1970 – 2006 Toyota Celica Historie

První generace (1970-1977)

První generace modelu Celica byla uvedena na trh v roce 1970 na říjnovém autosalonu v Tokiu.Jednalo se o „ořezanou“ verzi supersportovního vozu Toyota 2000GT, takže šlo o relativně dostupný sportovní vůz.
Vycházela z prototypu EX-1 „Auto budoucnosti“ a její design byl na svou dobu zcela revoluční.
Celica byla Toyotinou verzí Mustangu – spíše imageovým než velkosériovým vozem.
První generace se vyráběla ve dvou různých verzích, LT a ST.
Nižší verze LT byla vybavena karburátorovým čtyřválcovým motorem 2T o objemu 1600 cm3, zatímco ST se dodávala s motorem 2T-B se dvěma karburátory Solex.
Celica se od počátku dobře prodávala, k její první větší změně nebo doplnění došlo v roce 1974, kdy byl přidán model GT. 2T-G, který poháněl špičkový model GT, byl motor DOHC se dvěma karburátory Solex o objemu 1600 cm3.
Model GT se dodával s různými vylepšeními, jako byly spoilery na spodku karoserie, tónovaná okna, jiné drážky na kapotě, elektricky ovládaná okna, klimatizace, přední mřížka GT, a sdílel několik věcí s modelem ST – středovou konzolu po celé délce a ukazatele tlaku oleje/ampermetru namísto výstražných světel modelu LT.
Existovala také verze GTV, která by se dokonce dala považovat za hybrid mezi verzemi GT a LT, protože měla motor 2T-G, mírně ořezaný interiér a neměla věci jako elektrické ovládání oken, ale byly volitelné. Verze GTV měla tužší odpružení
V letech 1974, 1976 a 1977 získala Celica titul „Import Car of the Year“ časopisu Motor Trend.
V roce 1976 byla modelová řada Celica rozšířena o model liftback, který byl k dispozici pouze ve výbavě GT.
Liftback byl pro japonský trh uveden v dubnu 1973, ale pro Severní Ameriku až v roce 1976.
Paket GT obsahoval větší motor, nabízel sportovnější jízdní vlastnosti a vyšší stupeň výbavy. Tento model byl prodáván jako vůz sportovně-cestovního typu a nabízel větší komfort a zavazadlový prostor než standardní modely.

První Celica pro Severní Ameriku, 1971 ST, byla poháněna motorem 1,9 l 8R. Modely z let 1972-1974 měly motor 2,0 l 18R. V letech 1975-1977 je motor pro severoamerické modely Celica 2,2 litru 20R. Pro modelový rok 1974 byly v USA představeny modely Celica GT a LT. Vrcholná verze GT zahrnovala pětistupňovou manuální převodovku, pruhy GT na blatnících a stylová ocelová kola s chromovanými ozdobnými kroužky. Model LT byl prodáván jako ekonomický model. V polovině roku 1974 došlo k drobným změnám ve výbavě a označení modelu Celica.
V červnu 1977 dosáhl počet vyrobených modelů Celica jednoho milionu.
Vůbec první účast modelu Celica v mistrovství světa v rallye se uskutečnila v roce 1972 v RAC Rallye, kdy Ove Andersson s vozem TA22 1600GTV dojel na devátém místě.

Druhá generace (1978-1981)

Druhá generace modelu Celica byla uvedena na trh v roce 1978,(výroba byla zahájena koncem roku 1977) a byla opět k dispozici ve výbavových stupních ST i GT.
Pohon obou modelů zajišťovaly motory o objemu 2,2 litru. Tato nová generace nabízela vyšší bezpečnost, výkon a hospodárnost než předchozí modely a v roce 1978 získala ocenění časopisu Motor Trend „Importní auto roku“.
Celica druhé generace se dá rozdělit do dvou sérií vydání (známých jako série A a série B). Tyto dva modely Celica se od sebe lišily pouze vzhledem, oba měly stejný objem motoru. Vozy Celica řady A (1977-1979) byly vydány s kulatými světlomety a chromovanými nárazníky pro nižší třídy. Vyšší stupně, jako například GT, měly černé gumové nárazníky. Celica řady B (1980-1981) byla vydána s hranatými světlomety a černými gumovými nárazníky a různými dalšími „drobnými“ rozdíly.
V roce 1980 byla oznámena čtyřdveřová verze, známá jako Toyota Celica Camry. Tento model byla Toyota Carina s přední částí Celica. O dva roky později byla Camry vyčleněna jako samostatný model.

