7 faktů o starověkém městě a příběhu o Tróji

Slavná válka o vládu nad městem Trója mezi Trójany a Řeky byla skutečným eposem. Někteří se domnívají, že je pouhým výmyslem stejně jako mytologie, kolem níž se točí, zatímco jiní věří, že válka a její hrdinové skutečně proběhli a existovali.

V 19. století se ukázalo, že pravdivá je druhá varianta. Důkazy nyní ukazují, že neexistuje jedna, ale devět Trójí, z nichž každá byla postavena na troskách té předchozí. Sedmá vrstva je považována za nejpravděpodobnější z nich pro místo Homérovy Iliady. Docela fascinující.

Prozkoumejme 7 faktů o Homérově trojské válce, které možná ještě neznáte, a pak se podíváme na to, co říkají dějiny.

#1 Ve válce byly tři strany, ne dvě

Byli tu Trójané. Byli tu Řekové. A byl tu Achilles. Začněme Trójany.

Trójané

Král Priam stál v čele Tróje, když seděl za zavřenými dveřmi a plánoval se svými spojenci – dlouhým seznamem sousedních frakcí včetně Thráků a Maionů – obranu velkého města. Ano, král Priam stál v čele Tróje, ale v čele armády stál jeho syn Hektor. Podle Homéra Trójanům pomáhali také Apollón, Artemis, Afrodita, Áres, Létó, Skamandr a Zeus. A pak tu byl Paris, zvaný také Alexandr, rovněž syn krále Priama a královny Hekuby. Sám nebyl ve srovnání se svým bratrem Hektorem příliš velký bojovník, ale brzy prozkoumáme, jakou bezprostřední roli ve válce sehrál. Aeneas, druhý bratranec Hektora a Parida, také sehrál významnou roli, i když ve skutečnosti až po válce.

Řekové

Řekům velel mykénský král Agamemnon, nejobávanější král té doby, a zástup mužů z nepřeberného množství krajů a měst, jako byla Sparta, Athény, Kréta, Rhodos a Korint. Řeckou námořní flotilu, která se plavila k Tróji, tvořilo 1 186 lodí. Předpokládáme-li, že na každé z nich bylo 50 mužů, je to přinejmenším více než 50 000 mužů, kteří tvořili jejich bojovou sílu. Podle Homéra navíc Řekům pomáhali Athéna, Poseidon, Héra, Héfaistos, Hermes a Thetis. Na své straně měli také známé bojovníky jako Odysseus, Ajax, Patroklos a Antilokus.

Achilles

Nakonec se dostáváme k Achilleovi, největšímu válečníkovi, který kdy dusil zemi. Ano, je to tak. Byl to trucovitý člověk. Byl trucovitý v tom smyslu, že se většiny válečných akcí neúčastnil. A přesto… a přesto byl božský. Byl božský v tom smyslu, že byl nezranitelný vůči všem zraněním, aby nedošlo na kotník. Jeho matka Thetis ho za kotník ponořila do řeky Styx, a tak se nám zrodil velký válečník. Zajímavost: pokud se člověk zcela vynořil v řece Styx, znamenalo to smrt. Měli jsme tu tedy muže požehnaného bohy téměř nesmrtelností, který byl rozervaný kvůli tomu, že prohrál „válečnou kořist“ se samotným králem Mykén, Agamemnonem. Stojí za to ho oddělit od Řeků, protože to byl jeho vlastní člověk. Nikdy ve skutečnosti nebojoval po boku Řeků v trojské válce, ale spíše se jí účastnil za vlastních podmínek a ve svém vlastním čase.

#2 K válce vedly již existující konflikty, ješitnost a strategie

Homerova Iliada popisuje dva faktory, které připisují velký svár mezi národy. Za prvé tu máme únos Heleny Spartské Paridem Trojským a jeho odmítnutí vrátit ji Meneláovi. Menelaos zešílel vztekem a chtěl se pomstít, a proto vyhlásil Tróji válku, aby ji získal zpět. V tomto případě je tedy trojská válka důsledkem ješitnosti a domýšlivosti. Za druhé, král bohů Zeus se domníval, že svět je přelidněný, a tak ovlivnil smrtelníky, aby vedli válku. Tím by se počet obyvatel snížil a Zeus by byl spokojen. Za třetí, Řekové chtěli město Tróju tak jako tak kvůli obchodním cestám a její strategické poloze v Egejském moři.

#3 Ke konci války vedlo mnoho faktorů, ne jen jeden

K výsledkům trojské války vedlo mnoho faktorů, které se sečetly dohromady. Zaměřme se však nyní na jeden konkrétní – Briseis. Zcela ironicky se dostáváme k dalšímu případu, kdy si někdo „bere“ něco, co mu „nepatří“. Když Achilles vyplenil Briseidino rodné město Lyrnésos, vzal si ji jako otrokyni. Apollón donutil Agamemnóna, aby se vzdal své tehdejší otrokyně Chryseis, a pak požadoval Briseis za svou. Tím začal dlouhý konflikt mezi Agamemnonem a Achillem. Tak to vidíme: trojská válka v Homérově Iliadě byla plná milostných afér, otroků a absurdního množství testosteronu.

