21. Britská Guyana (1928-1966)

Fáze před krizí (28. března 1928 – 8. října 1953): Dne 28. března 1928 přijal britský parlament zákon o Britské Guyaně, který stanovil 30člennou zákonodárnou radu a 12člennou výkonnou radu. Dne 18. července 1928 britský panovník formálně představil novou ústavu pro korunní kolonii Britská Guyana. Dne 7. listopadu 1928 byl guvernérem Britské Guyany jmenován sir Frederick Gordon Guggisberg. V roce 1930 se konaly parlamentní volby. Sir Edward Brandis Denham byl jmenován guvernérem Britské Guyany 9. června 1930. Volby do zákonodárného sboru se konaly v roce 1935. Sir Geoffry Alexander Stafford Northcote byl jmenován guvernérem Britské Guyany 26. března 1935. V roce 1937 bylo pod vedením Ayube Mohameda Eduna založeno občanské sdružení Man Power (MPCA), které zastupovalo politické zájmy východoindických dělníků z cukrové třtiny a afrických dělníků z bauxitu.

Sir Wilfrid Edward Francis Jackson byl 19. listopadu 1937 jmenován guvernérem Britské Guyany. Při střetech mezi vládní policií a stávkujícími dělníky v Leonoře 16. února 1939 byly zabity čtyři osoby. Sir Gordon James Lethem byl jmenován guvernérem Britské Guyany 7. listopadu 1941. V červnu 1946 byla pod vedením Dr. Junga Bahadura Singha založena Labouristická strana Britské Guyany (BGLP). Dr. Cheddi Jagan a Janet Jaganová založili 6. listopadu 1946 Výbor pro politické záležitosti (PAC). Sir Charles Campbell Woolley byl 12. dubna 1947 jmenován guvernérem Britské Guyany. Zákonodárné volby se konaly 24. listopadu 1947 a Labouristická strana Britské Guyany (BGLP) vedená Dr. Jungem Bahadurem Singhem získala pět ze čtrnácti volených křesel v zákonodárné radě. Občanské sdružení Man Power (MPCA) získalo jedno křeslo v zákonodárné radě. Nezávislí, včetně Dr. Cheddiho Jagana, získali zbývajících osm křesel v Legislativní radě. Při střetech s vládní policií na plantáži Enmore bylo 16. června 1948 zabito pět dělníků z cukrové třtiny. Dne 1. ledna 1950 byla pod vedením Dr. Cheddiho Jagana založena Lidová pokroková strana (PPP). Dne 8. října 1950 zřídila britská vláda tříčlennou komisi v čele se sirem E. J. Waddingtonem, aby „přezkoumala volební právo, složení zákonodárného sboru a výkonné rady….a vydala doporučení“. Waddingtonova komise přijela do Britské Guyany 15. prosince 1950. Dne 29. června 1951 vydala Waddingtonova komise zprávu, v níž doporučila 27člennou Sněmovnu reprezentantů s 24 členy volenými na čtyřleté období a devítičlennou Státní radu s členy jmenovanými guvernérem. Dne 7. dubna 1953 vydala britská vláda ústavu Britské Guyany, která zahrnovala většinu doporučení Waddingtonovy komise. Sir Alfred William Lungley Savage byl 14. dubna 1953 jmenován guvernérem Britské Guyany. Zákonodárné volby se konaly 27. dubna 1953 a PPP v nich získala 18 z 24 křesel ve Sněmovně reprezentantů. Sněmovna se sešla 18. května 1953 a Dr. Cheddi Jagan z PPP složil 30. května 1953 přísahu jako hlavní ministr. Odborový svaz guayanských průmyslových dělníků (GIWU) zahájil 30. srpna 1953 stávku. Dne 8. října 1953 přijala sněmovna zákon o pracovních vztazích, který ukládal zaměstnavatelům povinnost uznat odbory, které se těší podpoře více než 65 % zaměstnanců v odvětví.

