Akio Morita

V září 1945 založil Ibuka v bombardovaném obchodním domě Širokija v tokijské čtvrti Nihonbaši opravnu rádií. Morita viděl novinový článek o Ibukově novém podniku a po krátké korespondenci se rozhodl připojit se k němu v Tokiu. S finanční podporou Moritova otce spoluzaložili v roce 1946 společnost Tokyo Tsushin Kogyo Kabushiki Kaisha (Tokyo Telecommunications Engineering Corporation, předchůdce společnosti Sony Corporation) s přibližně 20 zaměstnanci a počátečním kapitálem 190 000 jüanů.

V roce 1949 společnost vyvinula magnetický záznamový pásek a v roce 1950 prodala první magnetofon v Japonsku. Ibuka se v 50. letech podílel na získání licence na tranzistorovou technologii od Bell Labs pro společnost Sony, čímž se Sony stala jednou z prvních společností, která použila tranzistorovou technologii pro jiné než vojenské účely. V roce 1957 společnost vyrobila kapesní rádio (první plně tranzistorové) a v roce 1958 se Morita a Ibuka rozhodli přejmenovat svou společnost na Sony Corporation (odvozeno od slova „sonus“ – latinsky „zvuk“ – a nejběžnějšího amerického výrazu Sonny-boys). Morita byl zastáncem všech výrobků společnosti Sony. Protože však rádio bylo poněkud příliš velké na to, aby se vešlo do kapsy košile, přiměl Morita své zaměstnance nosit košile s poněkud většími kapsami, aby rádio působilo „kapesním dojmem“.

Morita založil v roce 1960 společnost Sony Corporation of America (SONAM, v současnosti zkráceně SCA). Přitom ho zaujala mobilita zaměstnanců mezi americkými společnostmi, která byla v té době v Japonsku nevídaná. Po návratu do Japonska vyzval zkušené zaměstnance jiných společností středního věku, aby přehodnotili svou kariéru a zvážili nástup do společnosti Sony. Společnost tímto způsobem obsadila mnoho pozic a inspirovala další japonské společnosti k podobnému postupu. V roce 1961 byla společnost Sony Corporation první japonskou společností, která byla kótována na newyorské burze cenných papírů ve formě amerických depozitních certifikátů (ADR).

V březnu 1968 založil Morita v Japonsku společný podnik mezi společnostmi Sony a CBS Records, jehož byl prezidentem a který měl vyrábět „software“ pro hardware společnosti Sony.

Morita se stal prezidentem společnosti Sony v roce 1971 a vystřídal Ibuku, který ve funkci působil v letech 1950-1971. V roce 1975 společnost Sony uvedla na trh první domácí videokazety Betamax, rok před uvedením formátu VHS.

Ibuka odešel v roce 1976 do důchodu a Morita byl jmenován předsedou společnosti. V roce 1979 byl představen přehrávač Walkman, který se stal jedním z prvních přenosných hudebních přehrávačů na světě, a v roce 1982 uvedla společnost Sony na trh první přehrávač kompaktních disků na světě, Sony CDP-101, se samotným kompaktním diskem (CD), novým formátem pro ukládání dat, který společně vyvinuly společnosti Sony a Philips. V témže roce představila společnost Sony 3,5palcovou strukturu disket, která se brzy stala defacto standardem. V roce 1984 uvedla společnost Sony na trh řadu Discman, která rozšířila její značku Walkman na přenosné produkty CD.

Pod vedením Mority společnost agresivně expandovala do nových oblastí podnikání. Součástí její motivace k tomu byla snaha o „konvergenci“, propojení filmu, hudby a digitální elektroniky. Dvacet let po založení společného podniku se společností CBS Records v Japonsku koupila společnost Sony skupinu CBS Records, která se skládala ze společností Columbia Records, Epic Records a dalších vydavatelství CBS. V roce 1989 koupila také společnost Columbia Pictures Entertainment (Columbia Pictures, TriStar Pictures a další).

Norio Ohga, který do společnosti nastoupil v padesátých letech poté, co Moritovi poslal dopis, v němž odsoudil špatnou kvalitu magnetofonů společnosti, vystřídal Moritu ve funkci generálního ředitele v roce 1989.

Morita utrpěl v roce 1993 při hraní tenisu krvácení do mozku a 25. listopadu 1994 odstoupil z funkce předsedy představenstva společnosti Sony, kde ho nahradil Ohga.

Předsedou představenstva společnosti Sony se stal Morita.