Životopis Usaina Bolta

Kdo je Usain Bolt?

Jamajský sprinter Usain Bolt byl nazván „nejrychlejším žijícím mužem“ poté, co na olympijských hrách 2008 v čínském Pekingu získal tři zlaté medaile a stal se prvním mužem v historii olympijských her, který vyhrál závod na 100 i 200 metrů v rekordních časech. Bolt získal tři zlaté olympijské medaile také na Letních olympijských hrách 2012 v Londýně, přičemž v běhu na 100 metrů dosáhl olympijského rekordu 9,63 sekundy, čímž se stal prvním mužem v historii, který v olympijské soutěži vytvořil tři světové rekordy. Na Letních olympijských hrách 2016 v Riu se opět zapsal do historie zlatými medailemi v běhu na 100 a 200 metrů a ve štafetě na 4×100 metrů; díky těmto vítězstvím získal „triple-triple“, tedy tři zlata ze tří po sobě jdoucích olympijských her, i když jedno zlato ze štafety mu bylo později odebráno kvůli dopingovému přestupku spoluhráče.

Dětství a první úspěchy

Bolt se narodil 21. srpna 1986 na Jamajce. Jako vynikající hráč kriketu i sprinter si Boltovy přirozené rychlosti brzy všimli trenéři ve škole a pod vedením Pabla McNeila, bývalého olympijského sprintera, se začal věnovat výhradně sprintu. (Glen Mills později působil jako Boltův trenér a mentor.) Již ve 14 letech Bolt ohromoval fanoušky svou bleskovou rychlostí a v roce 2001 získal svou první medaili ze středoškolského mistrovství, když získal stříbro v běhu na 200 metrů.

V 15 letech Bolt poprvé uspěl na světové scéně na mistrovství světa juniorů v roce 2002 v Kingstonu na Jamajce, kde zvítězil v běhu na 200 metrů, čímž se stal nejmladším juniorským mistrem světa v historii. Boltův výkon ohromil sportovní svět a v témže roce obdržel cenu Mezinárodní atletické asociace International Association of Athletics Foundation Rising Star Award, což zvýšilo uznání mladého muže, kterému se brzy začalo říkat „Blesk Bolt“.

Nejvyšší rychlost

Na mistrovství světa v Berlíně v roce 2009 Bolt dosáhl světového rekordu 9,5 sekundy.58 sekund v běhu na 100 m a mezi metry 60 a 80 dosáhl maximální rychlosti 27,8 mil za hodinu (44,72 km/h), přičemž průměrná rychlost činila 23,5 mil za hodinu.

Profesionální atletika

I přes nepříjemné zranění podkolenní šlachy byl Bolt vybrán do jamajského olympijského týmu pro olympijské hry v Aténách 2004. Vypadl však hned v prvním kole běhu na 200 metrů, opět ho brzdilo zranění.

Bolt se v letech 2005 a 2006 dostal do první pětky světového žebříčku. Bohužel zranění nadále trápila 180 cm vysokého sprintera a nedovolila mu dokončit celou profesionální sezónu.

V roce 2007 Bolt překonal národní rekord v běhu na 200 metrů, který více než 30 let držel Donald Quarrie, a získal dvě stříbrné medaile na mistrovství světa v japonské Ósace. Tyto medaile posílily Boltovu touhu běhat a on zaujal vážnější postoj ke své kariéře.

Olympijská kariéra

Na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu Bolt běžel závody na 100 a 200 metrů. Ve finále běhu na 100 metrů, které předcházelo hrám, překonal světový rekord a zvítězil časem 9,69 sekundy. Nejenže rekord vytvořil bez příznivého větru, ale navíc před cílem viditelně zpomalil, aby mohl slavit (a měl rozvázanou tkaničku), což později vzbudilo mnoho kontroverzí. V Pekingu pak získal tři zlaté medaile a překonal tři světové rekordy.

