1

Výsledky ukazují, že psychické potíže před početím – úzkost nebo deprese – byly silným prediktorem nočního buzení kojenců, a to nezávisle na vlivu poporodní deprese, sdílení ložnice a dalších matoucích faktorů. Významná psychická tíseň před početím byla spojena s 23procentním zvýšením rizika nočního buzení kojenců ve věku 6 měsíců a 22procentním zvýšením rizika ve věku 12 měsíců.

Podle autorů je časté, rušivé noční buzení v posledním období prvního roku života klinicky významné, protože předpovídá problémy se spánkem ve třech letech, které jsou zase spojeny s problémy v chování. Během raného dětského vývoje může mít špatná kvalita spánku také vliv na schopnosti učení. Noční buzení kojenců také narušuje spánek matky, což předpovídá mateřskou náladu, stres a únavu.

Studie se zúčastnilo 874 žen ve věku 20 až 34 let ve městě Southampton ve Velké Británii. Před otěhotněním vyplnily ženy dotazník General Health Questionnaire, screeningový nástroj o 12 otázkách, který zjišťuje deprese a úzkostné poruchy. Dvacet devět procent žen bylo klasifikováno jako ženy s významnými psychickými potížemi.

Když bylo jejich dítěti 6 měsíců a 12 měsíců, ženy uváděly, jak často se jejich dítě v průměru budilo mezi půlnocí a šestou hodinou ranní každou noc během posledních dvou týdnů. Procento dětí, které se budily alespoň jednou za noc, bylo vyšší u žen s psychickými potížemi před těhotenstvím, a to jak ve věku 6 měsíců (52 % oproti 43 %), tak ve věku 12 měsíců (46 % oproti 36 %).

Podle autorů se neléčené problémy se spánkem kojenců mohou stát chronickými, což má důsledky pro duševní zdraví a pohodu dítěte i matky. Obtíže matek, které jsou již tak náchylné k úzkostným a depresivním stavům, se ještě prohloubí, pokud jsou navíc zbaveny spánku. Autoři docházejí k závěru, že rozpoznání a léčba psychických potíží před, během a po těhotenství může podpořit zlepšení spánku kojenců.

.