Fáze krize (9. října 1953 – 25. dubna 1956): Guvernér Savage pozastavil platnost ústavy, odvolal z funkce hlavního ministra Cheddiho Jagana a 9. října 1953 vyhlásil výjimečný stav. Z Jamajky byla vyslána britská vládní vojska, aby udržovala pořádek. Britská vláda jmenovala 2. prosince 1953 tříčlennou ústavní komisi v čele se sirem Jamesem Robertsonem a 27. prosince 1953 jmenovala prozatímní vládu. Dr. Cheddi Jagan byl 3. dubna 1954 zatčen vládní policií ve vesnici Mahaicony a 4. dubna 1954 byl odsouzen k šesti měsícům odnětí svobody s nucenými pracemi. Dr. Cheddi Jagan byl z vězení propuštěn 12. září 1954. Ústavní komise vydala 2. listopadu 1954 zprávu, v níž doporučila, aby Britské Guineji nebyla udělena plná vnitřní samospráva, jak požadovala Lidová pokroková strana (PPP). Forbes Burnham byl 15. února 1955 vyloučen z PPP. Sir Patrick Muir Renison byl 25. října 1955 jmenován guvernérem Britské Guyany. Dne 25. dubna 1956 britská vláda představila novou ústavu Britské Guyany, která stanovila zákonodárnou radu a výkonnou radu.

Postkrizová fáze (26. dubna 1956 – 14. února 1962): Dne 12. srpna 1957 se konaly volby do zákonodárného sboru, v nichž Lidová pokroková strana (PPP) Dr. Cheddiho Jagana získala 9 ze 14 zvolených křesel v zákonodárné radě. Frakce PPP Forbese Burnhama získala tři křesla v zákonodárné radě. Forbes Burnham založil 5. října 1957 Lidový národní kongres (PNC). Sir Ralph Francis Alnwick Grey byl 22. prosince 1958 jmenován guvernérem Britské Guyany. Zástupci Velké Británie a Guyany jednali v Londýně pod vedením státního tajemníka pro kolonie Iaina Macleoda ve dnech 7.-31. března 1960 a britská vláda souhlasila s udělením plné vnitřní samosprávy Britské Guyaně na základě nové ústavy. Spojené síly (UF) byly založeny Peterem D’Aguiarem 5. října 1960. Guvernér Grey rozpustil 14. června 1961 Legislativní radu. Nová ústava vstoupila v platnost 17. července 1961. Zákonodárné volby se konaly 21. srpna 1961 a PPP získala 20 z 35 křesel (42,6 % hlasů) ve Sněmovně reprezentantů. PNC získala 11 křesel (41 % hlasů) ve Sněmovně reprezentantů a UF získala 4 křesla ve Sněmovně reprezentantů. Dr. Cheddi Jagan z PPP sestavil vládu jako premiér 5. září 1961.

