Úzkost ve sportu

Příčiny úzkosti

Podle Kremera a Morana (2008) může být jedním z důvodů, proč máme tendenci být před soutěží nervózní, tlak z toho, že nás někdo pozoruje. Diváci jakéhokoli sportu neustále hodnotí dovednosti sportovců, které sledují, a to může být pro ty, kteří nejsou trénováni, jak se s tímto tlakem účinně vyrovnat, velmi skličující. Nechtít selhat může na hráče nakumulovat ještě větší napětí, když si s rostoucím vědomím toho, že je pozorován, stres dále roste.

Pocity úzkosti mohou být také zaměňovány se strachem, ale mezi těmito dvěma emocemi je podstatný rozdíl. Strach nebo „fobie“ je negativní pocit z konkrétního předmětu (pavouci) nebo zážitku (mluvení před velkou skupinou), avšak úzkost je obecnější a sportovci často poznají, že se něčeho obávají, ale nedokážou to pojmenovat.

Řešení úzkosti

Pro mnoho sportovců může být úzkost velmi nepříjemným pocitem s fyziologickými příznaky včetně zrychleného tepu, zpocených dlaní a svalového napětí. Ve skutečnosti Ray a Weise-Bjornstal (1999) nastínili sedm možných kategorií, v nichž může sportovec prožívat stres, včetně afektivních, kognitivních a behaviorálních. Jak jej tedy lze zvládnout?“

Sportovní psychologové mohou naučit techniky, které lze použít ke zvládnutí úzkosti. Jedna z technik spočívá v tom, že sportovec „označí“ tyto výše popsané myšlenky a pocity jako způsob, jak je připravit na soutěž. Prostřednictvím procesu označování se sportovec může naučit spojovat tyto dřívější negativní myšlenky a pocity s přípravou na soutěž. Například cyklista se může naučit rozpoznat svou zvýšenou tepovou frekvenci jako pozitivní známku toho, že je dobře připraven na soutěž.

Green a Green (1977) studovali indické cvičence jógy a zjistili, že jsou schopni dobrovolně ovládat různé fyziologické funkce včetně mozkových vln, tělesné teploty a krevního tlaku. Bylo také poměrně jednoduché naučit ostatní, jak ovládat své fyziologické pocity také. Studie dokázala prokázat, jak jsou mysl a tělo propojeny, což nás přivádí k další technice. Provedení jednoduchého cvičení, jako je efektivní dýchání, může sportovci umožnit uvolnění a přípravu na soutěž, protože se do krve dostane více kyslíku, což následně usnadní práci svalů. Při bráničním dýchání se zapojuje břišní sval zvaný bránice. Jednoduchý způsob, jak se tuto techniku naučit, je položit si levou ruku na břicho a pravou na horní část hrudníku. Při nádechu by se levá ruka měla pohybovat ven a pravá ruka by měla zůstat relativně v klidu. To je známka toho, že dýcháte efektivně a využíváte plnou kapacitu plic. Snažte se vydechovat dvakrát tak dlouho, než jste se nadechli. To pomáhá zpomalit srdeční tep a následně napomáhá uvolnění.

Provádění těchto jednoduchých technik během tréninku nebo když máte volnou chvíli, může pomoci uklidnit tyto nervy a také se na ně dívat jiným způsobem, takže nebudou narušovat váš výkon.