Zobrazování prsu
MamografieUpravit
Mamografie je proces využívající nízkoenergetické rentgenové záření (obvykle kolem 30 kVp) k vyšetření lidského prsu, který se používá jako diagnostický a screeningový nástroj. Cílem mamografie je včasné odhalení rakoviny prsu, obvykle prostřednictvím detekce charakteristických útvarů a/nebo mikrokalcifikací.
Kromě diagnostických účelů má mamografie intervenční využití při stereotaktických biopsiích, které umožňují přesně lokalizovat a nalézt problematickou oblast a navést bioptickou jehlu na toto přesné místo. Tím je zajištěno, že bioptovaná oblast koreluje s abnormalitou viditelnou na mamografu. Nazývá se stereotaktická, protože využívá snímky téhož místa pořízené ze dvou různých úhlů. Biopsie je indikována v případech, kdy jsou na mamografu patrné malé nahromadění vápníku, které však nelze nahmatat při fyzikálním vyšetření a neobjeví se ani na ultrazvuku.
Směrnice pro screeningEdit
Pro průměrnou ženu doporučila pracovní skupina pro preventivní služby v USA (2009) mamografii každé dva roky u žen ve věku 50 až 74 let. American College of Radiology a American Cancer Society doporučují každoroční screeningovou mamografii od 40 let věku. Kanadská Task Force on Preventive Health Care (2012) a European Cancer Observatory (2011) doporučují mamografii každé 2 až 3 roky ve věku 50 až 69 let. ACR sice upozorňuje, že méně častý screening by přehlédl přibližně třetinu případů rakoviny a měl by za následek až 10 000 úmrtí na rakovinu, ale výše zmíněné pracovní skupiny také upozorňují, že častější mamografie zahrnují malý, ale významný nárůst rakoviny prsu vyvolané zářením.
Mamografie má celkově přibližně 10% míru falešně pozitivních výsledků. Falešně negativní (přehlédnutá rakovina) je u ní 7 až 12 %. To je částečně způsobeno hustými tkáněmi, které zastírají rakovinu, a skutečností, že vzhled rakoviny na mamografu se do značné míry překrývá se vzhledem normálních tkání. Kromě toho by se mamografické vyšetření nemělo provádět se zvýšenou frekvencí u osob, které podstupují operaci prsu, včetně zvětšení prsu, mastopexe a zmenšení prsu.
Ve studii, kterou později provedla Cochrane Collaboration (2013), došla k závěru, že ve studiích s odpovídající randomizací nebyl zjištěn vliv mamografického screeningu na celkovou úmrtnost na rakovinu, včetně rakoviny prsu, po 10 letech. Autoři systematického přehledu píší: „Pokud předpokládáme, že screening snižuje úmrtnost na rakovinu prsu o 15 % a že nadměrná diagnostika a léčba je na úrovni 30 %, znamená to, že na každých 2000 žen pozvaných na screening v průběhu 10 let se jedna vyhne úmrtí na rakovinu prsu, zatímco 10 zdravých žen bude léčeno zbytečně.“ Autoři dále uzavírají, že nastal čas přehodnotit, zda by měl být plošný mamografický screening doporučen pro jakoukoli věkovou skupinu. V současné době Cochrane Collaboration doporučuje, aby byly ženy alespoň informovány o přínosech a škodách mamografického screeningu, a sepsala leták založený na důkazech v několika jazycích, který lze nalézt na www.cochrane.dk.
Digitální tomosyntéza prsu (DBT)Edit
Digitální tomosyntéza prsu (DBT) může ve srovnání s konvenční mamografií poskytnout vyšší diagnostickou přesnost. Klíč k pochopení DBT je analogický k pochopení rozdílu mezi rentgenovým snímkem a CT. Konkrétně jedno je trojrozměrné, zatímco druhé je ploché. Při mamografickém vyšetření se obvykle pořizují dva rentgenové snímky každého prsu z různých úhlů, zatímco digitální tomosyntéza vytváří pomocí rentgenových paprsků trojrozměrný obraz prsu.
Při DBT se stejně jako při konvenční mamografii používá komprese, která zlepšuje kvalitu obrazu a snižuje dávku záření. Laminografická zobrazovací technika pochází z 30. let 20. století a patří do kategorie geometrické nebo lineární tomografie. Vzhledem k tomu, že získaná data mají velmi vysoké rozlišení (typicky 85-160 mikronů ), mnohem vyšší než CT, nemůže DBT nabídnout úzkou šířku řezu, jakou nabízí CT (typicky 1-1,5 mm). Detektory s vyšším rozlišením však umožňují velmi vysoké rozlišení v rovině, i když rozlišení v ose Z je menší. Primární zájem o DBT je v oblasti zobrazování prsu jako rozšíření mamografie, kde nabízí lepší míru detekce .
Nedávná studie se zabývala také dávkou záření, kterou poskytuje konvenční mamografie ve srovnání s DBT. Tato studie sice zjistila, že při digitální mamografii dochází k mírnému snížení dávky záření, ale dospěla k závěru, že malé zvýšení dávky by nemělo poskytovatelům bránit v používání tomosyntézy vzhledem k důkazům o potenciálním klinickém přínosu.
Tomosyntéza je nyní také schválena Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) pro použití při screeningu rakoviny prsu. Digitální tomosyntéza prsu je ve srovnání s digitální mamografií spojena s vyšší detekcí karcinomů se špatnou prognózou. protože je schopna překonat primární omezení standardní 2D mamografie, která měla maskovací efekt kvůli překrývající se fibroglandulární tkáni, zatímco DBT je schopna rozlišit benigní a maligní znaky, zejména v denzních prsech. Bylo rovněž zjištěno, že DBT je spolehlivým nástrojem pro intraoperační posouzení chirurgických okrajů u nehmatných lézí, čímž se snižuje objem excize prsu, aniž by se zvyšovalo riziko recidivy karcinomu.
XeromamografieUpravit
Xeromamografie je fotoelektrická metoda záznamu rentgenového obrazu na potaženou kovovou desku, která využívá nízkoenergetické fotonové svazky, dlouhou dobu expozice a suché chemické vývojky. Jedná se o formu xeroradiografie.
Radiační expozice je důležitým faktorem při hodnocení rizik, protože tvoří 98 % efektivní dávky. V současné době se jako popis radiačního rizika používá střední hodnota absorbované dávky ve žlázové tkáni, protože žlázová tkáň je nejzranitelnější částí prsu.
GalaktografieUpravit
Galaktografie je lékařský diagnostický postup pro zobrazení mlékovodů. Je považována za užitečný postup při včasné diagnostice pacientek s patologickým výtokem z bradavek. Standardní léčba galaktograficky podezřelých lézí prsu spočívá v provedení chirurgického zákroku na příslušném vývodu nebo vývodech: pokud výtok jednoznačně pochází z jednoho vývodu, je indikována excize vývodu (mikrodochektomie); pokud výtok pochází z více vývodů nebo pokud nebylo možné určit konkrétní vývod, provádí se místo toho subareolární resekce vývodů (Hadfieldův postup). Aby se předešlo infekci, neměla by se galaktografie provádět, pokud výtok z bradavky obsahuje hnis.
Při galaktografii je také vhodné použít tomosyntézu. Ve studii publicshed by Schulz-Wendtland R et al. se vyšetřující dopustili více chyb při použití pouze duktální sonografie ve srovnání s tím, když použili kontrastní galaktografii s tomosyntézou, která umožnila generovat syntetické digitální 2D celoplošné mamogramy k diagnostice podezřelých lézí.