19 mužů se svěřuje s tím, jaké to je užívat antidepresiva

Seriál o tom, jak se zlepšit:
(Obrázek: Ella Byworthová pro Metro.co.uk)
Obrázek autora

Hattie GladwellováČtvrtek 19. dubna 2018 15:20

Když jde o duševní zdraví, každý řeší věci jinak – což znamená, že různá léčba funguje na různé lidi.

Zatímco někteří lidé si vystačí se sebepéčí a mechanismy zvládání, jiným pomáhá terapie, psychiatrie a léky.

Však kolem léků panuje stigma. Lidé se na ně často dívají jako na „poslední možnost“, přestože pro mnohé mohou být prvním – a nejlepším – prostředkem pomoci.

Metro.co.uk hovořil s 19 různými muži o užívání antidepresiv, aby zjistil, jak to prospělo jejich duševnímu zdraví, a aby snad poskytl rady a podporu těm, kteří v současné době sami uvažují o užívání léků.

Duncan, 40 let, trpí depresí z posttraumatické stresové poruchy

Duncanovi byla antidepresiva poprvé předepsána v roce 2014 poté, co mu je diagnostikoval a předepsal jeho praktický lékař. Při návštěvě jeho ordinace se zhroutil v slzách, aby s ním probral stres a erektilní dysfunkci.

Rychle se rozhovor přesunul na přetrvávající stres v jeho manželství, včetně řešení psychických problémů jeho manželky.

Duncan uvedl: „Měl jsem vedlejší účinky v podobě živých snů, lehkého spánku, který nebyl klidný, a pocitu ospalosti až do pozdního rána. Vedlejší účinky se měnily v závislosti na tom, kdy jsem lék užíval. Poté jsem byl převeden na jiné antidepresivum a neměl jsem žádné vedlejší účinky.

„Antidepresiva jsem užíval asi rok.“

„Antidepresiva mi velmi pomohla, umožnila mi pokračovat v práci, nadále zajišťovat rodinu a starat se o děti v době rozpadu rodiny.

„Stabilizovala mou náladu, nicméně dávka je dostatečně nízká, takže stále zažívám výkyvy nálady. To by mi mělo pomoci, až je vysadím.

„Lidem s duševním onemocněním bych léky doporučila. Antidepresiva, pokud je to vhodné, nebo jiné léky v závislosti na nemoci. Od ledna 2017 do září 2017 jsem také absolvoval poradenství, které bylo velmi přínosné.“

Adam, 18 let, má sociální úzkost a depresi

Adamovi poprvé předepsal antidepresiva jeho praktický lékař loni v září. Několik měsíců, které tomu předcházely, se v sobě cítil „hrozně“ poté, co opustil vysokou školu a nepracoval.

„Cítil jsem se selháním vůči sobě i ostatním blízkým“, řekl.

Adamovi byl předepsán fluoxetin, který u něj vyvolal řadu vedlejších účinků včetně únavy, úbytku hmotnosti a nočního pocení.

Přestože pro Adamovu pohodu neznamenaly velký rozdíl, řekl, že by je přesto doporučil každému, kdo trpí depresí nebo úzkostí.

Řekl: „Po zhruba sedmi měsících užívání antidepresiv nemohu říci, že by znamenaly obrovský rozdíl – ale zaznamenal jsem určitý pokrok, pokud jde o mé sebevědomí a dělání nových věcí.

„Pokud někdo trpí se svým duševním zdravím, doporučil bych mu užívání antidepresiv. Vedle terapie/poradenství mám pocit, že jsou to vhodné kroky ke zlepšení duševní pohody.“

ilustrace z Metra
(Foto: Ella Byworth pro Metro.co.uk)

Osmatřicetiletý John Paul trpí úzkostmi a depresemi

„Diagnóza mi byla stanovena před pěti lety,“ řekl.

„Asi před třemi lety to byla chronická deprese trvající asi šest měsíců. Původní diagnózu mi stanovil můj praktický lékař a od té doby jsem navštívil několik psychiatrů i pravidelných návštěv u praktického lékaře.

