Anti-gridlock zákon – lék na opožděné platby

Nedostatek finanční likvidity způsobený zpožděním plateb dodavatelů je nejčastějším problémem, na který si podnikatelé, zejména z oblasti malých a středních firem, již léta stěžují. Řešením má být tzv. antigridový zákon, tedy zákon zaměřený na omezení platebních gridlocků.

Zákon je účinný od 1. 1. 2020 a jeho cílem je především omezit situaci, kdy velké společnosti se stabilní finanční situací vnucují slabším dodavatelům prodloužené platební podmínky nebo neplatí včas. Takové jednání má řadu negativních důsledků, jako je nedostatek prostředků na zaplacení dodavatelům, pozdní výplata mezd zaměstnancům, prodlení s úhradou splátek úvěrů nebo jiných poplatků souvisejících s provozem společnosti. V extrémních případech mohou platební zácpy vést až ke krachu společnosti. V konečném důsledku pak v důsledku tohoto jevu trpí hospodářský růst.

Zákon proti zablokování plateb zohledňuje jak závěry získané během veřejné konzultace, tak již osvědčená řešení v jiných evropských zemích, jako je Nizozemsko, Francie a Spojené království.

Hlavními řešeními zákona připraveného Ministerstvem podnikání a technologií jsou především zkrácení lhůt splatnosti, možnost odstoupit od smlouvy, pokud lhůta splatnosti přesáhne 120 dní, ale také právo ÚOHS ukládat finanční sankce společnostem generujícím největší gridlocky, povinnost společností hlásit své platební praktiky Ministerstvu podnikání a technologií a úlevy na dani z příjmu fyzických osob (DPPO) a dani z příjmu právnických osob (DPPO) za nedobytné pohledávky. Podrobnější informace o těchto a dalších změnách jsou uvedeny níže:

• zkrácení lhůty splatnosti u transakcí, kde je dlužníkem veřejnoprávní subjekt, na 30 dnů (s výjimkou zdravotnických subjektů, u nichž lhůta splatnosti nesmí překročit 60 dnů),
• zavedení zákonné povinnosti uplatnit maximální 60denní lhůtu splatnosti u transakcí, kde je věřitelem mikro, malý nebo střední podnik a dlužníkem je velký podnik – podnik, který není mikro, malým nebo středním podnikem, pod bolestným neplatnosti smluvního ustanovení, které stanoví delší lhůtu splatnosti,
• povinnost podnikatelů, kteří jsou poplatníky, jejichž individuální údaje podléhají zveřejnění ministrem financí (kapitálové skupiny a poplatníci, jejichž příjmy přesahují 50 milionů EUR ročně), předkládat ministrovi odpovědnému za ekonomiku roční zprávu o platných platebních lhůtách,
• zavedení správních sankcí ukládaných předsedou ÚOKiK podnikatelům, kteří nadměrně odkládají platby a úvěrují tak své podnikání na úkor svých dodavatelů (informace o potrestaných subjektech budou zveřejněny). Oznámení týkající se prodlení s platbou dodavatele může UOKiK podat kdokoli. Na základě podaného oznámení UOKiK prověří platební historii subjektu za období dvou let předcházejících zahájení řízení. Pro výpočet výše pokuty bude použit zvláštní vzorec, který zohlední jak hodnotu opožděného plnění, tak dobu prodlení s použitím úrokové sazby z prodlení v obchodních transakcích,
• zavedení pravidla, že v případě sporu bude na dlužníkovi, aby prokázal, že doba splatnosti není hrubě nespravedlivá, s tím, že věřitel se může domáhat určení, že doba splatnosti byla vůči němu hrubě nespravedlivá, do 3 let ode dne, kdy byla nebo měla být platba provedena,
• doplnění katalogu jednání nekalé soutěže o jednání spočívající v neoprávněném prodloužení lhůt splatnosti za dodané výrobky nebo poskytnuté služby v zákoně o boji proti nekalé soutěži,
• zavedení možnosti věřitele odstoupit od smlouvy nebo smlouvu vypovědět, pokud byla lhůta splatnosti stanovena ve smlouvě a je nepřiměřeně dlouhá a stanovení této lhůty bylo vůči věřiteli hrubě nespravedlivé, tj.e. lhůta přesahuje 120 dnů počítaných ode dne doručení faktury nebo účtu dlužníkovi, které potvrzují dodání zboží nebo provedení služby,
• zjednodušení incidenčního řízení u pohledávek, jejichž hodnota nepřesahuje 75 000 PLN, čehož bude dosaženo usnadněním prokazování právního zájmu na poskytnutí jistoty navrhovateli, který se domáhá zaplacení odměny za obchodní transakci, a možností vydání soudního příkazu v řízení platebním rozkazem soudním referendem,
• zakázání převodu práva na náhradu škody v případě postoupení pohledávek na třetí osoby,
• zavedení možnosti věřitele snížit základ daně (DPPO a DPČ) o výši pohledávky, pokud pohledávka nebyla uhrazena nebo zlikvidována v jakékoliv formě do 90 dnů ode dne uplynutí lhůty splatnosti uvedené ve smlouvě nebo faktuře (tzv. úleva pro nedobytné pohledávky),
• uložení povinnosti dlužníkovi připočíst k základu daně (daně CIT a PIT) částku neuhrazené pohledávky, nebyla-li pohledávka uhrazena do 90 dnů ode dne uplynutí lhůty splatnosti uvedené ve faktuře (vyúčtování) nebo smlouvě,
• zvýšení úroku z prodlení u obchodních transakcí na 11. úrok z prodlení.5 %,
• rozlišení náhrady nákladů na vymáhání v závislosti na hodnotě peněžitého plnění:
• 40 EUR – pokud hodnota peněžitého plnění nepřesahuje 5000 PLN,
• 70 EUR – pokud je hodnota peněžitého plnění vyšší než 5000 PLN, ale nižší než 50 000 PLN,
• 100 EUR – pokud je peněžité plnění rovno nebo vyšší než 50 000 PLN.

.