Airbnbs se vrací k dlouhodobému bydlení, ale to neznamená, že nájemné klesne

Tento trend má v Severní Americe stále větší odezvu, protože trh s krátkodobými pronájmy se během pandemie dostává na dno. Navzdory dočasným zákazům pronájmů typu Airbnb v Ontariu, na Floridě, v Pensylvánii, Georgii, Delaware, Maine a Vermontu dokázali potenciální nájemníci najít nabídky podezřele čistých, dobře vybavených a plně zařízených bytů s flexibilními nájemními smlouvami a vysokým nájemným prostřednictvím stránek s pronájmy mimo Airbnb ve městech, jako je Toronto, Filadelfie, Atlanta a lyžařská města ve Vermontu.

„Vidíme velké zásoby,“ říká John Pasalis, analytik torontského trhu s bydlením a prezident společnosti Realosophy Realty. “ Spousta prodávajících své byty na trh neuvedla, ale spousta nájemníků ano. Zaznamenali jsme silný nárůst nabídek, zejména v centru města.“ Tamní nadměrná nabídka, pokračuje, vedla k 5% poklesu cen pronájmů v centru města.“

Než však někdo začne tento pokles oslavovat, vzpomeňte si na krizi dostupnosti pronájmů před pandemií. Příliv středně drahých až drahých jednotek Airbnb na trh dlouhodobých pronájmů sice dává nájemníkům nejvyšší kategorie více možností, ale má negativní dopady na osoby s nižšími příjmy.

Výzkumníci prokázali, že přítomnost bydlení typu Airbnb zvýšila v některých městech celkové nabídkové ceny a zároveň snížila množství dostupného bydlení. Zvyšuje také konkurenci o levnější bydlení do té míry, že se někteří lidé mohou cítit nuceni přeplácet nájemné, aby si zajistili bydlení. Pokud byty, které se vracejí na dlouhodobý trh, stojí více, než kolik mohou nájemníci rozumně zaplatit, ale jsou jedinou dostupnou možností, může se více lidí ocitnout ve finanční tísni.

„Myslím tím 5% pokles… Víte, když se byty s jednou ložnicí pronajímaly za více než 2 000 dolarů měsíčně, je to 100 dolarů. Víte, co tím myslím? Jistě, to je dobré, ale 1900 dolarů je stále velmi drahé,“ říká Pasalis.

Širší obrázek

V posledních několika desetiletích dostupné nájemní bydlení v USA pomalu klesalo. Pak, někdy kolem roku 2012, spadlo z útesu.

Alex Hermann, výzkumný analytik Společného centra pro studium bydlení Harvardovy univerzity, měří pokles levného bydlení v USA: „Od roku 2014 do roku 2018 klesl počet bytů pronajímaných za méně než 600 dolarů v průměru asi o půl milionu bytů ročně. To je celkem asi 2,7 milionu jednotek,“ říká. Zároveň se ve stejném období zvýšil počet jednotek, které jdou za více než 1 000 dolarů měsíčně, o necelých 5 milionů.

Procenta jsou ještě výraznější. V roce 2000 představovaly byty do 600 dolarů 36 % nabídky nájemních bytů. V roce 2014 to bylo 30 % a v roce 2018 23 %. Podle Hermanna tak vzniká propast mezi nabídkou a poptávkou po bydlení s nízkým nájemným, která se zvětšuje rychlejším tempem než mzdy Američanů s nízkými příjmy.

Načasování zrychleného poklesu je zvláštní. Došlo k němu v době krachu v roce 2008 a velké recese, která uvrhla 10 milionů majitelů domů do exekuce. Velkou část těchto zabavených domů skoupili institucionální investoři podporovaní akcionáři, čímž se třída pronajímatelů profesionalizovala a stále více se orientovala na zisk. První masivní vlna růstu Airbnb v letech 2011 až 2014 nebyla náhodná. Stejně jako krátkodobé pronájmy umožnily ohroženým majitelům domů, aby si mohli dovolit své bydlení, motivovaly také spekulanty k hromadění a překupování bytů.

Předcházení prohlubující se krizi po pandemii

Dnes, kdy Covid-19 vyvolává nejvyšší nezaměstnanost za posledních 100 let a milionům amerických nájemníků hrozí neplacení nájemného, se stav nájemního bydlení blíží k další nebezpečné propasti.

V současné době vlastní více než polovinu nájemního fondu pod 750 dolarů měsíčně pronajímatelé typu „máma a táta“. Pokud jejich nájemníci nebudou splácet své závazky, nemusí být tito majitelé domů schopni zůstat solventní. To je činí náchylnými ke spekulativním kupcům, říká Maya Brennanová, vedoucí manažerka politických programů v The Urban Institute. „Jsme skutečně ve velmi rané fázi, kdy jsme schopni zabránit tomuto problému, kdy nájemní byty přestanou fungovat nebo je získají investoři, jejichž jediným motivem je maximalizace zisku, a ne udržení zdravého trhu s bydlením v regionu,“ říká.

Nejlepším nouzovým opatřením, jak tomu zabránit, je zajistit, aby každý mohl platit nájem, zejména pokud dluží malému pronajímateli. Dalším krokem je podle Brennanové vytvoření silných programů, které dají stávajícím nájemníkům nebo veřejnému sektoru právo první příležitosti odkoupit nesolventní nemovitosti, aby bylo zachováno dostupné bydlení. Pokud se nic z toho nestane, krize se podle ní ještě zhorší. „A to není něco, co bychom mohli unést.“

Co se týče překlopení hostitelů Airbnb na trh dlouhodobých pronájmů, není zatím jasné, zda to bude mít nějaký pozitivní dopad na dostupné bydlení. Mohl by vytvořit větší nabídku a snížit ceny. Města a státy by mohly pandemii využít k zavedení přísnějších kontrolních mechanismů, které by mohly přesměrovat bydlení zpět k dlouhodobým nájemníkům. Nebo bychom mohli jen znovu prožít posledních deset let.

Zpět v Montrealu, po pěti týdnech hledání, Brissette právě našla jednopokojový byt v městské části Little Italy. Nájemné činí 1 600 dolarů měsíčně, což je dvojnásobek toho, co by kdokoli platil ještě před několika lety.

„Mám štěstí, že jsem ho našla – a štěstí, že si ho můžu dovolit,“ říká.“

Tracey Lindemanová je spisovatelka na volné noze, žije v Ottawě.

.