V roce 1980 byla nabízena limitovaná edice „US Grand Prix“ GT Liftback a v roce 1981 bylo k 10. výročí modelu Celica vydáno kupé GTA.
V Japonsku se kdy prodávalo asi 70 různých modelů Celica 2. generace.

Třetí generace (1982-1985)

Třetí generace se začala vyrábět v roce 1982.
Stylizace se oproti předchozím modelům výrazně změnila a výkon nyní zajišťovaly motory o objemu 2,4 litru.
V září 1982 byl v Japonsku uveden na trh první model Celica turbo. Model GT-T měl motor 3T-GTE o objemu 1,8 litru. Aby splňoval předpis FISA pro vozy skupiny B pro účast v mistrovství světa v rallye (WRC), bylo vyrobeno 200 kusů modelu Celica GT-TS. Ty byly základním vozem pro skupinu B Celica Twincam Turbo (TA64), kterou postavil a v rallye startoval Toyota Team Europe
V roce 1983 Toyota doplnila modelovou řadu Celica o model GT-S, aby jí znovu vtiskla sportovní image, kterou Celica ztratila, protože s každým dalším modelem byla větší a těžší. Model GT-S obsahoval větší kola a pneumatiky, blatníky, sportovní odpružení a sportovní interiér včetně speciálních sedadel a kůží potaženého volantu a hlavice řadicí páky.
Menší změny byly uvedeny koncem roku 1983 pro modelový rok 1984 a vyznačovaly se přepracovanou přední částí s plně uzavřenými výsuvnými světlomety. Nové byly také boční větrací otvory, maska chladiče, mřížka chladiče, zadní světla,a nárazníky. V japonské modelové řadě přibyly modely GT-R a GT-TR (turbo).

Vstřikování paliva se stalo standardem pro všechny severoamerické modely Celica, a proto se z motoru 22R stal motor 22R-E. V roce 1984 se objevil kabriolet GT-S, který vyráběla společnost American Sunroof Corporation v Kalifornii.

Čtvrtá generace (1986-1989)

V roce 1986 se Celica zcela změnila.

Nyní se jednalo o zcela nový vůz s pohonem předních kol, zaoblenou splývavou karoserií a novými čtyřválcovými motory o objemu 2,0 litru. V Severní Americe byla nyní Celica k dispozici ve výbavách ST, GT a GT-S. Všechny byly k dispozici jako kupé nebo liftback, přičemž GT bylo nabízeno také jako měkké kupé-kabriolet.
ST a GT se dodávaly s motorem o výkonu 116 koní, zatímco GT-S dostalo 135koňovou verzi stejného 2,0litrového motoru. Díky pohonu předních kol a nezávislému zavěšení všech kol byla Celica dokonalým všestranným sportovním vozem.
Pro japonský trh představila Toyota v říjnu 1986 „ultimativní Celicu“, model GT-Four (ST165). S pohonem všech kol na plný úvazek a přeplňovanou verzí motoru GT-S 2,0 l o výkonu 190 k (3S-GTE) okamžitě zaujala místo vlajkové lodi řady Celica a stala se oficiálním rallye vozem Toyota pro všechny roky výroby. Model GT-Four se začal vyvážet pro modelový rok 1988 a v USA se prodával jako All-trac Turbo.

V roce 1988 se do japonské nabídky přidal model ST163 s motorem 4S-Fi ve výbavových stupních ST a SX.
Vůz ST165 GT-Four debutoval v roce 1988 na světové rallye Tour de Corse a skončil na 6. místě. První vítězství přišlo v roce 1988 na Kypru (mimo WRC) a první vítězství ve WRC v roce 1989 na Australské rallye.

Pátá generace (1990-1993)

