Andrew Allen: Rozšířený rozhovor

Transworld SKATEboarding
The (East) Lost Boys
Andrew Allen
Slova: Mackenzie Eisenhour
Fotografie: Anthony Acosta
Ilustrace: Mike Gigliotti

Malá sestřička! (Nespadneš)
Pojď, pojď ke svému bratrovi! (Nezemřeš)
Připoutej mě, sestřičko! (Nebudeš se bát)
Láska je s tvým bratrem! (Nezabiješ)
– Cry Little Sister, Gerard McMann (1987)

To byl celý rozhovor z INTV AA v našem vydání z května/června 2018.

AA má nové prostory ve východním LA. Má také jednu pekelnou historku, která se váže k jeho saltu vzad do strmého břehu LA High v hokeji II (’16). Nejlepší nadějí, že se o těchto dvou věcech dozvíte víc, bude přečíst si tento rozhovor. Cestou se také možná dozvíte, proč být opravdovým originálem a přicházet s vlastními nápady často převáží nad přidáním dalších dvou schodů k loňskému nápadu někoho jiného. Ale to je jen názor jednoho člověka. Tady je Andrew.

Co děláš v těchto dnech?“
Byl jsem v Silverlake asi tři roky a žil jsem s Tino Razem a Nugem. Asi před šesti nebo sedmi měsíci jsem se přestěhoval do východního LA. Podařilo se mi tady najít a koupit malý domek. Tak jsem tak trochu změnil celý svůj program a přestěhoval se sem se svou přítelkyní a psem. Zatím je to opravdu dobré. Podařilo se mi najít spoustu nových spotů na skejtování a tak nějak to promíchat. Myslím, že všechny fotky v tomhle rozhovoru jsou věci, které jsem prostě našel. Všechny jsou v podstatě v mém okolí.

Která část východního LA?
Je to City Terrace, což je něco mezi Alhambrou, Boyle Heights a Lincoln Heights.

Takže trochu mimo cool kid zónu v Silverlake? Jsi tam odkázaný sám na sebe?
Dobře. Mám tu pár kamarádů. Pak Anthony Acosta, který pro to fotil všechny fotky, bydlí přímo v ulici. To se skvěle osvědčilo. Bylo opravdu snadné jít skejtovat.

Předkládáš pro to i nějaké snímky nástěnných maleb z východního LA?
Jo, to nevím. Tahle část města je očividně převážně hispánská čtvrť – už jen podle toho, jak vypadá – je tam na zdech tolik skvělého umění. Je to jiné. Po životě v Hollywoodu nebo spíš na téhle straně je fajn mít kolem sebe něco jiného.

Prostě mít kolem sebe autentickou kulturu. Kdo vybral píseň Lost Boys (Gerard McMann – Cry Little Sister) pro Hokej III?
Oh man. Ta písnička je samozřejmě zatraceně silná. Ta písnička je v mých playlistech už dlouho. Myslím, že když ji Benny (Maglinao) upravoval, tak si prostě řekl: „Dostal jsem nápad na písničku.“ A tak jsem se rozhodl, že to udělám. Ukázal mi to a já si řekl „do prdele“. Byl jsem nadšený.

Jsi fanouškem toho filmu?
Je to určitě jeden z mých nejoblíbenějších. Jsem velkým fanouškem Coryho Feldmana a Coreyho Haima. Samozřejmě Kiefer Sutherland je v tom filmu úchylnej jak sviňa. Celé obsazení a v podstatě celý děj. Je to klasika.

Santa Carla/Santa Cruz.
Zkurvený hlavní město vražd na světě.

Je to asi dva roky, co jste přešli na hokej. Už jsi se docela usadil? Jaké to bylo, když se k tobě připojil Kevin Rodriguez?“
Kevinovi rozhodně fandím. Je opravdu dobrý a má radikální styl. Vlastně jsem se s ním ještě osobně nesetkal. Trochu jsem s ním mluvil po telefonu a vypadá super. Možná je to pro mě dobrá záminka, abych se konečně podívala do Paříže. Nikdy jsem tam nebyla. Ale co se týče hokeje, pořád jsem z toho všeho a změn, které jsem udělal, na větvi. Jsem šťastný.

