Valgozita kotníku a subtalární varus u léčené vbočené nohy

Cílem této studie bylo objasnit, zda reziduální subtalární varus u léčené vbočené nohy ovlivňuje konfiguraci hlezenního kloubu v koronální rovině. Byly analyzovány a prezentovány radiografické charakteristiky hlezna a subtalárního kloubu u vrozené vbočené nohy po minimálně 10 letech léčby. Zátěžové rentgenové snímky kotníků a chodidel a počítačové tomografické snímky zadonoží byly získány u 30 pacientů (41 chodidel), v průměru 15,2 +/- 6,1 roku po první léčbě. Subtalární varus byl měřen z hlediska úhlu sklonu zadní fasety talokalkaneálního kloubu, jak byl zobrazen pomocí počítačových tomografických snímků, a větší úhel svědčil o větším subtalárním varusu. Valgozita hlezenního kloubu byla měřena pomocí předozadních zářezů; větší úhel svědčil o větší valgozitě hlezenního kloubu. Analýzy ukázaly, že nohy s větším subtalárním varusem vykazovaly také statisticky významně větší valgozitu úhlů mortise kotníku (P = .003). Tyto výsledky naznačují, že kotník kompenzuje reziduální deformitu subtalárního kloubu v koronální rovině u pacientů léčených pro vbočený palec. Naznačují také, že konfigurace hlezna v průběhu léčby si může zasloužit větší pozornost.

Úroveň klinických důkazů: 2.