Patologické změny způsobené Anoplocephala perfoliata v ileocekálním spojení koní

Pro tuto studii bylo náhodně vybráno 31 koní smíšených plemen ve věku od 15 měsíců do 13 let, kteří byli pravidelně posíláni na jatka. Zahrnovali 11 zvířat bez parazitů (kontrolní skupina) a 20 koní postižených spontánní infekcí A. perfoliata. U všech koní byla odebrána ileocekální junkce do 30 minut po smrti. Následně byly střevní vzorky opláchnuty tekoucí vodou a ihned umístěny do 10% neutrálně pufrovaného formalínu. Mezitím byly dospělé tasemnice připojené k ileocekálnímu spojení přímo spočítány, zaznamenány, opláchnuty tekoucí vodou a konzervovány v 10% roztoku formalínu. Nasbírané tasemnice byly uloženy do roztoku laktofenolu a poté upevněny na sklíčka, aby mohly být identifikovány pomocí morfologických parametrů (Euzeby 1981). Na základě počtu zaznamenaných tasemnic bylo vybraných 31 koní rozděleno do čtyř skupin: skupina „N“ s 0 tasemnicemi, skupina „A“ s 1 až 20 tasemnicemi, skupina „B“ s 20 až 100 tasemnicemi a skupina „C“ s více než 100 tasemnicemi.

Z každého vzorku byly odebrány 5 µm silné parafinové řezy obarvené hematoxylin-eozinem a krezilovou violetí. Histologickým vyšetřením byly vyhodnoceny následující parametry: lymfomonocytární a eozinofilní zánětlivá infiltrace ve sliznici/submukóze, atrofie/spojení střevních klků, erozivní/ulcerativní léze, degenerativní změny pohárkových buněk a hyperplazie střevních lymfatických folikulů. Každému vybranému parametru bylo individuálně přiřazeno skóre: 0 – absence lézí, 1 – mírné léze, 2 – středně závažné léze a 3 – výrazné léze. Následně bylo na základě součtu zaznamenaných skóre slizniční a podslizniční poškození klasifikováno následovně: 0 (žádné změny) s 0-2 body; I (mírné změny) s 3-7 body, II (středně závažné změny) s 8-12 body a III (výrazné změny) s 13-15 body.

Na ileocékálním přechodu byla pomocí obrazové analýzy (NIS-Elements Br-2) kvantifikována tloušťka cirkulární a longitudinální svalové vrstvy za účelem identifikace hypertrofických stavů. U každého vzorku bylo provedeno histopatologické vyšetření ENS morfometrickým hodnocením s cílem posoudit průměrnou lineární hustotu pro myenterická ganglia, počet neuronálních buněk a průměrné procento chromatolytických/nekrotických neuronálních buněk ve třech 3cm sériových řezech.

K ověření významné korelace mezi parazitární zátěží a histopatologickým hodnocením slizničních a podslizničních lézí byl použit obecný lineární model (GLM). Jednosměrná analýza rozptylu (ANOVA) následovaná Tukeyho testem mnohonásobného porovnání byly použity ke zjištění významných rozdílů mezi počtem myenterických ganglií, počtem neuronálních buněk, procentem chromatolytických/nekrotických neuronů, tloušťkami svalových vrstev a skupinou identifikovanou na základě počtu zaznamenaných tasemnic. Předpokládaná hladina významnosti byla pět procent. Statistická analýza byla provedena pomocí softwaru R verze 2.7 (GNU GENERAL PUBLIC LICENSE, Free Software Foundation, Inc., Boston, USA).

.