Co dalšího chystá AVE a štáb?
Zřejmě za chvíli další video. John Fitzgerald musel na operaci kolene. Byl mimo asi rok a teď už je zpátky na prkně a ripuje. Rád bych viděl další jeho video part. Donovon (Piscopo) je taky nesmírně talentovanej skejtr.

Nové video od Vans bude mít premiéru v době, kdy tohle vyjde? Kdo v něm hraje?
Myslím, že se jmenuje Spinning Away. Původně měl být založený na Chimovi (Fergusonovi), protože právě vyšla jeho nová bota. Takže má plnohodnotnou roli. Tyson Peterson má roli. Slyšel jsem, že je to úžasné. Kyle Walker by mohl mít taky nějaké záběry. Pak další věc typu montáže.

Byl nějaký konkrétní moment, kdy jste se zamiloval do LA High steep bank, nebo to tak prostě mělo být? Tak nějak sis to udělal sám.
To je dobrá otázka. Nevím. V určitém okamžiku mě začalo bavit skejtovat na menších quarterpipech, bankách a transitions. Hodně jsem jezdil ve starém skateparku na Huntington Beach. Byly tam asi metr vysoké malé tranny banks s malými „nopingy“. Chodil jsem tam a dělal malé blunty a noseblunty a tak.

Ty, ze kterých Penny dělala nollie flip?
Jo. Přesně tak. Ale dostal jsem se k tomu, abych na nich bruslil, a to mě bavilo. Když jsem se pak přestěhoval do LA, LA High byl vždycky jeden z těch spotů, kde se vždycky jezdilo. Pak je můj typ osobnosti takový – jakmile se do něčeho pustím a udělám jednu věc, tak to chci posunout dál a zjistit, jestli můžu udělat další věc. Možná udělat něco těžšího.

Takže to tak nějak pořád narůstalo.
Jo. Mám jednu šílenou historku, kterou jsem ještě nikomu neřekl na záznamu. Ale kvůli tomuhle ho sem hodím. Jeden z nejbláznivějších zážitků z bruslení – ten den, kdy jsem udělal backside flip do banku – jsem tam šel. Přemýšlel jsem o tom. Jak jsem říkal, deset let předtím jsem v HB parku udělal backside flip do toho malého těsného tranďáku. Takže jsem si říkal: „Myslím, že by to mohlo být možné.“ Hodil jsem tam jeden. Začal jsem si s tím hrát. Trochu jsem se k němu přiblížil. Tak jsem to prostě začal zkoušet. O dvě hodiny později jsem asi padesátkrát přistál na prkně jen proto, abych se rozbil o zem a spadl. Říkal jsem si: „Kámo, to snad ani není možný.“ A pak jsem si říkal, že to není možný. Bylo to na jeden z těch pokusů typu ještě jeden – přistál jsem na něm, odkutálel se – nemohl jsem tomu uvěřit. Jako bys věděl: „Panebože, to jsem právě přistál.“

Tak jsem bruslil zpátky k místu, kde byl filmař. Podíval jsem se na klip. A pořád jsem byl tak nějak v úžasu. Nesmírně šťastný, ale zároveň tak trochu nevěřícný. Přesně v tu chvíli jsem se podíval na druhou stranu ulice. Bylo asi půl čtvrté odpoledne nebo tak nějak. Každý, kdo tam někdy bruslil, ví, že právě tahle ulice je Olympijský bulvár a lidi po ní kurva lítají. Podíval jsem se ven a v půlce ulice byl jako malý postarší Číňan, který přecházel ulici načerno. Jsou tam tři pruhy v obou směrech. On stojí uprostřed silnice a jakoby natahuje ruku. Dva pruhy aut jedoucích na východ po Olympijské se oba zastaví. On tam začne přecházet. Říkám si: „Do prdele. Co to kurva ten chlap dělá?“ Vyjde před třetí pruh (jedoucí na západ) a to auto se na něj řítí rychlostí asi 50 mil za hodinu. Úplně ho rozdrtí. Odrazí ho od čelního skla, vystřelí ho 25 metrů do vzduchu a 50 metrů dolů po ulici. Jen jsem si říkal: „Panebože.“

Zvuková verze příběhu. Všechny záběry pořízené s laskavým svolením FAWorldEntertainment.

