Model prognózy ALS předpovídá riziko respirační nedostatečnosti nebo úmrtí
Vědci vytvořili nový model prognózy, který předpovídá riziko respirační nedostatečnosti nebo úmrtí během šesti měsíců sledování u pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou (ALS).
Studie s názvem „Development of the prognostic model of respiratory insufficiency or death in amyotrophic lateral sclerosis“ byla publikována v časopise European Respiratory Journal.
ALS je progresivní neurodegenerativní onemocnění způsobené postupnou destrukcí motorických neuronů – nervových buněk odpovědných za dobrovolné ovládání svalů – v míše a v mozku.
Při zhoršování onemocnění pacienti nakonec ztrácejí kontrolu nad dýchacími svaly včetně bránice, které umožňují pohyb hrudníku, což způsobuje závažné dýchací komplikace, které jsou nejčastější příčinou úmrtí pacientů s ALS.
Z tohoto důvodu jsou pacientům s ALS často doporučovány podpůrné dýchací zákroky, jako je například neinvazivní ventilace, která prokazatelně zlepšuje kvalitu života a potenciálně i přežití.
Výzkumníci však napsali, že „nedostatky v současných klinických strategiích pro předvídání nástupu respirační insuficience brání rozvoji praktických pokynů a klinických studií.“
„Také absence spolehlivého prognostického modelu brání klinickým lékařům předvídat mechanickou asistovanou ventilaci, čímž omezuje možnost připravit pacienty na společné rozhodování, zlepšit včasnost odesílání k respiračním intervencím a rozvíjet design klinických studií,“ dodali.
Diskutujte o nejnovějším výzkumu na fóru ALS News Today!
V této studii si tým vědců z Perelman School of Medicine na Pensylvánské univerzitě dal za cíl vyvinout a ověřit nový prognostický model, který by dokázal odhadnout nástup respirační insuficience u pacientů s ALS, kteří byli po dobu šesti měsíců pečlivě sledováni na ambulanci.
Studie zahrnovala dvě různé skupiny pacientů s ALS: 765 pacientů, kteří byli vyšetřeni mezi lednem 2006 a prosincem 2015 v Komplexním centru ALS Pensylvánské univerzity (skupina Penn), a 7 083 pacientů, jejichž záznamy byly uloženy v databázi PRO-ACT (Pooled Resource Open-Access ALS Clinical Trials).
Interní skupina Penn byla použita k vytvoření a ověření prognostického modelu, zatímco záznamy ostatních pacientů byly použity k externímu ověření modelu. Prediktory modelu zahrnovaly počáteční (výchozí) charakteristiky pacienta, které byly zaznamenány během první návštěvy kliniky.
Primárním výsledkem studie bylo posouzení výskytu respirační insuficience během sledovaného období šesti měsíců. Pacienti s ALS byli považováni za postižené respirační insuficiencí, pokud vyžadovali neinvazivní ventilaci, měli méně než 50 % forsírované vitální kapacity (množství vzduchu, které je pacient schopen vydechnout po hlubokém nádechu, FVC), podstoupili tracheostomii (chirurgický zákrok, při kterém se pacientovi vyvrtá otvor do průdušnice, aby se vytvořila alternativní dýchací cesta) nebo zemřeli.
Výsledky ukázaly, že mezi 765 pacienty ze skupiny Penn vykazovalo 300 (39 %) pacientů během šestiměsíčního sledování známky respirační insuficience nebo zemřelo. Podobně mezi 7 083 pacienty z databáze PRO-ACT mělo 2 453 (35 %) respirační insuficienci nebo zemřelo během stejné doby.
K odhadu rizika respirační insuficience nebo úmrtí bylo jako modelové prediktory použito celkem šest výchozích charakteristik pacientů, mj:
- věk pacientů v době diagnózy
- zpoždění mezi nástupem příznaků a diagnózou onemocnění
- FVC
- místo nástupu příznaků
- škálu funkčního hodnocení amyotrofické laterální sklerózy-revised (ALSFRS-R) total score
- ALSFRS-R dyspnea (dušnost) score
„Zjistili jsme, že mladší věk, menší diagnostické zpoždění, nižší FVC, bulbární místo nástupu příznaků, nižší ALSFRS-R total a ALSFRS-R dyspnoe nižší než 2 na počátku byly významně spojeny s vyšším rizikem respirační insuficience nebo úmrtí po šesti měsících ve velké kohortě z jednoho centra a souboru dat z více klinických studií u ALS,“ napsali vědci. Bulbární začátek se vyznačuje počátečními příznaky zahrnujícími hlavu a krk, včetně problémů s mluvením nebo polykáním; končetinový začátek ALS je častější.
Po odvození a počáteční validaci dosáhl prognostický model pozitivní prediktivní hodnoty (procento skutečně pozitivních výsledků) 77 %, negativní prediktivní hodnoty (procento skutečně negativních výsledků) 86 %, senzitivity 83 % a specificity 81 % pro respirační insuficienci u pacientů ze skupiny Penn.
Externí validace prognostického modelu pro respirační insuficienci u pacientů z databáze PRO-ACT vedla k podobným výsledkům (pozitivní prediktivní hodnota 62 %, negativní prediktivní hodnota 76 %, senzitivita 53 % a specificita 82 %).
„Bylo by zapotřebí provést další studie, aby bylo možné tento model prospektivně ověřit jako nástroj pro identifikaci vysoce rizikové podskupiny vhodné pro zařazení do klinického hodnocení. V klinické praxi může aplikace prognostického modelu pomoci informovat o optimálním načasování odeslání klinických pacientů s ALS do respirační péče s cílem oddálit (nebo alespoň připravit) nástup respirační insuficience,“ napsali vědci.
- Detaily autora
.