Jaká je největší hvězda ve vesmíru?

Podívejte se na noční oblohu, která je plná hvězd. Pouhým okem je jich však viditelný jen mikroskopický zlomek. Ve skutečnosti se odhaduje, že ve viditelném vesmíru je 100 miliard hvězd v 10 000 miliardách galaxií. To znamená, že venku je zhruba 1024 hvězd.

Tyto velkolepé hvězdy mají nejrůznější barvy a velikosti – a vedle mnoha z nich vypadá naše Slunce jako pouhý drobeček. Která z nich je však skutečným nebeským obrem?

No, musíme začít tím, že si definujeme, co myslíme pod pojmem obr? Je to například ten s největším poloměrem, nebo s největší hmotností?“

Galaktický bohemot

Hvězdou s pravděpodobně největším poloměrem je v současnosti UY Scuti proměnný jasný červený veleobr v souhvězdí Štíra. Hvězda, která se nachází asi 9500 světelných let od Země a je složena z vodíku, helia a dalších těžších prvků podobného chemického složení jako naše Slunce, má poloměr 1708 (±192) krát větší než naše Slunce.

To je téměř 1,2 miliardy km, z čehož vyplývá obvod 7,5 miliardy km. Pro představu, obletět ji v dopravním letadle by trvalo 950 let – i světlo by ji obletělo za 6 hodin a 55 minut. Pokud by nahradila naše Slunce, její povrch by se nacházel někde mezi oběžnými drahami Jupiteru a Saturnu – netřeba dodávat, že by pohltila Zemi.

Vzhledem k jeho obrovské velikosti a možné hmotnosti 20 až 40násobku hmotnosti našeho Slunce (neboli 2-8×10³¹kg) má UY Scuti pravděpodobnou hustotu 7×10-⁶ kg/m³. Jinými slovy, má více než miliardkrát menší hustotu než voda.

V podstatě kdybyste tuto hvězdu mohli umístit do největší vodní lázně ve vesmíru, teoreticky by plavala. Jelikož má více než milionkrát menší hustotu než průměrná atmosféra Země při pokojové teplotě, také by se pohupovala ve vzduchu jako balón – jen kdybyste našli dostatečně velký park.

Ale pokud vám tato šílená fakta vyrazí dech, ještě jsme ani nezačali. UY Scuti je sice obrovský, ale není to žádná těžká váha. Králem těžkých vah je hvězda R136a1, která se nachází ve Velkém Magellanově mračnu, asi 165 000 světelných let daleko.

Masivní útok

Tato hvězda, koule vodíku, helia a těžších prvků o zhruba polovičním množství Slunce , má jen 35krát větší poloměr než naše Slunce, ale je kolosálně 265krát hmotnější – to je působivé, zvláště když uvážíme, že za 1,5 milionu let svého života ztratila již 55 hmotností Slunce.

Tato hvězda Wolfova-Rayetova typu zdaleka není stabilní. Mohla by se jevit jako rozmazaná modrá koule bez zřetelného povrchu, protože vytlačuje enormně silný hvězdný vítr. Tyto větry se pohybují rychlostí neuvěřitelných 2 600 km/s – tedy 65krát rychleji než sonda Juno, nejrychlejší objekt vyrobený člověkem.

V důsledku toho ztrácí hmotnost rychlostí 3,21×10¹⁸kg/s, což odpovídá hmotnosti Země každých 22 dní.

Taková hvězda září jasně a rychle umírá. R136a1 vyzařuje devětmilionkrát více energie než naše Slunce, a kdyby ho nahradila, jevila by se našim očím 94 000krát jasnější. Ve skutečnosti se jedná o nejsvítivější hvězdu, jaká kdy byla objevena.

Má povrchovou teplotu více než 53 000 K a bude žít jen dva miliony let. Její smrt bude velkolepým druhem mega supernovy, která po sobě nezanechá ani černou díru.

Jistě, proti těmto obrům se naše vlastní Slunce zdá být trochu bezvýznamné, ale i ono se bude s přibývajícím věkem zvětšovat. Zhruba za sedm a půl miliardy let dosáhne své maximální velikosti červeného obra a rozšíří se natolik, že současná oběžná dráha Země bude právě uvnitř a ještě předtím se spirálovitě stočí do Slunce.

Všechny hvězdy jsou však jen malými částmi větších galaxií, samy o sobě špendlíky ve skutečně obrovském vesmíru. A Země? No, tím se raději nezabývejme.