = 0,578), ale průsečík regresní přímky pro apnoe vleže byl významně vyšší než pro apnoe na boku (p<0,0001). Kromě toho byl průměrný počet supinních apnoických příhod, které neskončily probuzením, menší než průměrný počet laterálních apnoických příhod, které neskončily probuzením (4,4+/-6,0 vs. 10,5+/-6,7; p< 0,0001). Také pouze 4 z 900 (0,44 %) analyzovaných apnoických událostí v laterální poloze skončily probuzením (> 15 s), zatímco v supinní poloze bylo takových událostí 37 (4,1 %) (p<0,001).

Závěry: Tyto výsledky ukazují, že i u pacientů s těžkou OSA, kteří mají vysoký počet apnoických příhod v poloze vleže na zádech a v poloze na boku, jsou apnoické příhody vyskytující se v poloze vleže na zádech závažnější než příhody vyskytující se při spánku v poloze na boku. Ve spánkové poloze na zádech se tedy nezhoršuje pouze počet apnoických příhod, ale pravděpodobně neméně důležitá je i povaha samotných apnoických příhod.