12 nejlepších písní Franka Oceana

Dlouho jsme museli čekat, než Frank Ocean vydal pokračování svého debutového alba „channel ORANGE“, které v roce 2012 získalo cenu Grammy. Nakonec se tak ale stalo v roce 2016, kdy tento záhadný umělec vydal ne jeden, ale hned dva nové projekty: „V roce 2005 Ocean uprchl z New Orleans poté, co jeho studio zničil hurikán Katrina. Odešel do Los Angeles, kde psal písně pro velké umělce, jako jsou Justin Bieber a Beyoncé. Nakonec Ocean spadl do skupiny Odd Future, což se zdálo bizarní, ale nějakým způsobem to dávalo smysl. V roce 2011 jeho podivný, Eagles a Coldplay milující mixtape „Nostalgia, Ultra“ vyrazil dech. Následující rok vydal „channel ORANGE“, který mu vynesl spoustu chvály a ocenění.

Potom ticho. Spousta ticha. Víc ticha než ve filmu Ingmara Bergmana.

Oceanovo druhé album mělo vyjít v roce 2013. Pak ale přišel rok 2014. Pak v roce 2015. Pak v roce 2016. Pak došlo k dalším odkladům. Pak ale Ocean konečně dodal zboží. „Blonde“ se dostalo na náš seznam 25 nejlepších alb roku 2016. Čekání se vyplatilo. A zatímco čekáme na další velké Oceanovo hudební prohlášení – kdo ví, může se to stát dnes nebo v roce 2020, to se nedá říct – tady je jeho 12 nejlepších dosavadních skladeb:

„No Church in the Wild“ (s Kanye Westem, Jay Z a Dream)

Možná je to podvod, protože to technicky vzato není Oceanova skladba. Ale představte si, že by tato úvodní skladba z alba „Watch the Throne“ Jaye Z a Kanyeho Westa nezačínala Frankovým zpěvem:

„Human beings in a mob

What’s a mob to a king?

Co je král pro boha?

Co je bůh pro nevěřícího?

Kdo v nic nevěří?“

Píseň by bez Oceana nebyla tak fascinující a silná a naléhavá. Tohle je těžká věc. Tak těžká, že kdo jiný než Ocean by to vůbec dokázal? Nikdo. Proto ho o to Kanye a Jay požádali. Ocean má určitou hloubku, která ostatním chybí.“

„American Wedding“

Mohli byste si myslet, že tohle je jen Oceanův zpěv přímo na hudbu z obrovského hitu skupiny Eagles „Hotel California“. Pokud ano, máte naprostou pravdu. Ocean vypráví příběh americké lásky, a to od začátku až po tragický konec (SPOILER: rozvod). A původní „Hotel California“ je epická, téměř sedmiminutová píseň, takže i tato je epická, dlouhá, pomalá vypalovačka. Navíc vzhledem k tomu, že žádná část vypůjčené skladby není osekána, zůstává zachováno celé kytarové sólo. Je to směšné a dokonalé.

„Super Rich Kids“ (s Earlem Sweatshirtem)

„Start my day up on the roof, there’s nothing like this type of view,“ zpívá Ocean. On si žije svůj *život*. Bazén, obklopený přáteli, konkrétně superbohatými dětmi, které, jak se ukáže, jsou hrozné a možná z nich nejsou nejlepší přátelé. Žádní rodiče. Pokojské. Jaguáry. Všechno dokonalé, dokonce i sprchová hlavice, o které Ocean, zpěvák, pro kterého není žádný detail příliš žertovný, říká, že „je úžasná“. Zní to trochu jako „Benny and the Jets“ od Eltona Johna, ne? A uprostřed Ocean výslovně odkazuje na „Real Love“ od Mary J. Blige. Pak Frankův kamarád z Odd Future Earl Sweatshirt vyplivne letargickou, ale komplexní sloku. A den končí tam, kde začal – na střeše – až do podzimu.“

„Strawberry Swing“

Mohli byste si myslet, že tohle je jen Oceanův zpěv přímo na hudbu z „Strawberry Swing“ od Coldplay. Pokud ano, máte naprostou pravdu. Ale opravdu je třeba věnovat pozornost Oceanovu textu. Píseň Coldplay je typickým milostným příběhem, ale Ocean ji převrací do postapokalyptického milostného eposu, který končí tím, že se vesmírné lodě „vznesou z umírajícího světa a miliony lidí zůstanou pozadu, zatímco nebe hoří“. Doufejme, že Ocean bude na svém novém albu takhle divný a vlastně ještě divnější. Více vesmírných lodí, prosím.