Fáze krize (15. února 1962-26. května 1966): Dne 15. února 1962 demonstrovalo proti vládě premiéra Jagana asi 20 000 osob a od 16. února 1962 vypukly v Georgetownu etnické nepokoje. Premiér Jagan vyhlásil 16. února 1962 výjimečný stav a požádal o nasazení britských vládních jednotek. V kolonii bylo rozmístěno přibližně 2 000 britských vládních vojáků a nepokoje byly potlačeny 19. února 1962. Během nepokojů bylo zabito pět osob, včetně jednoho vládního policisty. Britská vláda jmenovala 11. května 1962 tříčlennou vyšetřovací komisi Společenství národů (CoN), kterou vedl Sir Henry Wynn-Parry z Velké Británie. Vyšetřovací komise Společenství národů (CoN) pořádala slyšení v Georgetownu od 21. května do 28. června 1962 a v říjnu 1962 vydala zprávu. Premiér Jagan požádal 19. července 1962 Organizaci spojených národů (OSN), aby vyzvala britskou vládu k okamžitému udělení nezávislosti Britské Guyaně (Guyaně). Vláda zrušila výjimečný stav 19. srpna 1962. Britští a guyanští zástupci jednali v Londýně od 23. října do 6. listopadu 1962. Dne 18. dubna 1963 zahájily odbory generální stávku, která trvala do 8. července 1963. V květnu 1963 poskytla kubánská vláda hospodářskou pomoc (dodávky ropy) na podporu vlády premiéra Cheddiho Jagana. V důsledku násilností během generální stávky bylo zabito nejméně jedenáct osob, včetně dvou osob zabitých vládní policií. Ve dnech 22.-31. října 1963 se v Lancaster House v Londýně konala ústavní konference, které předsedal státní tajemník pro kolonie Duncan Sandys, ale strany (PPP a PNC) se nedohodly na kompromisním plánu volebního systému Britské Guyany ani na časovém harmonogramu vyhlášení nezávislosti Britské Guyany. Dne 31. října 1964 oznámil státní tajemník pro kolonie Duncan Sandys, že volební systém Britské Guyany bude poměrné zastoupení (PR), což byl systém podporovaný opoziční PNC. Valné shromáždění OSN schválilo 12. prosince 1963 rezoluci, která vyzvala britskou vládu, aby Guyaně udělila nezávislost. Ghanský prezident Nkrumah jmenoval zvláštního vyslance, profesora W. E. Abrahama, aby ve dnech 9.-19. února 1964 zprostředkoval jednání mezi PPP a PNC. Odborový svaz pracovníků v zemědělství Guyany (GAWU) zorganizoval stávku pracovníků v cukrové třtině, která začala 17. února 1964. Při bombovém útoku na autobus v Tainu 4. března 1964 byly zabity dvě osoby. Jedna osoba, dělnice z cukrové třtiny, byla 6. března 1964 v Leonoře zabita africkým „narušitelem stávky“. Sir Richard Edmonds Luyt složil 7. března 1964 přísahu jako guvernér Britské Guyany. Guvernér Edmonds Luyt vyhlásil 22. května 1964 výjimečný stav a ve dnech 24.-26. května 1964 bylo v Britské Guyaně rozmístěno přibližně 450 britských vládních vojáků. Jamajský premiér Eric Williams se v květnu 1964 pokusil zprostředkovat jednání mezi oběma stranami. Janet Jaganová rezignovala na funkci ministryně vnitra 1. června 1964. Dne 13. června 1964 nařídil guvernér Edmonds Luyt zadržet 32 členů PPP, včetně místopředsedy vlády Brindleyho Benna. Dne 15. června 1964 požádal premiér Jagan generálního tajemníka OSN, aby do Britské Guyany vyslal vyšetřovací komisi, ale britská vláda s tímto návrhem odmítla souhlasit. Při výbuchu bomby na osobní lodi na řece Demerara 6. července 1964 zahynulo nejméně 38 afrických dělníků. Dne 6. července 1964 bylo v Mackenzie zabito pět indických dělníků. Dne 17. července 1964 došlo k bombovému útoku na sídlo PPP v Georgetownu, při němž zemřel nejméně jeden člověk. GAWU svolala na 25. července 1964 stávku dělníků z cukrové třtiny. V důsledku politického násilí bylo v období od 4. března do 29. srpna 1964 zabito přibližně 189 osob a přibližně 15 000 osob bylo vysídleno. Parlamentní volby se konaly 7. prosince 1964 a PPP získala 24 z 53 křesel ve Sněmovně reprezentantů. PNC získala 22 křesel ve Sněmovně reprezentantů a Spojené síly (UF) získaly 7 křesel ve Sněmovně reprezentantů. Společenství národů (CoN) vyslalo jedenáct pozorovatelů z Kanady (2), Ghany (2), Indie (2), Malty (2), Nigérie (1) a Trinidadu &Tobaga (2) v čele s Tekem Chandem z Indie, aby monitorovali parlamentní volby začínající 30. listopadu 1964. Forbes Burnham z PNC vytvořil 23. prosince 1964 jako premiér koaliční vládu. Volební pozorovatelská mise Společenství národů (CoN) vydala zprávu 10. února 1965. Britská vláda a vláda USA poskytovaly od června 1965 vládě premiéra Burnhama hospodářskou pomoc (rozvojové granty). Mezinárodní komise právníků (ICJ) vyslala ve dnech 4.-20. srpna 1965 tříčlennou vyšetřovací komisi (Austrálie, Rakousko, Irsko) pod vedením Seamuse Henchyho z Irska, aby prošetřila zprávy o rasové diskriminaci v Britské Guyaně. Vyšetřovací komise ICJ vydala zprávu 20. října 1965. Britská vláda uspořádala 2.-7. listopadu 1965 v Londýně konferenci o nezávislosti Britské Guyany a britská vláda souhlasila s udělením nezávislosti Britské Guyaně v květnu 1966. Britská Guyana (Guyana) formálně získala nezávislost na Velké Británii 26. května 1966. Během krize bylo zabito více než 200 osob.

Vybraná literatura

Bradley, C. Paul. 1963. „Party Politics in British Guiana.“ The Western Political Quarterly, roč. 16 (2), s. 353-370.

Wallace, Elisabeth. 1964. „British Guiana: International Journal, roč. 19 (4), s. 513-544.

Příčiny současné nespokojenosti,“ International Journal, roč. 19 (4), s. 513-544.