Rentgenové vyšetření pomocí Millerovy-Abbottovy sondy

Úvod

První návrh na vyšetření trávicího traktu pomocí žaludeční sondy podali v roce 1884 Kussmaul a Cahn (1) jako pomůcku při řešení případů ileu. Ke stejnému účelu použili Westerman (2) a McIver et al. (3) duodenální sondu. Techniku duodenální deflace výrazně zdokonalil Wangensteen (4), který zavedl používání kontinuálního sacího-syfonového přístroje s duodenální rourkou. Výsledkem bylo snížení úmrtnosti na akutní ileus (Wangensteen a Paine (5), 1933).

Série experimentů v oblasti fyziologie tenkého střeva na Millerově klinice, které vyžadovaly intubaci, vedla k tomu, že Abbott vyvinul pro tento účel dvouluminální trubici, nyní známou jako „Millerova-Abbottova trubice“ (Miller a Abbott (6), 1934). Menší ze dvou lumenů se spojuje s malou perforovanou kovovou špičkou, kolem níž je připevněn malý gumový balónek; tímto lumenem lze balónek nafukovat a vypouštět vstřikováním nebo odebíráním vzduchu. Na konci většího lumen jsou tři nebo čtyři otvory, kterými lze nasávat plyn a tekutinu nebo vstřikovat tekutý materiál. Abbott ukázal, že správné nafouknutí balónku je nutné poté, co projde do dvanáctníku, aby peristaltika umožnila pohyb trubice kaudálně ve střevě. Abbott a Johnston (7) použili tuto trubici k léčbě, lokalizaci a diagnostice obstrukčních lézí střevního traktu.

Techniku zavádění trubice, jak byla použita v Presbyteriánské nemocnici, podrobně popsali Leigh, Nelson a Swenson (8). Zdá se, že je zbytečné ji zde dále rozebírat, kromě poznámky, že je nutná malá zkušenost a že by se začátečník neměl při prvních pokusech nechat odradit.

Po použití Millerovy-Abbottovy sondy při léčbě mechanického i paralytického ileu v Presbyteriánské nemocnici došlo k nápadnému snížení úmrtnosti na tyto stavy. O výsledcích v 76 případech informovali Leigh, Nelson a Swenson (9). Zde postačí uvést, že úmrtnost celé série 76 případů, včetně případů s peritonitidou a gangrénou střeva, byla přibližně 16 %. To zahrnuje sedm z prvních případů, kdy byl učiněn neúspěšný pokus o průchod rourkou. V 69 případech, kdy sonda prošla do tenkého střeva, byla úmrtnost 5,9 %. V 38 případech mechanického ileu, kdy byla použita rourka, byla úmrtnost snížena na 7 procent. V 50 případech nekomplikovaného mechanického a paralytického ileu došlo k jednomu úmrtí, mortalita činila 2 procenta.

Účelem tohoto sdělení je pojednat o roli, kterou hrají rentgenové vyšetřovací metody při postupu s Millerovou-Abbottovou sondou.

Rentgenové vyšetření

Při postupu sondou do dvanáctníku je možná nutná fluoroskopická pomůcka, ale s přibývajícími zkušenostmi je třeba ji používat stále méně často.