„Byl mi nasazen fluoxetin a užívám ho trvale. Vzpomínám si, že mi bylo řečeno, abych prvních několik týdnů po jeho prvním užití moc nečekal, ale jasně si vzpomínám, že jsem do 48 hodin od zahájení léčby zažil dramatické uvolnění v oblasti hrudníku.

„Uvědomil jsem si, jak jsem byl do té doby napjatý. Byla to taková úleva. Přemýšlím, jestli to nebyl placebo efekt v tom smyslu, že jsem hledal pomoc, takže se moje tělo přirozeně začalo uvolňovat.“

John říká, že od doby, co užívá antidepresiva, se jeho „úzkostné, negativní a panické myšlenky“ zmírnily.

Devětadvacetiletý Paul má také deprese a úzkosti

V roce 2013 mu byla poprvé předepsána antidepresiva. Předepsal mu je jeho praktický lékař, ke kterému se vydal po „zdrcujícím pocitu únavy a melancholie“.

Podle jeho slov ztratil většinu svého nadšení a cítil se „sužován fatalistickými pocity“.

Paul uvedl: „Obecně jsem měl štěstí a u naprosté většiny léků, které mi byly předepsány, jsem nezažil vedlejší účinky.

„Teprve relativně nedávno jsem vůbec zaznamenal vedlejší účinky, a i to bylo při relativně vysokých dávkách posledních léků, které jsem dostal.“

„Většinu z posledních pěti let jsem užíval různá antidepresiva. I když mi různé léky více či méně pomáhaly, mohu z celého srdce prohlásit, že bez nich bych byla naprostá troska.

‚Zatímco jsme hledali kombinace léčby, která by zlepšila kvalitu mého života, léky, které jsem užívala, mi umožnily zvládat to, co bych bez nich nezvládla, jak jsem na vlastní kůži zjistila, když jsem omylem vynechala několik dávek.‘

Dodal: „Nebudu předstírat, že jsou zázračným všelékem, ani to, že nutně fungují naplno bez další léčby, například terapie. Ale upřímně mi změnily život a jejich užívání ani na okamžik nelituji.“

Gareth, 42 let, má bipolární poruchu

Pokud jde o bipolární poruchu, musíte být při užívání antidepresiv velmi opatrní, protože vás mohou přivést do mánie. Většina odborníků na duševní zdraví vám doporučí vedle antidepresiv i stabilizátory nálady nebo antipsychotika.

„Měl jsem 27 různých antidepresiv, první byl sertalin. Dával mi je praktický lékař. Pomáhaly mi asi čtyři až šest měsíců, což je moje zkušenost se všemi antidepresivy, která jsem užíval,“ řekl Gareth.

„Zbavily mě deprese. Jediné, co bych řekl, je zkusit antidepresiva, pokud vám zaberou, skvělé. Pokud ne, vraťte se a zkuste jiné.“

metro illustrations
(Foto: Ella Byworth pro Metro.co.uk)

Waliu, 37 let, trpí depresemi a úzkostmi

Poprvé dostal antidepresiva loni na jaře poté, co šel k praktickému lékaři a vyjádřil nízké a stresující pocity, které zažíval v průběhu několika let, ačkoli příznaky byly nejhorší v loňském roce.

Řekl: „Bilance práce a života byla opravdu špatná. Dokonce jsem se v březnu 2017 rozešel se svou přítelkyní, protože jsem nechtěl, aby mi jakkoli pomáhala.“

„Vůbec nechápala, čím procházím. Takže to bylo spíš kvůli její ochraně než kvůli mně.“

„Nasadili mi 50 mg sertralinu a prvních pár týdnů. Byla jsem spíše malátná a ospalá. Tak mi nasadili 100 mg.

„Rozhodně mi pomohly s depresí a úzkostí. Stále mám dny, kdy se mi nedaří, ale to je samozřejmé.

„Více se věnuji lidem kolem sebe, ale vím, kdy si mám udržet odstup. Příští týden jdu k praktickému lékaři, abych se podíval na další snížení dávky, a doufám, že na nich nebudu ještě letos závislý.