„Ivy“

Tato druhá skladba z „Blonde“ má stejný druh indie rockové atmosféry jako „Lost“. Dopředu se dere kytarová linka, která tvoří minimální rámec, zatímco Ocean vypráví příběh o dospívání, zamilovanosti a lítosti. „Už nikdy nebudeme těmi dětmi, už to není ono,“ zpívá. Končí náhle nějakým falzetem a autotunovým výkřikem a cinkáním a zpětnou vazbou – protože Frank nás rád nechává hádat.

„Pyramids“

Téměř desetiminutová verze této skladby z „channel ORANGE“ je jako dvě melodie nacpané do jedné, ale plynule. Je to odysea a podílí se na ní Kleopatra a je nádherná. První část je funky, druhá část je uhlazená. Kleopatra pracuje na „pyramidě“ a Oceán vznáší velmi hipsterské požadavky, jako například: „Ať to hraje nějaký jazz“. Jo, a taky je v ní kytarové sólo Johna Mayera, což je něco.“

„Novacane“

Frank je na tomto singlu z alba „Nostalgia, Ultra“ zamilovaný do ženy, která se zabývá filmem pro dospělé, ale touží být zubařkou. Seznámili se na festivalu Coachella. Užili si to. Zůstali spolu. Ona mu vyrazila dech. Když je poblíž, je to jako novacane, lokální anestetikum, které často používají zubaři, když dělají věci jako trhání zubů. „Pořád necítím svou tvář,“ zpívá, a pokud vám ta věta zní povědomě, je to proto, že si ji vypůjčil Weeknd. Tohle je jedna z písní, která skutečně ukazuje Oceanovy jedinečné vypravěčské schopnosti. Je to milostný příběh, ale on mu vtiskl svou vlastní zvláštní pečeť.

„Sweet Life“

Na tomto „channel ORANGE“ singlu, který si díky své silné R&B atmosféře 70. let vysloužil Oceanovo přirovnání ke Steviemu Wonderovi, měl prsty Pharrell Williams. Je to polodystopický příběh o buržoazním životě smetánky z Beverly Hills, která se celý den válí u bazénu a dívá se do zrcadel, zatímco zahradníci a uklízečky dělají špinavou práci. Ale děje se tu také něco podivného a není jasné, co přesně to je: „But this neighborhood is gettin‘ trippier each day / The neighborhood is goin‘ ape shit crazy.“ (Ale tahle čtvrť je každým dnem víc a víc tripovitější. Další skvělý příklad Oceanovy schopnosti vyprávět příběh a vést ho zvláštním, tajemným směrem a zároveň udržet posluchačovu pozornost.

„Lost“

Pokud jde o střídání stylů, Ocean je geniální. Právě tento chameleonský aspekt nutí „svět“ škrábat se na hlavě a přemýšlet, jak sakra bude nové album znít. „Lost“, funky, houpavá popová píseň, zní, jako by mohla pocházet z alba „Ga Ga Ga Ga Ga“ indie-rockové kapely Spoon. Je to romantika a cesta dohromady. Je to ztracení se v tryskovém životě a ztrácení sebe sama a ztrácení lásky po cestě. (Poznámka: Později ji coverovali Diplo a Major Lazer s vokály MO.)

„White Ferrari“

Tuto výraznou skladbu „Blonde“, která je o autě, ale také o mnohem víc než o autě, napsal společně s Kanyem Westem. V titulcích jsou také John Lennon a Paul McCartney, protože obsahuje odkaz na skladbu „Here, There, Everywhere“ od Beatles. To je docela dobrá společnost! Stejně jako většina „Blonde“ je dokonale strohá, jen s kytarou a Oceanovým hlasem. „Mysl nad hmotou je kouzlo,“ zpívá, „já dělám kouzla.“ Je to silný, krásný, magický moment.“

„Swim Good“

Tento singl z alba „Nostalgia, Ultra“ je chladný a ponurý zároveň. Je o prohře v lásce a v životě jako celku, o tom, jak si v bouchajícím autě pustíte nějakou bouchací muziku a pak s tím autem vjedete rovnou do oceánu. Stejně jako píseň „Wave of Mutilitation“ od Pixies je to jedna z nejlepších písní o jízdě autem přímo do oceánu. Frank na rozdíl od mnoha popových hvězd dokáže dělat přesvědčivou a zábavnou hudbu o temných tématech. To je jeden z důvodů, proč stoupá vzhůru.

„Thinkin Bout You“

Málo milostných písní začíná tornádem. Ale „Thinkin Bout You“, certifikovaný platinový a na Grammy nominovaný singl z filmu „channel ORANGE“, to dělá – proto Franka Oceana potřebujeme. A taky ten jeho rozkošný falzet tak jasně hoří. Není téměř nic mučivějšího než přemýšlet o budoucím světě, který hluboce zahrnuje jinou osobu po vašem boku, a pak zjistit, že vize budoucího světa této osoby nezahrnuje vás. Ocean zde tento pocit zachycuje tak hluboce osobním a citlivým způsobem. Prozatím je to jeho nejlepší píseň.