Brain fingerprinting: a lie detection technique
Brain fingerprinting je technologie určená k odhalování skrytých informací uložených v mozku. Technika spočívá v měření elektrických reakcí mozkových vln na specifické podněty, jako jsou slova, fráze nebo obrázky prezentované na obrazovce počítače. Jak ale můžeme tuto techniku čtení myšlenek využít? Zní to absurdně, ale snímání otisků mozku nám může pomoci vypátrat zločince.
Při testu snímání otisků mozku může počítačový program analyzovat shromážděná data a určit, zda jsou v mozku podezřelého uloženy informace související s trestnou činností. Pokud je totiž subjektu ukázáno něco, co představuje určitý význam, jeho mozkové vlny zareagují určitým způsobem, díky čemuž můžeme vědět, že podezřelý předmět poznává.
G.B. Grindera
V roce 1999 se dřevorubec James Grinder přiznal k vraždě Julie Heltonové, ženy, která zemřela před 15 lety. Krátce nato muž své výpovědi odvolal a znovu a znovu si protiřečil. Vzhledem k tomu, že důkazy byly staré desítky let, policie se snažila vymyslet dostatečně silný případ, aby Grindera usvědčila, a tak se šerif rozhodl povolat Lawrence Farwella, lékaře, který pracoval na něčem převratném. Farwell objevil nový způsob, jak určit vinu či nevinu podezřelého měřením jeho mozkové aktivity. Podle Farwella byla tato metoda „pokročilejší a přesnější než detektor lži“.
První aplikace snímání otisků mozku
Při testu vedeném Farwellem si Grinder prohlížel krátké věty blikající na obrazovce počítače, z nichž některé představovaly sondážní podněty obsahující konkrétní podrobnosti o zločinu, které by znal pouze pachatel. Patřila mezi ně vražedná zbraň, způsob, jakým byla oběť usmrcena, zranění způsobená oběti, čím pachatelé svázali ruce oběti, místo, kde bylo tělo zanecháno, předměty, které pachatelé zanechali v blízkosti místa činu, a předměty, které byly oběti během činu odebrány.
Počítačová analýza testu otisků mozku zjistila se statistickou spolehlivostí 99,9 %, že specifické podrobnosti o zločinu byly v Grinderově mozku zaznamenány jako „přítomné informace“. To znamená, že podrobnosti vraždy Julie Heltonové byly zaznamenány v mozku podezřelého.
Po výsledcích testu hrozil Grinderovi pravděpodobný trest smrti. Proto se přiznal ke znásilnění a vraždě Julie Heltonové výměnou za doživotní nepodmíněný trest a přiznal se také k vraždám dalších tří mladých žen.
Jednalo se o první skutečné využití otisků mozku orgány činnými v trestním řízení. Poté byla metoda úspěšně použita v reálných případech a u soudu byla uznána za přípustný vědecký důkaz.
Jak to funguje?
Snímání otisků mozku využívá složku P300 mozkového potenciálu souvisejícího s událostmi (ERP). Název P300 odkazuje na skutečnost, že odpověď je elektricky pozitivní (P) a má latenci nejméně 300 ms (300). Potenciál vzniká, když subjekt rozpozná podnět jako významný v kontextu, v němž je prezentován.
V prvních výzkumech P300 byly odpovědi vyvolávány velmi jednoduchými podněty, jako jsou kliknutí nebo tóny. Poté začali vědci používat složitější podněty. U bohatších a složitějších podnětů se reakce opožďuje, protože subjektu trvá déle, než rozezná, o jaký podnět se jedná, a vyhodnotí jeho význam.
Signály elektroencefalografu (EEG) používané pro snímání otisků mozku se zaznamenávají neinvazivně ze skalpu.
Objev P300-MERMER
Později Farwell zjistil, že P300 lze považovat za součást větší odezvy, kterou nazval P300-MERMER, což je mnohostranná elektroencefalografická odezva související s pamětí a kódováním. Výsledkem fingerprintingu mozku pomocí P300-MERMER nebyly žádné falešně pozitivní, žádné falešně negativní ani neurčité výsledky. Neznamená to však, že fingerprinting mozku je stoprocentně přesný, protože takové tvrzení obsahuje implicitní předpověď budoucnosti. Technologie, která je „100% přesná“, se nikdy nedopustí chyby, ani nyní, ani nikdy jindy.
Získané výsledky však potvrzují, že otiskování mozku dokáže přesně odhalit přítomnost či nepřítomnost skrytých informací. To znamená, že tato technologie může vytvářet užitečné forenzní důkazy v reálných aplikacích národní bezpečnosti a trestního soudnictví.
.