Dvouletá léčba almitrin bismesylátem u pacientů s hypoxickou chronickou obstrukční nemocí dýchacích cest

Abstrakt

Osmdesát devět pacientů s hypoxickou chronickou obstrukční nemocí dýchacích cest (COAD) bylo zařazeno do roční mezinárodní multicentrické studie Vectarion-VIMS ve čtyřech centrech: Sheffield (Velká Británie) a Antverpy, Liege a Namur (Belgie). Na konci roku byli zbývající vyzváni, aby pokračovali v užívání placeba nebo almitrin bismesylátu (100-200 mg denně) stejným dvojitě zaslepeným způsobem po dobu dalších 12 měsíců. U pacientů léčených almitrinem se průměrná arteriální tenze kyslíku (Pao2) na konci léčebného období zlepšila ze 7,5 (0,5) kPa na 8,2 (1,3) kPa (p méně než 0,01) a arteriální tenze oxidu uhličitého (Paco2) klesla z 6,1 (0,8) kPa na 5,8 (0,9) kPa (p méně než 0,01). Forsírovaný výdechový objem za jednu sekundu (FEV1), forsírovaná vitální kapacita (FVC) a měření dušnosti se nezměnily. Ve skupině léčené placebem nebyly změny výše uvedených proměnných významné. Ze skupiny léčené almitrinem odstoupilo 29 pacientů se sedmi úmrtími a šesti případy periferní neuropatie a ze skupiny léčené placebem odstoupilo 22 pacientů se šesti úmrtími a dvěma případy periferní neuropatie. Míra úmrtí mezi skupinami se významně nelišila. Závěrem lze říci, že dvouletá léčba almitrinem (100-200 mg denně) vede k trvalému mírnému zlepšení PaO2 a PaCO2, ale nebyl prokázán žádný přínos z hlediska přežití. Pacienti v této studii měli vysoký výskyt vedlejších účinků souvisejících s lékem. Měla by být prozkoumána nižší dávkovací schémata.