Andrés Bello

Andrés Bello, (narozen 29. listopadu 1781, Caracas – zemřel 15. října 1865, Santiago, Chile), básník a učenec, považovaný za intelektuálního otce Jižní Ameriky.

Jeho styl a teorie ovlivnila raná četba klasiků, zejména Vergilia. Na venezuelské univerzitě v Caracasu studoval filozofii, právní vědu a medicínu. Seznámení s německým přírodovědcem a cestovatelem Alexandrem von Humboldtem (1799) vedlo k zájmu o geografii, který je tak patrný v jeho pozdějších spisech. Byl přítelem a učitelem jihoamerického osvoboditele Simóna Bolívara, s nímž byl v roce 1810 vyslán do Londýna na politickou misi pro venezuelskou revoluční juntu. Bello se tam rozhodl zůstat devatenáct let, působil jako tajemník chilské a kolumbijské legie a volný čas trávil studiem, vyučováním a žurnalistikou.

Bellovo postavení v literatuře zajišťují jeho Silvas americanas, dvě básně napsané během jeho pobytu v Anglii, které zprostředkovávají majestátní dojem z jihoamerické krajiny. Byly vydány v Londýně (1826-27) a původně byly zamýšleny jako součást dlouhé, nikdy nedokončené epické básně América. Druhá z nich, Silva a la agricultura de la zona tórrida, je básnickým popisem produktů tropické Ameriky a vychvaluje přednosti venkovského života způsobem připomínajícím Vergilia. Je to jedna z nejznámějších básní španělsko-americké literatury 19. století. V roce 1829 přijal místo na chilském ministerstvu zahraničí, usadil se v Santiagu a významně se podílel na intelektuálním a politickém životě města. Byl jmenován senátorem své adoptivní země – nakonec se stal chilským občanem – a založil Chilskou univerzitu (1843), jejímž rektorem byl až do své smrti. Bello se zasloužil především o chilský občanský zákoník, vyhlášený v roce 1855, který byl přijat také v Kolumbii a Ekvádoru a měl v celé Jižní Americe stejný vliv jako Napoleonův zákoník v Evropě.

Bellovy prozaické práce se zabývají tak různorodými tématy, jako je právo, filozofie, literární kritika a filologie. Z posledních jmenovaných je nejvýznamnější jeho Gramática de la lengua castellana (1847; „Gramatika španělského jazyka“), která je dlouho přední autoritou ve svém oboru.