Pátá generace modelu Celica byla představena v září 1989. dostala upravený design, modernizovaná kola a pneumatiky a vyšší výkon.
Antiblokovací brzdy byly k dispozici pro všechny modely, stejně jako řada luxusních prvků – všechny však byly standardem pro model All-Trac. Díky koženému interiéru, zvukovému systému s deseti reproduktory1990 Toyota Celica All-Trac a elektricky ovládanému sedadlu řidiče a střešnímu oknu, které byly součástí standardní výbavy, byl All-Trac dosud nejdražším modelem Celica. Se svým přeplňovaným motorem o výkonu 200 koní to byla také dosud nejvýkonnější Celica.
Na japonském domácím trhu se prodávají modely S-R, Z-R, GT-R, Active Sports (s aktivním odpružením) a GT-Four.
Modely S-R a Z-R jsou poháněny motorem 3S-FE. Modely GT-R a Active Sports jsou vybaveny motorem 3S-GE. Motor 3S-GTE v GT-Four je vybaven mezichladičem vzduch-vzduch a dvoustupňovým turbodmychadlem CT26, které eliminuje rušení výfukovými plyny. Systém Full-time 4WD v GT-Four má viskózní mezinápravový diferenciál s omezeným prokluzem a zadní diferenciál Torsen
V Severní Americe byly modely GT a GT-S poháněny motorem 2,2 l 5S-FE, zatímco ST měl 16ventilový motor DOHC 1,6 l 4A-FE. Celica pro Severní Ameriku měla aerodynamická (nesklopná) zpětná zrcátka a oranžová přední rohová světla.
Úrovně výbavy pro Evropu jsou 1.6 ST-i, 2.0 GT-i 16 a GT-Four. Verze 2.0 GT-i 16 Cabriolet byla nabízena pouze v některých evropských zemích. Modely pro Austrálii jsou SX Coupe, SX Liftback, GT-Four a také 150 kusů limitované edice GT-Four Group A Rallye.
V srpnu 1990 byly do japonské nabídky zařazeny modely GT-Four A a Cabrio. Zvukový systém Super Live Sound System s 10 reproduktory je standardní výbavou modelu GT-Four A, u ostatních modelů je volitelný, ale S-R. V prosinci 1990 přišel model GT-R 20th Anniversary na oslavu 20 let značky Celica.
Speciální rallye edice 5000 kusů byla v Japonsku známá jako GT-Four RC, v Evropě jako Carlos Sainz (na počest jejich slavného jezdce WRC) nebo v Austrálii jako Group A Rallye. Mezi speciální prvky patří:
* jiný mezichladič, který si TTE přála, aby mohla snadněji vyladit svůj vůz WRC;
* jiná kapota, jejíž důraz je kladen na co nejrychlejší zbavení se tepla (místo nabírání vzduchu, jako je tomu u standardní kapoty ST185);
* jiný nárazník, který je mnohem lehčí než standardní.

Z 5000 kusů bylo 1800 určeno pro japonský trh, 3000 bylo přiděleno Evropě, 150 v Austrálii, 25 v Singapuru a jen velmi málo jich putovalo na Nový Zéland a na obecné trhy.
V srpnu 1991 pro modelový rok 1992 Toyota faceliftovala model Celica.

Šestá generace (1994-1999)

V modelovém roce 1994 byla Celica v USA k dispozici pouze ve výbavách ST a GT, ale přidání volitelného „sportovního paketu“ k verzi GT přineslo jízdní vlastnosti podobné GT-S. V roce 1994 byla Celica v USA k dispozici pouze ve výbavách ST a GT. Verze ST měla nový motor 1,8 l 7A-FE, verze GT byla poháněna motorem 2,2 l 5S-FE. Styl nových Celiců byl většinou publikací oceňován jako „Supra-esque“ se čtyřmi odhalenými světlomety. Vozy Celicas byly k dispozici v provedení kupé nebo liftback, přičemž sportovní paket GT byl k dispozici pouze pro liftback. Nová bezpečnostní výbava v podobě airbagů řidiče (a později i spolujezdce) byla standardem a protiblokovací brzdy byly k dispozici pro všechny modely. Mnoho vozů Celicas mělo také bezfreonovou klimatizaci.
Výroba modelu All-Trac nebo GT-Four, jak byl znám mimo USA, pokračovala pro japonský, australský, evropský a britský trh. Tato verze měla být dosud nejvýkonnější vyráběnou Celicou s výkonem 240-250 k z modernizovaného motoru 3S-GTE. Finální verze GT-Four, silně ovlivněná Team Toyota Europe, továrním týmem Toyoty v mistrovství světa v rallye, zahrnovala vylepšení, jako byla celohliníková kapota pro úsporu hmotnosti, čtyřkanálové ABS, vylepšené turbodmychadlo CT20B a zavěšení Super Strut. 2500 homologačních vozů postavených proto, aby Toyota mohla GT-Four přihlásit do mistrovství světa v rallye jako vůz skupiny A, bylo vybaveno také doplňky, jako jsou všechny rozvody potřebné k aktivaci systému proti zpoždění, vodní rozprašovač pro přední Intercooler a nástavný spoiler namontovaný na stoupačkách. Vůz se v mistrovství světa 1995 ukázal jako docela konkurenceschopný. Po jediném vítězství vozu však byla týmu na rok zakázána účast v soutěžích kvůli nesrovnalostem s turbodmychadlem.
V roce 1995 byla představena třetí generace kabrioletu. Přestavba vznikla na základě kupé GT a proběhla v závodě ASC v Rancho Dominguez v Kalifornii. Do USA se vůz dostal jako částečně smontovaný. V ASC byla odstraněna střecha a instalována třívrstvá izolovaná a elektricky ovládaná střecha, čímž vzniklo vozidlo, které bylo prakticky vodotěsné a větruvzdorné.
Celica z roku 1996 dostala na přání boční prahy, které zlepšily její aerodynamickou účinnost, a také přepracovaný zadní spoiler. K dispozici byla také volitelná dálková světla v oblasti přepracované mřížky chladiče (standardně u modelů GT). Na oslavu 25 let modelu Celica byly v Japonsku vydány speciální edice SS-I a SS-III a v USA při této příležitosti vznikly modely ST Limited a GT Convertible k 25. výročí.
Pro rok 1997 bylo jedinou změnou u severoamerického modelu Celica ukončení výroby kupé GT. Další drobné změny se dočkala JDM Celica v prosinci 1997. Projektorové světlomety jsou volitelné pro všechny modely. Motor 3S-GE v SS-II a SS-III dostal VVT-i, SS-III dostal motor 3S-GE s laděním Beams. Vysoký zadní spoiler ve stylu WRC se vrátil na GT-čtyřku a byl také standardem pro SS-III.
V roce 1998 byl model ST zrušen, aby se zjednodušilo objednávání modelu Celica. Všechny modely Celica v Severní Americe (kupé, liftback a kabriolet) byly nyní modely GT.