V tu chvíli se John Sciano okamžitě sebral a běžel toho chlapa zkontrolovat. Hromada dalších lidí vystoupila ze svých aut. Říkal jsem si: „Co se to kurva stalo?“. Nemohl jsem tomu uvěřit. Nakonec jsem tam šel, někdo telefonoval s policií. Říkali nám, ať toho chlapa převrátíme, a další lidi tam říkali, ať ho nepřevracíme, že by se mohl udusit. Šílený. Nakonec přijela sanitka a odvezli ho. Nevím, co se mu stalo. Ale zkrátka a dobře to byly dvě nejextrémnější věci, které se mohly stát hned po sobě. Přistání něco, co mi vyrazilo dech, jen abych byl vzápětí svědkem takové tragické věci. Bylo to šílené.

Ježíši. Ty ses ještě díval na záznam, když se to stalo?
Jo. Přísahám bohu. Zvedl jsem oči od sledování a hned jsem viděl, jak se to stalo.

Nevíš, jestli žil, nebo zemřel?
Nevím.

To je těžké. Nevím. Život je šílený. Co si z toho odneseš?“
„Nevím.“

„Život je bláznivý?“
„Dost.“

K sakru, to mi tak trochu utlumilo mé skejťácké otázky. Chtěl jsem se zeptat, koho si pamatuješ, že jsi viděl najet na tu zeď jako prvního. Chlápek měl front tailslide ve videu Tima Dowlinga Listena (97), pak měl Reynolds někdy v té době taky back tail, možná někdy kolem The End (99).
Oh yeah?

Bože, to je ale těžká historka. Myslím, že už se na ten klip nikdy nebudu dívat stejně.
Nebylo toho moc? Možná jsem to neměl vytahovat.

Ne, stalo se to. Budu pokračovat ve svých otázkách – nejtěžší věc, kterou jsi na něm dělal? Bylo by to to salto vzad? Tupý kickflip?
Tupý kickflip trval nejdéle. Šel jsem na něj asi desetkrát a zkoušel jsem ho někde od 30 minut do dvou hodin. To byl další surrealistický moment.

Líbí se mi ten nový styl postupu. Třeba jak týpci skejtujou po obrubnících a ollieujou z nich a přistávaj zpátky do obrubníků nebo ty s tím bankem – je to v podstatě „making the impossible possible style“. Skoro jako nový žánr.
Jo, taky jsem pro. Místo toho, abychom jako pokračovali v tlačení sraček na větší nebo delší straně kolejí, které už byly dotlačeny k smrti.

Jo. Možná si místo toho najdi novou frontu, kterou budeš tlačit.
Já to podporuju.

Poslední otázka, profilujeme Gonze a Hawka, kteří letos v květnu a červnu oslaví padesátiny. Co si myslíš o tom, že těm dvěma bude dohromady 100 let?“
„Gonzovi i Tonymu Hawkovi bude 50? Wow. To jsou dva týpci, kteří pravděpodobně posunuli skateboarding do dnešní podoby víc než kdokoli jiný. Gonz se street skatingem a Tony Hawk na straně vertu – myslím, že nejvíc cool na tom je, že oba tihle týpci pořád kurva jezdí. Dává mi to naději, když si pomyslím, že až budu v tomhle věku, budu možná ještě schopnej jezdit na prkně. Samozřejmě se nesnažím srovnávat s těma dvěma týpkama, ale představa, že můžeš ještě v padesáti kurva vyjet a jezdit na skejtu – to mi dělá radost, když na to teď pomyslím.“

Lottieho otázky (Zeptali jsme se AA na tyto otázky, abychom mohli vytvořit ilustrace k článku):

Oblíbená kniha: Méně než nula, Bret Easton Ellis, 1985
Oblíbený film z 80. let: Ztracení chlapci (’87)
Oblíbená skateová obuv z 90. let: Koston 3 (’01)
Oblíbené skate video z 90. let: Fulfill The Dream (’98)
Oblíbená obálka časopisu: Cardiel, flame steep Ollie TWS (únor 1997)
První skate video: První prkno, které sis koupil kvůli grafice: Virtual Reality (’93)
První prkno, které sis koupil kvůli grafice: Jason Dill, 23 Stormtrooper deck (’97)
Oblíbený film z 90. let: Oblíbený malíř/malba: Point Break (’91)
Oblíbený malíř/malba: Picasso

Sledujte Andrewa na Instagramu: @andrewb.allen

.