Když Agamemnón později viděl, že Trójané získávají ve válce převahu, prosil Achilla, aby se k nim přidal. Achilles odmítl kvůli ztrátě Briseidy, a tak se Patroklos, Achillův velmi blízký přítel, rozhodl bojovat Achillovým jménem a vést jeho vojska proti Tróji. Iliada vypráví, jak Apollón učinil Patrokla bezbranným, čímž se stal zranitelným pro Hektora, který ho připravil o život. Achilles, hnán touhou po pomstě, se zapojil do bojů a zpečetil tak osud trojské války. Zabil Hektora, ceněného bojovníka Tróje, a tím je oslabil. Máme tu tedy další ukázku toho, jak obě strany války té druhé něco berou a naplňují svou pomstu.

Později v posledních dnech války vymyslel řecký vojevůdce Odysseus plán, jak se pomocí trojského koně proplížit do města s hradbami vysokými až 9 metrů. O tom se však dozvídáme až z Odysseie. V Iliadě vlastně není o trojském koni ani zmínka. Kdyby tento plán nevznikl, Řekové by dost možná válku prohráli. Řečtí vojáci se shromáždili uvnitř mohutné koňské konstrukce v naději, že ji Trójané přijmou jako mírovou nabídku a dar. Když brzy poté nastala noc a Řekové úspěšně pronikli dovnitř, vyplížili se z koně a vyplenili město.

#4 Někteří řečtí hrdinové vydrželi

V posledních hodinách Paris zabil Achilla šípem střeleným do… hádáte správně, do paty. Proto máme dnes termín „Achillova pata“. Odysseus se na Ithaku vrátil po moři a trvalo mu to deset let. To je příběh Odyssey. Menalos se s Helenou vrátil do Sparty a nějakou dobu vládl. Agamemnon se vrátil do Mykén, ale byl zabit svou ženou a jejím novým milencem Aegistem v obřadní lázni, kterou pro něj připravili.

#5 Přeživší Trójané unikli

Král Priam byl zabit na oltáři zasvěceném Diovi Neoptolemem, synem Achillovým, i když až po pádu Tróje. Parida později zabil Filoktétés, většinou ironicky rovněž šípy, přičemž jeden mu proletěl pravým okem. Teď přišel na řadu náš drahý přítel Aeneas. Ústřední postava Aeneidy, Aeneas, byl údajně předkem legendárních Romula a Rema, kteří jsou zakladateli Říma. Aeneas vedl přeživší Trójany z války nejprve na Krétu a pak do Itálie, kde prý objevili Řím.

Tak to máme – velký příběh plný vášně, pomsty a tragédie.

#6 Ve skutečnosti existuje více „Trójí“

Od starověku je za totožnou Tróju, kterou dnes všichni známe, označováno místo v severozápadním Turecku zvané Hisarlik. Důkazy ukazují, že po zničení každého města bylo na vrcholu toho předchozího postaveno město nové. Proto hovoříme o Tróji VII jako o vrstevnici, na níž se odehrála trojská válka. V roce 1873 bylo toto místo vykopáno a Heinrich Schliemann v něm objevil skrýš pokladů včetně mečů a kopí, mědi a bronzu, zlata a stříbra. Schliemann se domníval, že se jedná o pokladnici krále Priama, ale v následujících desetiletích po roce 1870 se zjistilo, že tyto poklady pocházejí z doby daleko před Priamem.

#7 Archeologové možná odhalili některé pravdy

Archeologické důkazy nyní ukazují, že Trója VII (sedmý stupeň Tróje) byla vypleněna a vypálena v roce 1190 př. n. l., tedy přibližně ve stejné době, kdy Homér popisuje válku. Tyto důkazy silně naznačují, že trosky Tróje VII jsou výsledkem nějaké války. Zajímavé je, že Mykény byly před trojskou válkou pod velkým tlakem, což někteří historici považují za skutečnou příčinu války. Nicméně spor hlavně ohledně toho, zda Homér řekl pravdu, či nikoli, se objeví při bližším pohledu na trhliny ve zdech. Ty naznačují, že po útoku, který město zničil, došlo kolem roku 1300 př. n. l. k zemětřesení. Máme tu rozpor v časové ose. Pokud zemětřesení přišlo v roce 1300 př. n. l., je to 110 let předtím, než bylo město údajně napadeno Řeky. Pokud bylo obnoveno, jak naznačují některé důkazy, pak jistě máme trojskou válku. Ale pokud ne, je těžké si představit stojící město, pokud bylo zničeno samotnou zemí.

Ať už naši hrdinové putovali po našem světě, nebo ne, lze říci, že jejich jména budou žít dál – svědectví o jejich vlastních záměrech. A co víc, jejich příběhy, hrdinství a dějiny můžete skutečně vidět, pokud navštívíte starověké naleziště v Turecku. A když už tam budete, nezapomeňte se o své zážitky postarat s Clio Muse!“

Podívejte se na samostatnou audioprohlídku „Záhady starověké Tróje“ Kdo ví, jaká tajemství se vám odhalí… Kdo ví, jaké záhady se vám představí… Uvidíme! Šťastnou cestu!