„Vědět, že jsou k dispozici, je dobré, kdybych někdy recidivoval.“

Jasraj, 28 let, má také deprese a úzkosti

Řekl: „Antidepresiva mi poprvé předepsal můj psychiatr v prosinci 2016. Poté, co jsem v předchozím roce opustil zaměstnání, dokončil jsem magisterské studium a nějakou dobu jsem se snažil dělat „vlastní věci“.

„Když se ukázalo, že mi toto podnikání nevyjde, cítil jsem se velmi ztracený a na dně – už poněkolikáté.

„Izoloval jsem se, nechtěl jsem vycházet z domu a přestal jsem se stýkat s přáteli.

„Posilovna, která pro mě byla zdrojem útěchy a štěstí, se dokonce stala povinností; vzpomínám si, jak jsem v hloubi své špatné nálady šla cvičit, jenže jsem neměla chuť cokoli dělat a byla jsem naprosto paranoidní, že ostatní v posilovně mohli vycítit, že je se mnou něco v nepořádku nebo „špatně“.

„Znepokojená maminka mě nakonec přemluvila, abych navštívila psychiatra, a – k mému překvapení – mi byla diagnostikována deprese a úzkost. Tehdy jsem diagnóze nevěřil.

„Mám pocit, že sertralin mi přinejmenším pomohl stabilizovat náladu. Těžko říct, jak moc mi pomohl, protože jsem téměř vždy současně podstupoval terapii.

„Cítím se poměrně jistý, že mi alespoň nějakým způsobem pomohl a pomáhá i nadále.‘

Chris, 26 let, má bipolární poruchu

Chrisovi byla poprvé nasazena antidepresiva v 19 letech během studia na univerzitě.

Nějakou dobu užíval antidepresiva, i když mu příliš nepomáhala, protože měl bipolární poruchu. Poté přešel na kombinaci stabilizátorů nálady, která zabírala lépe.

Řekl: „Rozhodně bych doporučil (a doporučil) antidepresiva dalším lidem s psychickými problémy s tím, že je důležité pravidelně spolupracovat s lékařem a doladit, co vám vyhovuje.

„Je to mnohem víc pokusů a omylů, než čekáte, a někdy trvá, než najdete tu správnou léčbu – ale je to tam!“

(Foto: Ella Byworth pro Metro.co.uk)

Dan, 33 let, má deprese

Řekl: „Vůbec poprvé jsem bral antidepresiva, když mi bylo 12 let. Měl jsem ME a lékař rozhodl, že se musím zaměřit na to, abych byl šťastnější, a že to může pomoci mým příznakům. Nepomohlo to.

„Poprvé jako dospělý jsem je bral, když mi bylo 19 let. Od té doby jen občas.“

Dan uvedl, že zažil spoustu vedlejších účinků včetně výkyvů nálad, sebevražedných myšlenek a opožděné ejakulace. Po mnoha pokusech a omylech však našel lék, který mu vyhovoval.

Řekl: „Doporučil bych lidem, aby to zkoušeli co nejdéle bez nich, protože jakmile je jednou berete, je těžké je vysadit.

„Zapomněl jsem si prášky, když jsem odjel na víkend pryč. Bez nich mi bylo špatně, motala se mi hlava a byla jsem celá bez sebe. Jsem na nich úplně závislý.“

Reu, 24 let, zažil sebevražedné myšlenky poté, co jeho rodinný příslušník zemřel sebevraždou

Rue říká, že neměl žádné skutečné vedlejší účinky, i když antidepresiva užívá teprve měsíc.

Řekl: „Doporučil bych lidem, aby to zkusili a zjistili, jestli je to pro ně, aby si promluvili se svým lékařem o různých prášcích, jestli by jim zabrala antidepresiva, nebo třeba beta-blokátory.

