Adjectives
Přemýšlíme-li o přídavných jménech, adjektivech v angličtině, je zřejmé, že ve větě nemají žádný gramatický význam. Funkce přídavných jmen souvisí se sémantickým aspektem, protože se jedná o obsahová slova, která modifikují význam podstatného jména ve větě|1|.To znamená, že přídavná jména modifikují hodnotu jiného slova tím, že ho popisují, a proto jsou důležitá při učení se cizímu jazyku.
Při srovnání s portugalštinou si uvědomíme, že postavení přídavných jmen probíhá obráceně, protože přídavná jména, pokud jsou atributivní, předcházejí podstatnému jménu. Pokud mají predikativní funkci, objevují se za spojovacím slovesem, v tomto případě stejně jako v portugalštině. Dodává se, že přídavná jména se používají k porovnávání podstatných jmen a liší se tak ve stupních nadřazenosti a podřazenosti.
Přečtěte si také: Jaká jsou pravidla tvoření množného čísla v angličtině?
Postavení přídavných jmen
V angličtině mají přídavná jména některé zvláštnosti, zejména co se týče jejich postavení ve větě. Pro jejich lepší rozlišení budeme pracovat s pojmem atributivní nebo predikativní přídavná jména|2|.
První typ je přídavné jméno, které ve větě doprovází podstatné jméno nebo zájmeno. Nezapomeňte, že jmenná skupina se může skládat z více než jednoho přídavného jména. Atributivní adjektivum tedy předchází prvku, který popisuje a/nebo kvalifikuje. Naproti tomu predikativní adjektivum má funkci doplňku, a proto se objevuje hned za spojovacím slovesem (být, dostat, vypadat, zdát se atd.):
-
Město je obrovské.
(Město je obrovské.) -
Je to obrovské město.
(Je to obrovské město.)
Všimněte si, že v prvním příkladu máme predikativní přídavné jméno, protože přídavné jméno obrovské stojí hned za spojovacím slovesem je. Podstatné jméno město, které se k němu vztahuje, je v pozici předmětu. V druhém příkladu máme naopak přívlastek atributivní, neboť přídavné jméno obrovský doprovází podstatné jméno město.
Klasifikace přídavných jmen
V souvislosti s druhy přídavných jmen existuje několik způsobů, jak podstatné jméno popsat a kvalifikovat, neboť můžeme vyzdvihnout mimo jiné hodnoty velikosti, tvaru, barvy, stáří. U atributivních adjektiv však mají tyto vlastnosti specifičtější postavení, pokud doprovázejí nebo jsou doprovázeny jinými vlastnostmi. K tomu dochází, když máme jmennou skupinu s více než jedním adjektivem. V angličtině gramatiky rozdělují tato přídavná jména podle toho, jaký mají význam|1|||2|. Všimněte si následujících příkladů:
-
Měla na sobě krásné nové fialové šaty.
(Měla na sobě krásné nové fialové šaty.) -
Koupili jsme velký čtvercový polštář.
(Koupili jsme velký čtvercový polštář.) -
Mám starý psací stroj.
(Mám starý psací stroj.)
Ve všech třech příkladech máme atributivní přídavná jména, která doprovázejí podstatná jména ve větách. V každé větě se také vyskytují jmenné skupiny s více než jedním přídavným jménem. Proto je důležité znát jejich pořadí. Při kvalifikování podstatného jména více než jedním přídavným jménem je tedy jedna z nejčastějších posloupností následující|1||2|:
-
Opatření: obvyklé, skvělé, pěkné, tiché, hrozné, ošklivé
-
Velikost: obrovský, velký, malý, vysoký, obrovský
-
Věk: starý, nový, starobylý
-
Tvar: kulatý, čtvercový, tenký, oválný, široký
-
Barva: fialová, stříbrná, černá, bílá
-
Původ: brazilský, francouzský, britský, italský
-
Materiál: papír, plast, kůže, hedvábí
-
Použití/účel: chůze, vaření, psaní
Je však důležité poznamenat, že toto pořadí se může lišit v závislosti na použité gramatice.
