Cochrane

Dotaz

Přehodnotili jsme důkazy o vlivu antibiotik na klinické výsledky u dětí s bronchiolitidou.

Podklad

Bronchiolitida je závažné onemocnění dýchacích cest, které postihuje děti. Nejčastěji ji způsobuje respirační syncytiální virus (RSV) a je nejčastějším důvodem hospitalizace u dětí mladších šesti měsíců. U kojenců se obvykle objevuje rýma, kašel, dušnost a příznaky ztíženého dýchání, které se mohou stát život ohrožujícími. I přes virovou příčinu jsou často předepisována antibiotika. Předepisující lékaři mohou očekávat přínos protizánětlivých účinků připisovaných některým antibiotikům nebo se obávat sekundární bakteriální infekce, zejména u dětí, které jsou na tom velmi špatně a vyžadují intenzivní péči. Chtěli jsme zjistit, zda antibiotika zlepšují nebo zhoršují klinické výsledky u dětí s bronchiolitidou.

Harakteristika studie

Tyto důkazy jsou aktuální do června 2014. Identifikovali jsme sedm studií (824 účastníků) porovnávajících antibiotika s placebem nebo bez antibiotik u dětí s bronchiolitidou. Dvě z těchto studií také porovnávaly intravenózní a perorální antibiotika.

Klíčové výsledky

Naším primárním výsledkem byla doba trvání příznaků/znaků (doba trvání potřeby doplňkového kyslíku, saturace kyslíkem, sípání, krepitace (praskání), horečka). Sekundární výsledky zahrnovaly délku hospitalizace/čas do propuštění z nemocnice, readmise, komplikace/nežádoucí příhody (včetně úmrtí) a radiologické (rentgenové) nálezy.

Zařadili jsme sedm studií s celkem 824 účastníky. Čtyři studie uváděly délku trvání potřeby doplňkového kyslíku a neprokázaly významný rozdíl v délce užívání kyslíku při srovnání antibiotik a placeba. Zkombinovali jsme tři studie porovnávající azithromycin oproti placebu a opět neprokázali významný rozdíl mezi antibiotiky a placebem v délce trvání potřeby kyslíku. Většina zahrnutých studií neuváděla primární výsledky týkající se sípání, krepitací a horečky. Jedna studie s vysokým rizikem zkreslení zjistila smíšené výsledky účinků antibiotik na sípání, ale žádný rozdíl u ostatních příznaků. Jedna studie nezjistila žádný rozdíl v délce trvání horečky a jedna studie nezjistila žádný rozdíl v přítomnosti horečky druhý den.

Co se týče sekundárních výsledků, šest zahrnutých studií nezjistilo žádný rozdíl mezi antibiotiky a placebem u výsledků délky onemocnění nebo délky hospitalizace. Pro délku hospitalizace jsme v rámci celkové analýzy vlivu antibiotik na délku hospitalizace sloučili údaje ze tří studií porovnávajících použití azithromycinu oproti placebu jako dílčí součet. Tyto kombinované výsledky podobně neprokázaly žádný rozdíl mezi antibiotiky (azitromycinem) a placebem. Jedna malá studie s vysokým rizikem zkreslení zjistila, že třítýdenní podávání klarithromycinu významně snížilo počet opětovných hospitalizací ve srovnání s placebem. Toto snížení počtu opětovných přijetí do nemocnice však nebylo zopakováno v novější studii, která randomizovala 97 dětí, aby dostaly buď jednu velkou dávku azitromycinu, nebo placebo. V žádné ze sedmi zahrnutých studií nebylo v žádném rameni hlášeno úmrtí a žádná ze studií výslovně neuváděla nežádoucí účinky antibiotik. Pouze dvě studie uvedly obecné poznámky, že při užívání antibiotik nebyly zjištěny žádné nežádoucí účinky. Radiologické nálezy nebyly jako výsledek uvedeny v žádné ze zahrnutých studií.

Kvalita důkazů

Tento aktualizovaný přehled z roku 2014 je silnější díky zařazení dvou nových randomizovaných kontrolovaných studií (RCT). Tyto dvě studie dohromady zahrnovaly dalších 138 účastníků ve větvi s antibiotiky a 143 účastníků ve větvi s placebem. Předtím se antibiotiky oproti placebu zabývaly pouze tři malé RCT, v nichž bylo pouze 72 účastníků v rameni s antibiotiky a 72 účastníků v rameni s placebem. Tento přehled je tedy podstatným přínosem, zejména pokud jde o úlohu makrolidů, jako je azitromycin, u bronchiolitidy. Nebyly zahrnuty žádné nové nepublikované údaje. Autoři přehledu však nemají důvod se domnívat, že by strategie vyhledávání zkreslovala výsledky přehledu. Neupravené údaje se nepodařilo získat z jedné studie provedené před 40 lety, ani ze tří dalších studií, což je slabinou tohoto přehledu. Tři autoři studií však pro tento přehled poskytli nezpracované údaje.

Závěr

Tento přehled nenalezl dostatečné důkazy pro podporu používání antibiotik u bronchiolitidy. Výzkum může mít opodstatnění pro určení podskupiny pacientů, kteří mohou mít z antibiotik prospěch.