Amerika, národ pokrytců

Marley K.

Američané nemají rádi, když je někdo označuje za pokrytce. Víte, to jsou ti lidé, kteří předstírají, že mají ctnosti, morální nebo náboženské přesvědčení, zásady atd. a ve skutečnosti je nemají, zejména člověk, jehož činy jsou v rozporu s deklarovaným přesvědčením.

Amerika je plná hromady fanatiků a pokrytců.

Američané se starají o vypálení katedrály Notre-Dame na jiném kontinentu, ale nemohli se starat o vypálení kostela ve vlastní zemi neméně šerifovým synem. Američané tvrdí, že jim záleží na modlitebnách, pokud jsou to ty bílé. Američané by měli vědět, že kostely jsou jedny z nejvíce segregovaných míst v Americe a hodiny bohoslužeb pro křesťany jsou nejvíce segregovanou dobou v týdnu. Média tento týden zdůraznila, jak jsou bílé modlitebny mnohem více hodny jejich pozornosti.

Většina Američanů říká, že věří Písmu (Matouš 12,31), že mají milovat bližního více než sebe… ale ve skutečnosti tím myslí, že milují určité bližní. Dokud ti nepreferovaní sousedé žijí na druhé straně města, o nic se neprosí (vytáhni se za pačesy). To, jak člověk vypadá a odkud je, rozhoduje o tom, jak (a zda) se mu pomůže. Neživíme se tak, jak oni živí své rodiny, nechováme se k cizím dětem tak, jak se chovají k našim vlastním dětem a vnoučatům, a nemáme rádi své sousedy v našich hranicích. Své sousedy tolerujeme. Lidé budou létat přes celý svět, aby si koupili cizí sirotky, protože je to snadné a levné, ale nebudou podstupovat potíže a byrokracii, aby si adoptovali sirotky ve své vlastní zemi.

Většina Američanů ráda říká světu, že všichni lidé jsou si rovni a na všech životech záleží… jenže na všech životech nikdy nezáleželo. Záleží pouze na životech bohatých lidí, bělochů a privilegovaných vrstev. Přál bych si, aby Amerika napsala prohlášení o vyloučení odpovědnosti za lživou reklamu. Imigranti musí vědět, když sem přicházejí, že slova v Ústavě, Deklaraci nezávislosti a Listině práv jsou jen slova na papíře a že Američané ve skutečnosti nechápou, co je to rovnost. Je to americký sen. Klíčové slovo je sen.

Příliš mnoho Američanů věří, že jsme svobodní a můžeme jít, kam chceme, a že tohle je země příležitostí… až na to, že stále máme bělošské části měst, jen bělošské modlitebny, jen bělošské kluby, jen bělošské školy, jen bělošské zaměstnavatele (i když to nikdy neřeknou, ale stačí se podívat na kůži všech zaměstnanců některých firem/korporací), vládní struktury, které se nepodobají demografickému složení národa, a no… mohl bych pokračovat, ale nebudu. Běloši vytvářejí systémy a prostředí pouze pro bělochy a nutí všechny ostatní, aby se izolovali a/nebo segregovali. Nic neuchvátí příležitosti tak jako vyloučení a segregace. Amerika miluje svobodu, ale ráda diktuje, kdo k ní má přístup.

Američané rádi říkají, že milují svou armádu… ale rok co rok se jim nedaří ukončit války, které ničí jejich duševní zdraví. Američané nadále volí tytéž válečné štváče, kteří prodlužují války, aby pohladili své ego průmyslového válečného komplexu, aniž by brali ohled na zdraví a blaho lidí, které vysílají do prvních linií, a jejich blízkých. Američané uspořádají přehlídku pro vojáky, kteří se vracejí domů, ale nezajistí, aby měli prostředky, které potřebují k tomu, aby se asimilovali zpět do naší společnosti poté, co se po nich chce, aby se změnili ve stroje na zabíjení. Nepoženou k odpovědnosti ani politiky, kteří nezajistí, aby naše armáda dostála všem svým slibům. Američané rádi dělají lidem v životě nepořádek. Neradi je uklízíme.

