Frontiers in Psychology

Lidé se mohou s nejistotou vyrovnávat i patologickým způsobem (Grupe a Nitschke, 2013; Carleton, 2016a). Například jedinci s obsedantně kompulzivní poruchou mohou ke zvládání nejistoty používat opakované kontrolní chování (Tolin et al., 2003). Podobně jedinci s generalizovanou úzkostnou poruchou mohou provádět opakované obavy, aby zvládli své vnímání nejistoty (Dugas et al., 1997; Davey a Wells, 2006). Úplná příčinná souvislost vztahu mezi zvládáním nejistoty a patologií nebyla definitivně vyřešena (Shihata et al., 2016); existují však podstatné důkazy o tom, že zvýšená tolerance k nejistotě vede k redukci patologie podle vlastního vyjádření a chování (Hewitt et al., 2009; Barlow et al., 2011; Farchione et al., 2012; Mahoney a McEvoy, 2012; Boswell et al., 2013; Cuijpers et al., 2014; McEvoy a Erceg-Hurn, 2015). To naznačuje, že tolerance k nejistotě a související zvládání mohou být důležitými etiologickými faktory (Boswell et al., 2013; Carleton, 2016a). V každém případě je pochopení způsobů, jakými lidé regulují a nakonec zvládají nejistotu, důležitým směrem budoucího výzkumu. Lepší porozumění rozmanitosti regulačních a zvládacích strategií a výsledkům těchto strategií pak může být podkladem pro vývoj intervencí, které lidem pomohou efektivněji se vyrovnávat s nejistotou v jejich životě.

Reversing the Causal Arrow:

V tomto článku jsme se zaměřili na to, že nejistota způsobuje afektivní pocity, ale kauzalita v opačném směru může být také možná. To znamená, může afektivní pocit ovlivnit prožívání nejistoty? Mají lidé prožívající určité emoce odlišné zkušenosti s nejistotou? Nejsou nám známy žádné údaje ani teorie, které by to přímo prokazovaly, ale jak bylo popsáno dříve, existuje rozsáhlá literatura popisující, jak afekt a emoce ovlivňují vnímání rizika (Johnson a Tversky, 1983; DeSteno a kol., 2000; Lerner a Keltner, 2001; Loewenstein a kol., 2001) a rozhodování (Schwarz a Clore, 1983; Damasio, 1994, 1996; Slovic a kol., 2007) v situacích složitosti, nejednoznačnosti a neurčitosti. Zdá se tedy, že afekty a emoce ovlivňují mysl v kontextech, kde je přítomna i nejistota. Je zapotřebí dalšího výzkumu, který by přímo ověřil, zda afekt může přímo ovlivňovat nejistotu a zda existuje obousměrný vztah mezi nejistotou a afektem. Budoucí teoretické práce by se měly pokusit integrovat oba kauzální směry do jedné teorie: jak nejistota ovlivňuje afekt a jak afekt ovlivňuje nejistotu.

Závěry

Cílem tohoto článku bylo stručně shrnout a syntetizovat literaturu o vztahu mezi nejistotou a afektem. Ačkoli se většina dosavadních empirických a teoretických výzkumů zaměřovala na negativní účinky nejistoty na afekt (Gray a McNaughton, 2000; McGregor a kol., 2009; van den Bos, 2009; Hirsh a kol., 2012; Grupe a Nitschke, 2013; Carleton, 2016a), existují některé experimentální důkazy naznačující, že nejistota má pozitivní účinky (Kurtz a kol., 2007) a také zesiluje (Bar-Anan a kol., 2009) nebo tlumí afektivní pocity (van Dijk a Zeelenberg, 2006). Zřejmou otázkou je, proč nejistota vede k těmto různým důsledkům a jaké faktory její účinky zmírňují a zprostředkovávají? Stávající teoretické rámce se na vztah mezi nejistotou a afektem výslovně nezaměřují a jsou spíše deskriptivní než vysvětlující. Předpokládáme, že nejistota ovlivňuje afektivní stavy tím, že podněcuje mentální simulaci možných budoucích výsledků. Lidé mají navíc tendenci simulovat především negativní výsledky, což následně vyvolává negativní afekt. Navrhujeme také existenci několika důležitých moderátorů tohoto procesu, včetně kontextu a dalších situačních faktorů, jakož i individuálních rozdílů, jako je tolerance k nejistotě. Naše syntéza také zdůrazňuje, že negativní reakce na nejistotu mohou být řízeny také strategiemi regulace emocí. Na závěr nabízíme hypotézy vytvořené na základě našeho přístupu, upozorňujeme na důležité mezery ve znalostech a slibné oblasti pro budoucí empirický i koncepční výzkum, který by měl zlepšit naše chápání vztahu mezi nejistotou a afektem.

Příspěvky autorů

Všichni uvedení autoři se na práci významně, přímo a intelektuálně podíleli a schválili její publikování.

Střet zájmů

Autoři prohlašují, že výzkum byl proveden bez jakýchkoli komerčních nebo finančních vztahů, které by mohly být chápány jako potenciální střet zájmů.

Poděkování

Zvlášť děkuji Deanně Williamsové za pomoc při tvorbě obrázků.

.