Černé opatství

Převorství bylo založeno v roce 1225 Vilémem Maršálem mladším, hrabětem z Pembroke, který zemřel v roce 1231.

V roce 1349 postihla komunitu v převorství epidemie dýmějového moru – známá jako černá smrt. Během této pandemie zemřelo během tří měsíců osm členů komunity. Po morových letech bylo v převorství až do konce 15. století provedeno jen velmi málo stavebních změn. v roce 1558 bylo Irsko pod vládou anglické protestantské královny Alžběty I. a majetek převorství byl korunou zkonfiskován. Alžběta zemřela v roce 1603, ale politika nového protestantského krále Jakuba I. se nezměnila: z převorství se stala soudní budova a dominikáni byli nuceni odejít a najít si místo v jiných domech.

V letech 1642-1649 sehrálo Černé opatství významnou roli při pokusu o záchranu irského katolického náboženství i anglického krále Karla I. a Irska; v opatství sídlila vláda známá jako Irská katolická konfederace. Tato snaha však neměla dlouhého trvání. V březnu 1650 obklíčila Kilkenny anglická armáda pod velením Olivera Cromwella. Mnoho lidí zemřelo na epidemie a hlad, mnoho dalších uprchlo, než se město nakonec vzdalo.

V letech 1685-1689 za vlády anglického katolického krále Jakuba II. opatství vzkvétalo, ale v roce 1690, za vlády anglického protestantského krále Viléma III. byly Kilkenny i opatství opět obsazeny Angličany.

K roku 1776 se komunita Černého opatství blížila nule, ale počínaje tímto rokem dominikáni znovu získali opatství do svého vlastnictví, a to nejprve pronájmem. V roce 1816 bylo Černé opatství obnoveno jako dominikánské převorství a 25. září 1816 se zde konala první veřejná mše.

O neděli Nejsvětější Trojice 22. května 1864 bylo Černé opatství biskupem znovu vysvěceno a konečně znovu otevřeno jako modlitebna.