Američané rádi říkají, že tuto zemi milují, ale přitom stále volí kretény, kteří nechtějí nic jiného než ji spálit na popel. Neuděláme nic jiného, než že si sedneme na líný zadek před televizi a sledujeme, jak nám bohatí vědátoři podsouvají své názory ohledně toho, co potřebujeme, abychom se cítili lépe, a jaké by měly být naše životní úděly. Nechceme se ušpinit. Nebesa vědí, že není mnoho bělochů, kteří by se chtěli utkat s naší vládou o rovnost, spravedlnost a svobodu. Bílí lidé nechtějí nasazovat své životy za nic jiného – kromě vlastního pohodlí. Bojovat se má za jiné barbary, ne za Američany.

Mimochodem… Amerika hoří; podobně jako zbytek světa, pokud se pár hodin díváte na Al-Džazíru nebo BBC. Lidé bojují o život všude, především však tam, kde žijí černoši a hnědí lidé. Pozůstatky kolonialismu stále pustoší mnoho těchto národů. Zklamaní a strádající lidé v těchto místech jsou unavení a nemají co ztratit. Tito nespokojení občané své země milují, ale nebojí se se svými vládami něco dělat, když s nimi špatně zacházejí, a to včetně umírání v boji za změnu. Lidé po celém světě bojují o život nebo utíkají před korupcí, chudobou, nerovností a nespravedlností v globálním měřítku.

Podívejte se jen na Súdán, Pásmo Gazy/Palestinu, Venezuelu, Francii, Jemen a Kolumbii, abychom jmenovali alespoň některé země. Lidé už toho mají dost a nemají co ztratit. Neustálé porušování našeho osobního prostoru či práv vždy předchází bitvě. Motivací je nepohodlí. K boji musí dojít dříve, než vůbec může dojít k nějaké změně. Změna je těžká a ti, kdo jsou u moci, změny nesnášejí, zejména když jim nepřinášejí prospěch.

Američané ještě nejsou unavení. V tomto národě se nedokážeme spojit pro nic. Dokonce ani k boji za jeho záchranu!“

Američané nemají problém ničit jiné národy válkou, ale nechtějí, aby sem někdo přišel a začal se srát na jejich vlastní půdě a zachoval jejich nedotčená místečka. Tak je to ve většině národů vedených bělochy/angloevropany. No, hádejte co? Amerika je ve válce a příliš mnoho z nás o tom ani neví. Než to většině Američanů dojde, bude už pozdě. Protože jsou Američané takoví pokrytci, naši nepřátelé si našli nové způsoby, jak s námi válčit. Bylo to také snadné, protože jsme tak líní. Nejsme ochotni za nic bojovat. Jsme příliš „civilní“. A trpíme skupinovým myšlením. Zdravý rozum už není běžný. Když se na Američany dobře a důkladně podíváte, zjistíte, že si opravdu za ničím moc nestojíme, a když ano – nestojíme jako národ jednotně. Je snadné nás rozdělit a ovládnout, protože jsme vždycky byli rozdělení.“

Američané rádi radí ostatním národům, jak mají dělat demokracii… až na to, že Amerika, která je stále ještě dětským národem, sama tento styl vládnutí nedotáhla k dokonalosti. Je to jako kdyby podvodníci někomu říkali, jak má být čestný.

Amerika je pokrytecký národ, plný pokrytců. Nesnášíme, když nás na to někdo upozorňuje. A to, že to děláme, neznamená, že to není pravda. Svět už nás má plné zuby. Je to důvod, proč mladí muži nemají problém narážet letadly do věží, zabíjet americké vojáky, unášet americké turisty nebo proti nám využívat naše vlastní předsudky a nedostatky. Amerika má vysoké morální, etické a společenské standardy, o kterých tvrdíme, že je dodržujeme – standardy, kterých nejsme schopni sami dosáhnout.

Jsme národ pokrytců. Musíme se zkontrolovat a naučit se zamést si před vlastním prahem, než svým pokrytectvím zničíme jiný národ nebo člověka. Amerika je podvodník a přetvářka. Amerika je svatouškovská a klamavá. Každý den, kdy Amerika existuje, je v rozporu s hodnotami, které vyznává.

My lidé jsme Amerika… a všichni jsme pokrytci.

Pokud my Američané nechceme být svými spoluobčany a světem považováni za pokrytce, víme, co musíme udělat. Je načase, abychom my Američané přestali nábožně sdílet své falešné ctnosti a zachovali si navzájem i se světem opravdovost. Nikoho tím neoklameme – kromě sebe samých.

Lidé nesnášejí pokrytce. Já vím, že já určitě ano.