Pokračování léčby pemetrexedem zlepšuje celkové přežití u NSCLC

Podle závěrečné analýzy přežití studie PARAMOUNT přináší pokračování udržovací léčby pemetrexedem (Alimta, Eli Lilly) u pacientů s pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) benefit v přežití ve srovnání s placebem.

U pacientů žijících v mediánu sledování 24,3 měsíce vedla léčba pemetrexedem k významnému 22% snížení rizika úmrtí (poměr rizik , 0,78; P = .0195).

Udržovací léčba pemetrexedem vedla také k významně delšímu mediánu celkového přežití než placebo (13,9 vs. 11,0 měsíce; neupravené HR, 0,78; log-rank P = .0195). Přínos pro přežití byl konzistentní ve všech podskupinách pacientů.

Kromě toho bylo jednoleté přežití významně delší u pemetrexedu než u placeba (58 % vs 45 %), stejně jako dvouleté přežití (32 % vs 21 %).

Studie byla publikována 8. července online v časopise Journal of Clinical Oncology.

Doktor Howard (Jack) West ze Švédského onkologického institutu v Seattlu v doprovodném editorialu poznamenává, že „po zapracování našeho uvážlivého úsudku by nás nyní dostupné údaje měly vést k překonání našich historických předsudků a místo toho uznat nákladově efektivní a dobře podložený prostředek, kterým lze zlepšit přežití velké, klinicky definované podskupiny pacientů s karcinomem plic o několik měsíců – a to i bez nového molekulárního markeru a drahé nové terapie“.“

„Někdy můžeme největšího zisku dosáhnout tím, že určíme, jak nejlépe využít nástroje, které již máme,“ píše.“

Zlepšení přežití bez progrese

Studie PARAMOUNT byla první rozsáhlou studií, která prokázala, že pokračující udržovací léčba může zvýšit přežití bez progrese u pokročilého nekvamózního NSCLC. Výsledky studie byly původně prezentovány na výročním zasedání Americké společnosti klinické onkologie v roce 2011, jak tehdy informoval server Medscape Medical News.

Výzkumníci pod vedením doktora Luise G. Paz-Arese z Univerzitní nemocnice Virgen del Rocío v Seville ve Španělsku hodnotili 939 pacientů s pokročilým nekvamózním NSCLC. Všichni účastníci podstoupili standardní 4 cykly indukční léčby první linie pemetrexedem a cisplatinou k navození remise onemocnění. Neprogresivní pacienti s dobrým výkonnostním stavem (ECOG 0 nebo 1) byli poté randomizováni buď k udržovací léčbě pemetrexedem 500 mg/m² v 1. den 21denních cyklů (n = 359), nebo k léčbě placebem (n = 180).

Medián přežití bez progrese byl 4,1 měsíce ve skupině s pemetrexedem a 2,8 měsíce ve skupině s placebem. Pokračování v udržovací léčbě pemetrexedem vedlo k významnému snížení rizika progrese onemocnění o 38 % (HR, 0,62; P = .00006).

„Někteří mohou mít během indukční léčby významnou toxicitu a může být vhodné mít přestávku v léčbě,“ uvedl Dr. Paz-Ares v tiskovém prohlášení při původní prezentaci výsledků. Dodal však, že „pacient, který má dobrou odpověď při absenci významné toxicity, může být vhodným kandidátem pro udržovací léčbu.“

Vědci ve své zprávě o konečném celkovém přežití a aktualizovaných údajích o bezpečnosti vysvětlují, že některé studie udržovací léčby NSCLC používají pro udržovací fázi jiný lék než ten, který byl použit pro indukci (switch maintenance), zatímco jiné používají pro udržovací fázi lék účinný během indukčního režimu (continuation maintenance).

Přestože primárním koncovým bodem studie PARAMOUNT bylo přežití bez progrese ve skupinách s udržovací léčbou, byla plně vybavena pro analýzu sekundárního cíle celkového přežití.

Z 939 pacientů zařazených do indukční fáze (od listopadu 2008 do dubna 2010) dosáhlo 700 pacientů (75 %) kontroly onemocnění (nádorová odpověď nebo stabilní onemocnění) a 637 (68 %) dokončilo 4 cykly pemetrexedu a cisplatiny. Z této skupiny bylo 539 pacientů náhodně zařazeno do udržovací léčby.

Ve skupině s pemetrexedem došlo k 256 úmrtím (71,3 %) a ve skupině s placebem ke 141 úmrtím (78,3 %). Většina pacientů ve skupinách s pemetrexedem a placebem absolvovala alespoň 1 cyklus udržovací léčby před jejím ukončením (99,4 % vs 98,9 %). Kromě toho bylo v obou skupinách dosaženo mediánu 4 udržovacích cyklů (rozmezí 1 až 44 pro pemetrexed a 1 až 38 pro placebo).

Výzkumníci zjistili, že celkové přežití od zahájení indukční léčby na rozdíl od randomizace k udržovací léčbě odpovídá primární analýze. Poměr rizik se nezměnil a medián celkového přežití měřený od indukční léčby byl 16,9 měsíce pro pemetrexed a 14,0 měsíce pro placebo.

Aktualizovaná analýza bezpečnosti

Aktualizovaná analýza bezpečnosti byla provedena na údajích shromážděných za 7 měsíců (od 1. července 2010 do 7. února 2011) po analýze primárního koncového bodu. Míra výskytu lékové anémie stupně 3/4, neutropenie a únavy byla u pemetrexedu významně vyšší než u placeba, i když v každém případě byla nižší než 7 %.

Míra výskytu některých nežádoucích účinků nízkého stupně, včetně anémie, neutropenie, únavy, nevolnosti, zvracení, mukozitidy/stomatitidy, anorexie a slzení očí, byla významně vyšší ve skupině s pemetrexedem.

Studii podpořila společnost Eli Lilly. Několik autorů studie deklarovalo vztahy s průmyslem, včetně společnosti Eli Lilly, jak je uvedeno v článku. Dr. West nezveřejnil žádné relevantní finanční vztahy.

J Clin Oncol. Zveřejněno online 8. července 2013. Abstrakt, editorial