„Je to individuální zkušenost a může to vyžadovat nějaké pokusy a omyly, takže člověk musí být na místě, aby tyto šance využil.“

Karl, 21 let, má deprese

„Antidepresiva mi byla předepsána v lednu/únoru 2016, v prvním ročníku na univerzitě,“ vysvětlil. „Trpěl jsem depresemi už roky a nakonec mi byla předepsána. Tehdy jsem se za to styděl a považoval jsem to za přiznání porážky, moje toxická maskulinita byla v té době vysoká a považoval jsem za nemužné brát léky (absurdní přesvědčení, když se ohlédnu zpět).

„Mám mimořádné štěstí, že nemám téměř žádné vedlejší účinky, beru je od roku 2016 a nevynechal jsem ani den dávkování.

„Nesmírně mi pomohly v tom, že mi daly dno, pod které nepadám. A ano, léky bych rozhodně doporučila ostatním. Může chvíli trvat, než se najde ten správný lék, ten s nejmenšími vedlejšími účinky, ale vydržte, stojí to za to.“

Tom, 33 let, má sociální úzkost a deprese

Tomovi byla poprvé předepsána antidepresiva, když mu bylo 16 let. S depresemi se potýkal už dlouho, i když zhroucení u něj vyvolal incident na rodinné dovolené, kdy se v „naprosté panice“ zamkl v koupelně, což přimělo rodiče, aby ho vzali k lékaři.

Řekl: „Různá antidepresiva beru už 17 let. Pomáhají mi, protože mi umožňují ráno vstát z postele. Bez nich se ze mě stává uzavřený člověk a nikdy nevycházím z domu.

„Několikrát jsem je vysadil a málem jsem kvůli tomu přišel o práci a o život.

„Nelíbí se mi, že musím být na lécích do konce života. Pomáhají mi však žít trochu „normální“ život. Doporučuji je, jen pokud je to nezbytně nutné, v případech, kdy se normální životní funkce stává nemožnou.“

metro ilustrace
(Foto: Ella Byworth)

Pětadvacetiletý Peter trpí depresemi a sociální úzkostí

Řekl: „Poprvé mi byla antidepresiva předepsána v květnu 2016 a rozhodl jsem se o ně požádat poté, co jsem v předchozím roce několikrát navštívil lékaře a měl pocit, že potřebuji nějakou pomoc.

„Můj lékař mě k jejich užívání velmi povzbuzoval a měl jsem pocit, že poradenství na univerzitě pro mé deprese nedělá dost.

„Byl mi tedy předepsán fluoxetin. Zpočátku jsem pociťovala několik vedlejších účinků, byla jsem velmi unavená, letargická a dost podrážděná a v noci jsem měla také trochu narušený spánek, nicméně jsem se vrátila k lékařům a ti mi zvýšili dávky léků na 20 mg, které užívám dodnes, asi 20 měsíců.

‚Moje antidepresiva mi opravdu pomohla, mám pocit. Někdy je to těžké, zvláště když deprese stále přicházejí a někdy mě mohou zasáhnout opravdu tvrdě, ale mohu se podívat zpět na to, jaká jsem byla před jejich užíváním a jak časté byly mé deprese, a vidím, že jsem teď lepší, částečně díky mé terapii, ale také díky antidepresivům.

‚Doporučila bych je, ale řekla bych lidem, aby vždy získali od svého lékaře co nejvíce informací o vedlejších účincích, o terapii a dalších možnostech a pochopili, že nejsou univerzální.

„Některým lidem často nezaberou, a to je v pořádku, ale existují i jiné a další možnosti.“

Šestatřicetiletý Steve trpí úzkostmi a depresemi

Antidepresiva užívá od listopadu 2017, předepsal mu je lékař po víkendu, kdy se u něj objevily silné sebevražedné myšlenky, které nedokázal ovládnout.

Sděluje nám: „Jsem si jistý, že je to pravda: „V pondělí ráno jsem navštívil lékaře a byl mi předepsán sertralin a také mi bylo doporučeno doporučení na DAS (Depression and Anxiety Service) v Devonu. Původně jsem užíval dávku 50 mg, která byla asi před měsícem zvýšena na 100 mg.

‚Nepozoroval jsem žádné vedlejší účinky, o kterých bych věděl. Nyní je užívám pět měsíců.

