Jsou antibiotika užitečná při léčbě peptického vředu?

Vředová choroba je časté onemocnění, které postihuje přibližně 10 % lidí v západních zemích. Přibližně 95 % duodenálních vředů a 70 % žaludečních vředů je spojeno s infekcí Helicobacter pylori. Eradikační léčba H. pylori, která se skládá z léku potlačujícího kyselost v kombinaci se dvěma antibiotiky, sice může snížit míru recidivy vředů, není však jasné, zda je použití antibiotik jako součásti kombinace užitečné ve srovnání s žádnou léčbou nebo jinými způsoby léčby. V tomto aktualizovaném přehledu publikovaném online v Cochrane Library se vědci zaměřili na posouzení velikosti účinku eradikační terapie H. pylori na H. pylori pozitivní pacienty s vředovou chorobou.

Pro tento přehled bylo vybráno padesát pět randomizovaných studií zahrnujících krátkodobou i dlouhodobou léčbu vředové choroby u H. pylori pozitivních dospělých. Studie zahrnovaly pacienty, kteří dostávali alespoň jeden týden eradikační léčby (např. inhibitor protonové pumpy ; trojkombinace PPI ; trojkombinace antagonisty H2 receptorů ; trojkombinace bismutu ; čtyřkombinace bismutu ; dvojkombinace ranitidinu a citrátu bismutu ; monoterapie klaritromycinem) ve srovnání s placebem, žádnou léčbou nebo lékem na hojení vředů (PPI, H2RA, soli bizmutu, sukralfát, běžné antacidum, antacidum PRN); sběr dat zahrnoval hojení vředů, recidivu vředů, úlevu od symptomů a nežádoucí účinky.

Mezi hlavní cíle studie patřilo:

• Podíl peptických vředů zhojených eradikační léčbou ve srovnání s placebem, jiná farmakoterapie
• Podíl pacientů, kteří zůstali bez příznaků recidivy při eradikační léčbě ve srovnání s placebem, jiná farmakoterapie
• Podíl pacientů, u kterých došlo k úplné úlevě od příznaků, zlepšení skóre kvality života
• Výskyt nežádoucích účinků u různých terapií
• Podíl pacientů, u kterých došlo k úspěšné eradikaci

Při hojení duodenálního vředu H. pylori vykázala eradikační terapie větší přínos oproti žádné léčbě a malý přínos oproti léku na hojení vředů. Opak byl však pozorován u hojení žaludečních vředů, kde výsledky mírně zvýhodňovaly samotný lék na hojení vředů. Pokud jde o míru recidivy vředů, vědci zjistili, že u recidivy dvanáctníkového vředu došlo k významnému snížení relativního rizika o 80 %, stejně jako k významnému, i když menšímu, snížení rizika recidivy žaludečního vředu o 69 % při eradikační léčbě ve srovnání s krátkodobým podáváním léku na hojení vředů.

U recidivy duodenálního vředu se zdá být týdenní eradikační terapie stejně účinná jako udržovací léčba lékem na hojení vředů. U duodenálního i žaludečního vředu je eradikační léčba účinná v prevenci recidivy ve srovnání s žádnou léčbou. Pokud jde o úlevu od symptomů, nebylo zjištěno žádné významné zlepšení při eradikační terapii ve srovnání se srovnávacím režimem, ale počet studií, které tento výsledek uváděly, byl malý (žádná studie nehodnotila symptomy po 6 týdnech).

Výskyt nežádoucích účinků (tj. průjem, nevolnost/zvracení, kožní vyrážka, bolest v epigastriu, změna chuti, stomatitida) se zdál být vyšší při eradikační léčbě než při srovnávacím režimu. Celkově byla míra úspěšné eradikace H. pylori ve všech studiích 68 %.

Autoři došli k závěru, že „přidání jedno- až dvoutýdenní eradikační terapie H. pylori urychluje hojení vředu u osob sH. pylori pozitivním dvanáctníkovým vředem ve srovnání se samotnými léky na hojení vředů a žádnou léčbou“, nicméně „v současné době neexistuje žádný důkaz, že eradikační terapie H. pylori je účinnou léčbou u osob se žaludečním vředem nebo že je účinná v prevenci recidivy dvanáctníkového vředu ve srovnání s lékem na hojení vředů“. Protože kvalita důkazů byla nízká, panuje ohledně těchto výsledků nejistota.

Další informace naleznete na stránkách CochraneLibrary.com.

.