Na druhou stranu podle Eastwooda není pořadí predikativních adjektiv tak pevné jako pořadí atributů|2|. obvykle v textech s literárnějším stylem a používá se, když je ve větě více než jedno adjektivum:
Pokoj je velký a pohodlný.
(Pokoj je velký a pohodlný.)
Viz také: Příslovce – slova, která přidávají hodnotu přídavným jménům, slovesům a jiným příslovcím
Stupeň přídavných jmen
Zajímavé je, že přídavná jména se liší pouze stupněm, pokud jsou použita ke srovnání podstatných jmen. To znamená, že se neliší počtem ani pohlavím. Srovnání může být mezi dvěma prvky stejné kategorie, v takovém případě máme nadřazenost nebo podřazenost. Když je jeden z prvků srovnáván se všemi ostatními v téže kategorii, máme superlativní srovnání.
Přídavná jména jsou modifikována přívlastky nebo doprovázena spojkou více/více. Všimněte si následující tabulky:
ADJEKTIVUM |
KOMPARATIV |
SUPERLATIV |
Šťastný |
Šťastnější |
Šťastný. nejšťastnější |
Vyšší |
Vyšší (vyšší) vyšší) |
Nejvyšší (Nejvyšší) |
Starší (Starší) |
Starší (Starší) |
Nejstarší (Nejstarší) |
Dražší |
Nejdražší (Mais caro) |
Nejvíce dražší |
Krásnější |
Krásnější . (Mais bonito) |
Nejkrásnější |
Příklad:
Je to vysoké dítě.
(Ela é uma criança alta.)
1.
(Ela é uma criança alta.)
1. Je vyšší než její bratr.
(Ela é mais alta do que seu irmão.)
2. Je nejvyšší ve své třídě.
(Ela é a mais alta da sala.)
3. Je nejvyšší ve své třídě. Tohle je drahé auto.
(Este é um carro caro.)
4. Tohle je drahé auto. Tohle auto je dražší než to druhé.
(Este carro é mais caro do que o outro.)
5. Jaké je to auto? Toto auto je nejdražší v obchodě.
(Este é o carro mais caro da loja.)
Exercícios resolvidos
Questão 1 – (PM-SC) V následujícím úryvku: „(…) vláda obdržela oznámení o 3 306 potenciálních obětech moderního otroctví v Anglii a Walesu (…)“ jsou podtržená slova v tomto pořadí:
a) podstatné jméno; přídavné jméno; podstatné jméno; přídavné jméno.
b) Přídavné jméno; přídavné jméno; podstatné jméno; podstatné jméno.
c) Přídavné jméno; podstatné jméno; přídavné jméno; podstatné jméno.
d) Podstatné jméno; podstatné jméno; přídavné jméno; přídavné jméno.
e) Přídavné jméno; podstatné jméno; podstatné jméno; podstatné jméno.
Resolução
Alterntaiva C, porque tanto potential quanto modern são adjetivos que modificam a ideia dos substantivos victims e slavery.
Questão 2 – (EEAR 2018)
Výraz „nejsenzačnější“ je v komiksu použit jako
a) komparativní adjektivum.
b) superlativní adjektivum.
c) předložka.
d) příslovce.
Resolução
Alternativa B, porque temos a comparação superlativa de sensational = nejsenzačnější, que está comparando entre todos os truques da personagem Mônica aquele que é o mais sensacional/extraordinário.
Nota
|1| DECAPUA, A. Gramatika pro učitele: průvodce americkou angličtinou pro rodilé i nerodilé mluvčí. Springer: New York, 2008.
|2| EASTWOOD, J. Oxford guide to English grammar. Oxford University Press: Oxford, 2002.