„Antidepresiva zastavila mé záchvaty paniky a umožnila mi vrátit se ven, protože jsem původně přestala chtít být na veřejnosti nebo v blízkosti davů, protože to ve mně vyvolávalo úzkost.

„Vyšší dávka zabírá, jsem schopná kontrolovat své myšlenky a už několik týdnů nemám žádné sebevražedné myšlenky.

„Umožnily mi, abych byla vnitřně vyrovnanější, a to jsem opravdu potřebovala.‘

Tommy, 20 let, má deprese

Říká: „Před dvěma měsíci mi je předepsal tým domácí léčby poté, co jsem šel do A&E a pokusil se vzít si život.

‚Užívám mirtazapin a jediné vedlejší účinky, které mám, jsou: cítím se celý den ospalý poté, co jsem si ho večer předtím vzal, kvůli silnému sedativu; a mé sny jsou tak skutečné a často jsou to noční můry.

‚Živé sny jsou však lepší než nedostatek spánku, který jsem měl před nimi.

‚Užívám je dva měsíce. Když jsem je začala brát poprvé, opravdu mi pomohly jak usnout, tak zůstat spát celou noc.

‚Nyní se zdá, že zklidnily mé návaly deprese a ospalost trochu opadla. Nemyslím si však, že by odvedly tak skvělou práci bez pomoci terapie.“

„Myslím, že jak antidepresiva, tak terapie, používané ve vzájemné souhře, mají největší pozitivní účinek.“

Dodává: „Vždy jsem odmítal myšlenku brát léky na své duševní zdraví, protože jsem chtěl vyzkoušet všechno a cokoli jiného, než se vydám touto cestou.

„Cesta, kterou jsem se vydal (bez užívání antidepresiv), však pro mě byla mnohem škodlivější – dvakrát jsem se pokusil o sebevraždu, moji nejbližší přátelé mě opustili, protože to na ně bylo příliš, a ublížil jsem své rodině.

„Antidepresiva bych doporučil i dalším lidem s duševním onemocněním, ale ujistěte se, že nejsou jedinou věcí, kterou užíváte/závisíte na nich, pokud můžete.‘

Trend randění s vyholenou hlavou
(Foto: Ella Byworth pro Metro.co.uk)

Alex, 24 let, má generalizovanou úzkostnou poruchu

Alex užívá antidepresiva od roku 2014. Předepsal mu je jeho praktický lékař poté, co od dětství trpěl úzkostnými stavy.

„V 21 letech jsem měl velký psychický relaps, který vedl k tomu, že jsem navštívil svého praktického lékaře, který mě zařadil na čekací listinu pro IAPT, a také jsem začal užívat citalopram,“ řekl.

Naneštěstí se u Alexe objevila spousta vedlejších účinků léků.

Řekl: „Sucho v ústech, únava, problémy se sexuálním zdravím, zejména kolem neschopnosti udržet erekci a problémy s ejakulací.“

„Noční můry, které se s přibývajícími měsíci stupňovaly až do bodu, kdy jsem se v podstatě každou noc budil s křikem v hlubokém potu.“

„Citalopram jsem užíval téměř rok, ale kvůli vedlejším účinkům jsem ho změnil. Noční můry byly poslední kapkou.

„Prošel jsem si obdobím, kdy jsem zkoušel různá jiná antidepresiva, která měla jiné vedlejší účinky a nepomáhala, ale nyní konečně užívám dobrou kombinaci Venlafaxinu a Clonazepamu, která mi za poslední asi rok velmi pomohla.“

Alex říká, že by antidepresiva doporučil ostatním, kteří trpí úzkostí.

Řekl: „Myslím, že by mělo být na volbě každého, co mu vyhovuje, a rozhodně by nemělo nahrazovat terapii mluvením a další léčbu a lidé by si měli být vědomi vedlejších účinků.