Na Letních olympijských hrách 2012, které se konaly v Londýně, získal Bolt svou čtvrtou zlatou olympijskou medaili v běhu na 100 metrů, když porazil svého rivala Yohana Blakea, který v této disciplíně získal stříbro. Bolt zaběhl závod za 9,63 sekundy, což je nový olympijský rekord. Toto vítězství znamenalo Boltovu druhou zlatou medaili v běhu na 100 metrů za sebou. Poté pokračoval v běhu na 200 metrů a i v tomto závodě získal druhou zlatou medaili za sebou. Stal se prvním mužem, který vyhrál stovku i dvoustovku na po sobě jdoucích olympijských hrách, a také prvním mužem, který kdy získal zlaté medaile ve dvojnásobném sprintu. Díky těmto úspěchům se Bolt stal prvním mužem v historii, který vytvořil tři světové rekordy v jedné soutěži na olympijských hrách.

Bolt se vrátil k olympijské slávě na Letních olympijských hrách 2016, když získal zlato v běhu na 100 metrů a stal se tak prvním atletem, který v této disciplíně získal tři tituly po sobě. Závod dokončil v čase 9,81 s. Americký běžec a soupeř Justin Gatlin, který získal stříbro, za ním zaostal o 0,08 s.

„Proto jsem přijel sem, na olympijské hry, abych světu dokázal, že jsem nejlepší – znovu,“ řekl novinářům na tiskové konferenci. „Vždycky je příjemné vystoupit na vrcholu, víte, co tím myslím?“

Pokračoval ve své olympijské vítězné sérii, když získal zlato v běhu na 200 metrů za 19,78 sekundy. „Co ještě můžu udělat, abych dokázal, že jsem nejlepší?“ řekl. Bolt řekl v rozhovoru pro BBC Sport. „Snažím se být jedním z největších, zařadit se mezi Aliho a Pelého. Díky mně je sport vzrušující, díky mně se na něj lidé chtějí dívat. Postavil jsem sport na jinou úroveň.“

„Nejrychlejší žijící muž“ zůstal neporažen v závodě, který podle jeho slov bude posledním v jeho olympijské kariéře, ve štafetě na 4×100 metrů, kterou běžel se svými týmovými kolegy Blakem, Asafou Powellem a Niklem Ashmeadem. Bolt, který byl kotvou závodu, dovedl jamajský tým ke zlatu a cílovou čáru protnul za 37,27 sekundy. Pro Bolta to byla třetí zlatá medaile v Riu za sebou.

V rozhovoru pro CBS News Bolt podrobně popsal svou hrdost na svůj výkon z roku 2012: „Je to to, kvůli čemu jsem sem přijel. Teď jsem se stal legendou. Jsem také nejlepší atlet, který kdy žil. Už nemám co dokazovat.“

Recordy a ocenění

Bolt je jedenáctinásobným mistrem světa. Je držitelem světových rekordů v bězích na 100 metrů (9,58 s) a 200 metrů (19,19 s), které vytvořil v roce 2009 na mistrovství světa v atletice v Berlíně. Během své kariéry získal Bolt řadu ocenění, včetně titulu Světový atlet roku IAAF (dvakrát), Atlet roku na dráze & a Sportovec roku Laureus.

„Trojboj“ a ztráta zlaté medaile

Účastí na letních olympijských hrách v letech 2008, 2012 a 2016 Bolt zkompletoval „trojboj“, když získal celkem devět zlatých medailí v bězích na 100, 200 a ve štafetě na 4×100 metrů. Bolt se tak připojil k pouhým dvěma dalším trojnásobným běžcům: Paavo Nurmi z Finska (1920, 1924 a 1928) a Carl Lewis ze Spojených států (1984, 1988, 1992 a 1996). V lednu 2017 však Mezinárodní olympijský výbor Boltovi jednu z těchto medailí, za štafetu na 4×100 metrů z roku 2008, odebral, protože jeho týmový kolega Nesta Carter byl shledán vinným z porušení dopingových pravidel.

