Aligátoři si dokážou vypěstovat nové zuby, tak proč ne lidé?

Klíč k udržení zářivých bílých zubů by mohli mít pacienti, o které zubaři nemají zájem – aligátoři.

Aligátor dokáže regenerovat ztracený zub až 50krát. Vědci z Jihokalifornské univerzity zkoumají aligátoří zuby, aby zjistili, zda by lékaři jednoho dne mohli stimulovat dospělého člověka k automatické náhradě zubu, pokud o něj přijde.

Výzkum byl publikován v pondělí v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Podle hlavního autora Cheng Ming Chuonga jsou aligátoří zuby velmi podobné lidským a jeho tým možná zjistil, proč mají regenerační vlastnosti.

Chuong říká, že aligátoří zuby rostou v sadách po třech:

„Když vypadne dospělý zub, druhý zub se stane dospělým a kmenová buňka se stane dětským zubem. Zajímavé je, že tento proces jsou schopny provádět opakovaně,“ říká. „U lidí máme podobnou strukturu, když se narodíme, ale za normálních podmínek tam žádnou kmenovou buňku nemáme.“

Ačkoli porozumění potřebné k tomu, aby se regenerativní medicína mohla uplatnit u lidí, je ještě daleko, Chuong říká, že jednoho dne budou vědci schopni vstřikovat lidem hormony nebo molekuly, které způsobí, že jim narostou nové zuby.

„Musíme pochopit molekulární cestu, která se na tom podílí,“ říká. „Budeme potřebovat schopnost strategicky umístit a řídit tento proces.“

Schopnost regenerace buněk není u lidí zcela bezprecedentní, říká Chuong.

„Svým způsobem se naše vlasy mohou regenerovat několikrát za život. Ale lidské zuby mají jen jednu šanci – když se nám mění zuby na stálé,“ říká. „Motivací ke studiu je to, abychom to jednou dokázali.“

Chuong říká, že lidská DNA obsahuje genetický materiál potřebný k vypěstování zubů a dokonce i k regeneraci jiných částí těla, ale tento kód není „zapnutý“.“

Regenerace je v živočišné říši poměrně běžná – některé druhy salamandrů dokáží regenerovat končetiny, humrům a krabům kamenáčům mohou vyrůst nová klepeta, hvězdicím nové přívěsky a mnoho druhů dravců, včetně žraloků a aligátorů, dokáže regenerovat zuby.

„Primitivní zvířata mají silnější regenerační schopnosti. Lidé mají více specializovaných buněk a cena, kterou za tuto specializaci platíme, je, že máme kolem sebe méně kmenových buněk,“ říká. „Procento kmenových buněk u nižších živočichů je mnohem vyšší než u lidí.“

Prozatím je tento proces v plenkách, protože vědci teprve začínají chápat procesy regenerace u primitivnějších živočichů.

„Rád si myslím, že se učíme gramatiku nového jazyka. Až se naučíme více pravidel, budeme schopni napsat esej, báseň nebo knihu,“ říká.