„Mohou však velmi pomoci a současné léky, které užívám, mi velmi usnadnily zvládání úzkosti a deprese.“

Třicetiletý David trpí depresemi

Pro Metro.co.uk uvedl: „Poprvé mi antidepresiva předepsal můj obvodní lékař, když mi bylo 23 let. Viděl jsem deprese u svých blízkých, a tak jsem byl s jejich příznaky obeznámen.

„Myslím, že jsem měl deprese už několik let, ale dlouho jsem si to nechtěl přiznat. Nakonec jsem se dostala do bodu, kdy jsem se cítila sebevražedně, a věděla jsem, že musím pokles zastavit.

‚Musela jsem vyzkoušet několik různých typů antidepresiv kvůli mírným vedlejším účinkům prvního (citalopram, který mě příliš emočně zplošťoval a kazil mi spánek) a dost špatným vedlejším účinkům druhého (zapomněla jsem jeho název, vysál mi veškerou energii, takže jsem doslova jen ležela na zemi).

‚Teď beru fluoxetin, který mi způsobuje neklidné nohy a trochu mi zabil sexuální apetit, ale nic moc závažného.‘

Dodal: „Není to něco, co by se dalo paušálně doporučit, protože lidé reagují různě, ale rozhodně doporučuji zvážit antidepresiva, pokud si myslíte, že by vám mohla pomoci.

‚Mluvil jsem s mnoha lidmi, kteří o nich tiše uvažují, ale bojí se hrozných vedlejších účinků nebo toho, že se z nich stane zombie bez emocí.“

‚Pravdou je, že po řádné konzultaci mohou přinést obrovský rozdíl, a je škoda, že tyto myšlenky lidi odrazují.“

ŽÁDOST O LÉČBU: Hnědí muži nepláčou - jak kultura studu brání jihoasijským mužům mluvit o duševním zdraví (Rupen Gahir Kalsi)
(Foto: Ella Byworth pro Metro.co.uk)

Šestapadesátiletý Donald trpí depresemi

Řekl: „Předepsali mi je krátce po jakémsi zhroucení v roce 1997, kdy jsem utekl do USA, abych se zbavil myšlenek na sebevraždu, paranoie a samoty.

„Těžko říct, jestli jsem měl vedlejší účinky nebo ne. Lékař na klinice duševního zdraví v severním Londýně říkal, že léky začnou účinkovat až za několik týdnů, ale téměř okamžitě jsem se začal cítit zmateně a disociativně.

‚Obviňoval jsem léky, lékaře a asi po týdnu jsem je přestal brát.

‚Od té doby jsem už nikdy žádné nebral, moje léčba deprese byla kognitivně behaviorální terapie, která byla vynikající.‘

Nakonec jsme mluvili s 26letým Pietrem, který trpí úzkostí a depresí

Poprvé mu byla antidepresiva předepsána v roce 2011 poté, co se zhroutil.

Mezi vedlejší účinky u Pietra patřila nevolnost a pocity hněvu a neschopnost pořádně spát. Uvedl, že zpočátku se po lécích cítil hůře a na nějakou dobu je přestal užívat.

Po dvou měsících se k nim opět vrátil a po jejich opětovném nasazení se cítí mnohem lépe.

Rozšířit

Vysvětlil: „Cítím, že moje nálada je stabilnější, lépe spím a jím a chuť k jídlu se vrátila do normálu. Zbavují mě úzkosti a mám pocit, že se dá zvládnout.“

„Doporučil bych je, ale mají vedlejší účinky a vždy mám pocit, že by neměly být vaší jedinou možností. Není to snadné rozhodnutí, ale mám pocit, že mají své výhody.“

Potřebujete podporu? Obraťte se na Samaritány

Pro emocionální podporu můžete zavolat na nonstop linku Samaritánů 116 123, napsat e-mail na [email protected], osobně navštívit pobočku Samaritánů nebo navštívit webové stránky Samaritánů.

VÍCE : Jak Harry Potter změnil naše životy – a zlepšil naše duševní zdraví

VÍCE : Lidé tweetují jedinou věc, kterou nemají říkat lidem s duševním onemocněním

The Fix

Denní lifestylový e-mail od Metro.co.uk.

Zjistěte více

.