Bookshelf

Clinical Significance

Poznání mechanismu Bainbridgeova reflexu pomůže lékařům pochopit specifické hemodynamické změny pozorované u jejich pacientů během různých klinických scénářů. Bainbridgeův reflex řídí srdeční frekvenci v závislosti na objemu krve. Objem krve může být ovlivněn mnoha fyziologickými, idiopatickými a patologickými změnami. Jak bylo uvedeno výše, respirační sinusová arytmie je přímou odpovědí Bainbridgeova reflexu v důsledku zvýšeného žilního návratu během vdechu v důsledku snížení nitrohrudních tlaků. Idiopatický příklad zvýšení srdeční frekvence by nastal při zahájení infuze normálního fyziologického roztoku nebo krve. Patologické změny Bainbridgeova reflexu lze pozorovat při akutním objemovém přetížení. Několik studií a kazuistik podrobněji zobrazuje Bainbridgeův reflex v klinickém scénáři.

Jedna studie popisuje různé mechanismy, které zvyšují srdeční výdej (CO) během 0 G (0 gravitace). Během této studie byly lidské subjekty pozorovány v poloze vleže na zádech a ve vzpřímeném sedu při 0 G, resp. 1G. Z toho vyplývá, že ve vzpřímené poloze 0G došlo ke zvýšení CO jednak v důsledku redistribuce objemu krve z periferního do srdečního, oběhového systému, což vedlo ke zvýšení zdvihového objemu, a jednak v důsledku zvýšení srdeční frekvence. To naznačuje, že Bainbridgeův reflex by tedy mohl být principem, který stojí za zvýšením CO během 0 G u osob v poloze vleže na zádech.

Popis případu 26letého pacienta, u kterého se vyvinula respirační sinusová arytmie (RSA) poté, co byl vystaven stresorům zatěžujícím srdce, jako je 45° HDT (záklon hlavy dolů) a zvýšený dechový objem při dýchání CO2. RSA je normální změna srdeční frekvence, kdy se během nádechu objevuje tachykardie a během výdechu bradykardie. Za těmito nálezy stojí řada navrhovaných mechanismů a jednou z těchto možností je Bainbridgeův reflex, který naznačuje, že výkyvy vyskytující se během nádechu jsou způsobeny poklesem nitrohrudního tlaku, který vede ke zvýšení CVP způsobujícímu zvýšení srdeční frekvence. Dalšími navrhovanými mechanismy jsou aktivace arteriálního baroreceptorového reflexu, vagová zpětná vazba (z receptorů plicního roztažení) a centrální nervové mechanismy. Velikost RSA byla vypočtena pomocí manévrů, jako je 45° HDT a poloha na zádech s (1) během základního dýchání a (2) hyperkapnií indukovaným hlubokým dýcháním. Během první části bylo skóre RSA u obou manévrů v normě, ale u druhé části bylo skóre RSA u manévru HDT extrémní o 450 % vyšší než při srovnání s manévrem při základním dýchání vleže na zádech a; a o 230 % větší než při srovnání se základním dýcháním při poloze 45 stupňů HDT. Podle článku to naznačuje zapojení synergického jevu redistribuce objemu krve v závislosti na gravitaci a zvýšení dechového objemu, což vede ke zvýšení sympatické odpovědi. Přestože k pozorování této extrémní RSA došlo u jednoho zdravého jedince a zapojení Bainbridge je pravděpodobné, je třeba provést další rozsáhlé studie ke zkoumání tohoto jevu.

Další kazuistika zmiňuje použití PLR (pasivního zvedání nohou) při resuscitaci 84letého muže přijatého na oddělení urgentního příjmu pro zápal plic. Poté, co pacient upadl do bezvědomí, EKG ukázalo monomorfní komorovou tachykardii, která vedla k fibrilaci komor a krátkému období asystolie. Během tohoto období byl dvakrát proveden pokus o manévr zvaný PLR (pasivní zvedání nohou), poprvé vedl k nezměněné srdeční frekvenci, ale podruhé způsobil pravidelný rytmus a srdeční frekvenci 30 tepů/min, která se zvýšila na 70 tepů/min, takto zůstala po dobu 20 minut, dokud pacient nezemřel. Podle autora by vysvětlením, které mohlo vyvolat srdeční zástavu, mohla být vazovagální reakce. Dále uvedl, že Bainbridgeův reflex mohl interferovat s baroreceptorovým reflexem, protože zvýšení vagového tonu ovlivňuje především tento reflex. Je tedy třeba ještě provést další výzkum, aby se zjistila role Bainbridgeova reflexu v kombinaci KPR (kardiopulmonální resuscitace) a PLR.

.