Zákrok žilního stentingu zlepšuje tlak v hlavě a ztrátu zraku
Liz Verostekové bylo 29 let, když začala pociťovat silné bolesti hlavy, jejichž intenzita a frekvence se postupem času zvyšovala. Vyzkoušela všechno – od léků až po akupunkturu – ale nic bolest neutišilo. A jen se to zhoršovalo:
Verosteková chodila od jednoho lékaře k druhému, ale nikdo nedokázal určit příčinu jejího stavu. Až v roce 2014, sedm let po začátku bolestí hlavy, si neurolog Verostekové všiml, že její oční nerv vypadá abnormálně, a poslal ji na pohotovost, kde jí nakonec diagnostikovali onemocnění charakterizované zvýšeným tlakem v lebce, které se běžně objevuje u mladých žen s nadváhou.
„Moje bolesti hlavy postupovaly tak, že byly neustálé,“ řekla Verosteková. „Dva týdny po stanovení diagnózy jsem přestala vidět na levé oko, přestávala jsem slyšet a byla jsem v podstatě upoutána na lůžko.“
Bilaterální stenóza příčného sinu (žíly modře)
Idiopatická nitrolební hypertenze (IIH), známá také jako pseudotumor cerebri, je onemocnění, které postihuje přibližně 100 000 Američanů, většinou mladých žen. Tento stav je způsoben hromaděním mozkomíšního moku (CSF) v mozku a obvykle se projevuje bolestmi hlavy a ztrátou zraku nebo jinými zrakovými příznaky. Tradiční léčba IIH zahrnuje podávání léku acetazolamidu, který snižuje rychlost produkce mozkomíšního moku, nebo chirurgický zákrok zvaný shunting, který spočívá v zavedení hadičky do mozku, která odvádí přebytečnou mozkomíšní tekutinu.
„Tyto léčebné postupy často zpočátku fungují velmi dobře, ale z dlouhodobého hlediska existuje riziko selhání nebo požadavek na opakovanou léčbu,“ řekl dr. Athos Patsalides, docent radiologie na neurologické klinice Weill Cornell Medicine.
Nedávný výzkum ukázal, že mnoho pacientů s IIH má zúžené mozkové žíly, což vede k hromadění tekutiny v mozku a zvýšení nitrolebního tlaku.
Dr. Patsalides a Dr. Marc Dinkin, odborný asistent oftalmologie, oftalmologie v neurologii a oftalmologie v neurochirurgii na Weill Cornell Medicine, zkoumali postup stentování žilní dutiny, což je minimálně invazivní operace, jejímž cílem je léčit stenózu žilní dutiny, a tím i zvýšený nitrolební tlak při IIH.
Žilní stenóza se vyřešila po umístění stentu (červeně)
Procedura stentování žilních sinusů spočívá v zavedení stentu do mozku, který rozšíří zúžené žíly. Zákrok se provádí malým řezem v horní části nohy. Ve studii publikované 23. srpna v časopise Journal of Neuro-Ophthalmology vedli Dr. Patsalides a Dr. Dinkin klinickou studii – první ve Spojených státech – s cílem zjistit bezpečnost a účinnost stentování žilních sinusů, zejména při prevenci ztráty zraku. Do studie zařadili Verosteka a dalších 12 pacientů s nejtěžšími případy IIH, kteří nereagovali dobře na jiné formy léčby, aby se jí zúčastnili. Všichni pacienti byli léčeni na klinice Weill Cornell Medicine.
„Na internetu jsem četl, že lidé museli opakovaně podstoupit operaci zkratu nebo dostávali infekce,“ řekl Verostek. „Po stanovení diagnózy jsem viděl jen chmurnou budoucnost, dokud mi nebyla představena nová možnost.“
Výzkumníci zjistili, že u každého pacienta, který podstoupil stentování žilní sinusové stenózy, došlo k významnému zlepšení nitrolebního tlaku a všech zrakových parametrů. U většiny pacientů se také zlepšily bolesti hlavy.
„Jako neurooftalmolog jsem se obával především ztráty zraku, takže jsem byl velmi nadšený, když jsem viděl tak výrazné zlepšení,“ řekl první autor Dr. Dinkin.
Jedním z neočekávaných zjištění bylo vymizení pulzujícího tinnitu – vysilujícího stavu, který způsobuje, že pacienti slyší v uších „šumění“ – u každého pacienta, který ho měl před zákrokem, řekl vedoucí autor dr. Patsalides, který je rovněž intervenčním neuroradiologem v NewYork-Presbyterian/Weill Cornell Medical Center.
Verostek byl úspěšně léčen pomocí stentování žilní dutiny v prosinci 2014. „Ten svištivý zvuk byl nejpodivnější; znělo to, jako by mě sledoval stropní ventilátor,“ řekl Verostek. „Ale doslova ve chvíli, kdy jsem se po zákroku probudil, jsem opět slyšel. Kdyby to byl jediný přínos zákroku, byl bych šťastný.“
Vzhled optického nervu, vizuální mapa a tlak míšního moku před a po žilním stentování. Všimněte si, že oba zrakové nervy (levý panel) jsou před stentováním silně oteklé, ale po stentování se vrací do plochého stavu s jasnými hranicemi. Zorná pole (uprostřed) ukazují vidění z každého oka z pohledu pacienta (bílá místa jsou neporušená, tmavá místa chybí). Všimněte si zlepšení po ošetření. Tlak mozkomíšního moku (pravý panel) se po stentování snížil téměř o polovinu.
Vědci z Weill Cornell Medicine nyní navrhují randomizovanou studii mezi stentováním žilní dutiny a shuntováním. Doufají, že se jim podaří prokázat, že stentování bude mít přinejmenším stejné výsledky jako shunting: zlepšení zraku i kvality života. „Jsem ohledně této léčby optimistický a doufám, že je to dlouhodobé a lepší řešení,“ řekl Dr. Patsalides. tato konkrétní zjištění byla později publikována 21. října v PLoS ONE. „Pro některé pacienty je pulzující tinnitus tak vysilující, že má negativní dopad na každodenní život,“ řekl Dr. Patsalides. „Nemohou se soustředit nebo se socializovat. Zjistili jsme tedy, že pro tyto pacienty může být účinnou léčbou stentování žilní dutiny.“
Verosteková, která již netrpí bolestmi hlavy souvisejícími s IIH a vrátil se jí zrak na levém oku, uvedla, že si život bez operace nedokáže představit. „Mám pro ni nejvyšší doporučení a doufám, že dlouhodobým cílem je, aby se tato operace stala primárním chirurgickým zákrokem při léčbě IIH na rozdíl od sekundární možnosti,“ řekla.