Modely z roku 1998 měly tříramenný sportovní volant a byla odstraněna přední vzpěra. Na základě modelu 1.8 ST uvedla Toyota GB na trh model Celica SR se sníženým odpružením, většími slitinami a síťovanou mřížkou chladiče.
V roce 1999 byla modelová řada Celica ještě více zjednodušena vyřazením modelu kupé. Celica byla nyní k dispozici jako liftback GT nebo kabriolet GT. V Japonsku byl stále nabízen model GT-Four. V roce 1999 také Toyota zveřejnila fotografie svého dalšího koncepčního vozu, nazvaného XYR. XYR zobrazoval agresivní postoj a radikální styl, který nebyl k vidění od posledního sportovního vozu Toyota, modelu Supra.

Sedmá generace (2000-2006)

V roce 2000 Toyota zahájila výrobu sedmé generace modelu Celica. Byla velmi podobná konceptu XYR s výjimkou předního nárazníku a zadního spoileru. Celica 2000 byla součástí projektu Toyota Project Genesis, který se snažil přivést ke značce ve Spojených státech mladší zákazníky.
Nová Celica byla stylizována v Calty Design Research, Inc. v Newport Beach v Kalifornii. Design s kabinou vpředu se vyznačoval vysoce módním vzhledem s designovými prvky vozů Indy. Ostře řezané panely, dramaticky klesající křivky, vysoká záď a radikálně snížená přední maska byly výrazným kontrastem ve srovnání s minulými modely. Nová Celica byla kratší na délku, ale delší v rozvoru s výrazně zkrácenými předními i zadními převisy.
Tato Celica se dodávala ve dvou úrovních výbavy, GT poháněná úsporným čtyřválcovým motorem 1,8 l o výkonu 140 k a GT-S poháněná výkonnější verzí čtyřválce 1,8 l o výkonu 180 k, vyvinutou společně s Yamahou. Oba tyto motory byly vybaveny charakteristickým systémem Toyota VVT-i (Variable Valve Timing with Intelligence), který plynule mění časování vačkového hřídele. Model GT-S měl agresivnější systém nazvaný VVTL-i (Variable Valve Timing with Lift and Intelligence), který je podobný systému VVT-i s výjimkou otáček do 6200 min-1, kdy se zdvih ventilů zvýší o další zlomek a zajistí tak náhlý nárůst výkonu, což je příčinou rozdílu 40 k. Model GT byl k dispozici s pětistupňovou manuální a čtyřstupňovou automatickou převodovkou a model GT-S byl k dispozici s šestistupňovou manuální převodovkou s blízkým převodovým poměrem a čtyřstupňovou manuální převodovkou.

V roce 2001 uvedla Honda na trh náhradu modelu Integra, Acura RSX, pro modelový rok 2002 s čtyřválcovým motorem 2,0 l o výkonu 200 k, který přímo konkuroval modelu Celica.
V roce 2002 provedla Toyota změny také u modelu Celica GT-S, u kterého byly omezeny otáčky na 7800 min-1 z původních 8350 min-1 u 7. generace.
V roce 2003 dostala Celica face lifting, upravený přední nárazník, přepracovaná zadní světla a do nabídky přibylo několik nových barev. Model GT-S byl nyní také vybaven škrticí klapkou drive-by-wire u modelu s manuální převodovkou. Systém drive-by-wire sice zkracuje odezvu škrticí klapky, ale omezuje možnost použití poprodejní řídicí jednotky, čímž omezuje možnosti ladění.
V červenci 2004 Toyota oznámila, že výroba modelu Celica (stejně jako modelu MR2) bude ve Spojených státech ukončena na konci modelového roku 2005 z důvodu rostoucí konkurence a nedostatečných prodejů.
Poslední Celica sjela z výrobní linky 21. dubna 2006.