Další závody

Bolt získal 11. srpna 2013 zpět titul mistra světa na 100 metrů poté, co o něj v roce 2011 přišel. Ačkoli Bolt po závodě neudělal svou charakteristickou pózu „blesku“, jeho vítězný snímek přesto vzbudil rozruch – blesk udeřil právě ve chvíli, kdy protnul cílovou čáru.

V roce 2015 se Bolt potýkal s určitými problémy: V květnu skončil na světových štafetách IAAF v Nassau druhý, ale ve stejném měsíci si zajistil individuální vítězství v běhu na 200 metrů na ostravské Zlaté tretře. V červnu téhož roku ovládl také závod na 200 metrů na Addias Grand Prix v New Yorku. Potíže s pánevními svaly ho donutily odstoupit ze dvou závodů, i když se Bolt v červenci téhož roku vrátil vítězstvím na 100 metrů na jubilejních londýnských hrách.

Zranění a odchod do důchodu

V roce 2017 se Bolt potýkal s problémy na dráze na mistrovství světa v atletice. V běhu na 100 metrů skončil třetí a odvezl si bronzovou medaili za Christianem Colemanem, který získal stříbro, a Gatlinem, který si odvezl zlato. Bylo to poprvé od roku 2007, kdy byl Bolt na mistrovství světa v atletice poražen. Tím jeho boje neskončily: Ve štafetě na 4×100 metrů, o které se mnozí domnívali, že bude Boltovým posledním závodem, zkolaboval kvůli zranění podkolenní šlachy a cílovou čáru musel protnout s pomocí svých kolegů z týmu.

V srpnu 2017, po mistrovství světa v atletice, Bolt oznámil, že končí s atletikou. „Nemyslím si, že pro mě jeden šampionát změní to, co jsem udělal,“ řekl na tiskové konferenci. „Já osobně nebudu patřit k těm, kteří se vrátí.“

Fotbalová kariéra

Bolt dlouho mluvil o tom, že nakonec udělá kariéru ve fotbale. V srpnu 2017 po ukončení atletické kariéry plánoval nastoupit za Manchester United k charitativnímu utkání proti Barceloně, ale kvůli zranění podkolenní šlachy musel zápas vynechat. V září Bolt uvedl, že již jedná s několika profesionálními fotbalovými týmy, včetně Manchesteru United. „Máme spoustu nabídek od různých týmů, ale nejdříve musím překonat své zranění a pak se podle toho zařídit,“ řekl novinářům.

V říjnu Bolt znovu potvrdil své odhodlání hrát fotbal. „Pro mě je to osobní cíl. Je mi jedno, co si o tom lidé opravdu myslí. Nebudu si nic nalhávat. Nebudu dělat hloupého,“ řekl novinářům na Velké ceně USA formule 1. „Pokud tam pojedu a budu cítit, že na to mám, tak to zkusím. Je to sen a další kapitola mého života. Když máte sen, který jste vždycky chtěli dělat, tak proč to nezkusit a nezjistit, kam to povede.“

Bolt začal v létě 2018 trénovat s týmem Central Coast Mariners z australské A-League a v říjnu vstřelil v předsezónním zápase dva góly, ale krátce poté odešel, když se s klubem nedohodl na podmínkách smlouvy.

Knihy

Sprinter vydal v roce 2010 memoáry My Story: 9:58: The World’s Fastest Man (Můj příběh: 9:58: Nejrychlejší muž světa), které byly o dva roky později znovu vydány pod názvem The Fastest Man Alive (Nejrychlejší muž na světě): Pravdivý příběh Usaina Bolta. V roce 2013 následovala kniha Faster Than Lightning:

Osobní život a dcera

V srpnu 2016 časopis People potvrdil, že Usain Bolt chodí s jamajskou modelkou Kasi Bennettovou. Bolt o jejich vztahu mlčel, ale v lednu 2017 řekl novináři, že spolu chodí téměř tři roky. V květnu 2020 vyšlo najevo, že Bennettová porodila dceru

.