Závodní

WRC Celica

Na přelomu let 1988-1996 vyhrála Toyota několik šampionátů WRC s upravenou Celicou GT-4, kterou řídil Carlos Saintz. S extrémně upraveným motorem a převodovkou X-Trac byla Toyota Celica po celou dobu své historie ve WRC vždy velkým soupeřem, když vyhrála 38 rallye WRC a 2 šampionáty WRC.

Toyota se začala ve WRC angažovat s uvedením modelu Celica GT-4 (nebo All-Trac ve Státech) v roce 1988. Zavedením modelu GT-4 a prodejem 2500-5000 sériových verzí ročně po celém světě získala Toyota nárok na účast ve WRC. Toyota se účastnila kampaní ve 4., 5. i 6. generaci GT-4… tituly však získávala Celica 5. generace. Vůz páté generace byl v té době pro rallye ideální, nicméně problémy s aerodynamikou lopatky kapoty si vynutily v polovině generace doplnění edice Rally/Group A/RC. Celica RC měla místo lopatky na kapotě zapuštěný ventilační otvor a přidala vylepšenou konstrukci turbodmychadla a mezichladiče.

Šestá generace se používala jen velmi krátce, protože týmy neviděly v přechodu na nový styl karoserie příliš výhod. Týmy ve skutečnosti intenzivně lobbovaly za přechod na Corollu. Corolla byla podle názoru jezdců lepším vozem pro rallye, protože byla lehčí a měla lepší výhled na silnici. S Corollou Toyota nezaznamenala takový úspěch jako s Celicou a nakonec se v roce 1998 z WRC stáhla ve prospěch F1.

Pikes Peak Celica

Pikes Peak Celica vychází z karoserie 6. generace modelu Celica a se sériovou Celicou má jen velmi málo společného. Od čtyřválcového motoru Toyota/TRD Racing přes skořepinu karoserie z uhlíkových kompozitů, převodovku X-Trac až po 4wd… Celica je pravděpodobně jednou z nejdražších a technologicky nejvyspělejších Celica, které kdy byly vyrobeny. Ačkoli byly vozy GT-4 vydány v zámoří, je zajímavé, že Celica Pikes Peak nevychází z designu GT-4 (všimněte si rozdílů na kapotě). Spekuluji, že je to buď kvůli aerodynamické výhodě, nebo kvůli konstrukci motoru, která eliminuje horní montáž mezichladiče. S odhadovaným výkonem 800 koní a obrovským křídlem, které drží Celicu pevně na zemi, Rod Millen zajel několik rekordních jízd, včetně rekordu Pikes Peak, který stále platí. Bohužel po odchodu Toyoty z WRC byla Celica Pikes Peak vyřazena a nahrazena karoserií Tacoma. Toyota nakonec v roce 2001 od financování závodů do vrchu Pikes Peak zcela upustila.

NHRA Celica

V roce 2002 představený model NHRA Celica je počinem Toyoty v oblasti drag racingu. Soutěží ve třídě funny car a kromě laku má tento vůz opravdu jen málo společného s Celicou. Pokud však tento vůz považujete za „Celicu“, může se jednat o nejvýkonnější Celicu, která kdy byla vyrobena. Statistiky přeplňované, nitro spalující a pneumatiky protáčející Celicy udávají výkon přes 6000 koní. NHRA Celica je schopna dosáhnout rychlosti přes 320 km/h s časem na čtvrt míle pod 5 sekund.

Nascar Celica

Ačkoli není ani zdaleka nejrychlejší, ani nejvýkonnější, Nascar Celica rozhodně stojí za zmínku. Celica, která se účastní závodů Goody’s Nascar Series, má šestiválec DOHC, který závodí s domácími osmiválci se srovnatelným výkonem. Celica byla představena ve stylu karoserie 6. generace a nyní je k vidění ve stylu karoserie nejnovější (7. generace). Tato série byla vysílána na kanálu Speed… Goodyho série je menšího rozsahu než typický Nascar, který závodí na menších okruzích po celé zemi. Od této aktualizace je Huffmanova Celica na prvním místě v pořadí

.