Antibiotika nejsou na kašel a nekomplikované infekce hrudníku lepší než žádné léky
Amoxicilin, antibiotikum, které lékaři často předepisují na úporný kašel způsobený nekomplikovanými infekcemi hrudníku, jako je bronchitida, není při zmírňování příznaků účinnější než žádné léky, a to ani u starších pacientů. Vyplývá to z dosud největší randomizované placebem kontrolované studie antibiotik při infekcích dolních cest dýchacích (LRTI).
Studie, kterou vedla Southamptonská univerzita ve Velké Británii, pochází z konsorcia GRACE (Genomics to Combat Resistance against Antibiotics in Community-acquired LRTI in Europe) a byla financována z šestého rámcového programu Evropského společenství.
Článek o výsledcích studie vyšel 19. prosince v online vydání časopisu The Lancet Infectious Diseases.
První autor Paul Little, profesor výzkumu primární péče v Southamptonu, ve svém prohlášení uvádí:
„Pacienti, kterým je podáván amoxicilin, se neuzdravují mnohem rychleji ani nemají výrazně méně příznaků.“
Ve skutečnosti, dodává, by použití amoxicilinu k léčbě pacientů s respiračními infekcemi, kteří nemají zápal plic, mohlo být nejen neúčinné, ale mohlo by jim dokonce uškodit.
„Nadměrné užívání antibiotik, kterému dominuje předepisování v primární péči, zejména pokud jsou neúčinná, může vést k nežádoucím účinkům, jako je průjem, vyrážka, zvracení a rozvoj rezistence,“ vysvětluje.
Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nedávno vydalo prohlášení, ve kterém uvádí, že rezistence vůči antibiotikům zůstává hlavní hrozbou pro veřejné zdraví na celém světě a z velké části je příčinou nesprávné užívání antibiotik.
Infekce hrudníku, známé také jako infekce dolních cest dýchacích (LRTI), jsou jedním z nejčastějších akutních onemocnění léčených v zařízeních primární péče ve vyspělých zemích.
O tom, zda by se LRTI, zejména u starších lidí, měly léčit antibiotiky, se vedou velké spory, zejména proto, že se předpokládá, že většinu z nich způsobují viry, a předchozí studie ukázaly rozporuplné výsledky.
Nedávná studie prezentovaná na CHEST 2012, výročním zasedání American College of Chest Physicians, také naznačuje, že antibiotika nejsou úspěšná při léčbě kašle způsobeného běžným nachlazením u dětí.
Pro tuto nejnovější studii GRACE výzkumníci získali 2 061 dospělých osob navštěvujících ordinace primární péče s prostými mírnými infekcemi hrudníku. Praktiky se nacházely ve 12 evropských zemích: Anglie, Wales, Nizozemsko, Belgie, Německo, Švédsko, Francie, Itálie, Španělsko, Polsko, Slovinsko a Slovensko.
Účastníkům byl náhodně předepsán amoxicilin nebo placebo, které se užívalo třikrát denně po dobu sedmi dnů.
Předepisující praktičtí lékaři (GP) hodnotili příznaky svých pacientů na začátku období studie a pacienti také vyplňovali deníky svých každodenních příznaků.
Při analýze těchto údajů vědci zjistili, že mezi skupinami užívajícími amoxicilin a placebo byl jen malý rozdíl v tom, jak závažné byly příznaky nebo jak dlouho trvaly.
Dokonce i u osob starších 60 let bez jiných onemocnění se zdálo, že antibiotika mají oproti placebu jen malý přínos.
Pacienti ve skupině užívající antibiotika uváděli výrazně více vedlejších účinků, včetně vyrážky, nevolnosti a průjmu.
Výzkumníci však dospěli k závěru, že ačkoli se zdá, že většina lidí se uzdraví sama, existuje malý počet pacientů, kterým antibiotika skutečně prospívají, a „úkolem zůstává tyto jedince identifikovat,“ říká Little.
V doprovodném komentáři Philipp Schuetz z Basilejské univerzity ve Švýcarsku poznamenává:
„Little a jeho kolegové získali přesvědčivé údaje, které by měly povzbudit lékaře v primární péči, aby upustili od léčby antibiotiky u pacientů s nízkým rizikem, u nichž není podezření na zápal plic.“
Podle něj však zůstává otázkou, zda lze tento „univerzální přístup dále zlepšovat“.
Navrhuje, že možná jedním ze způsobů, jak se vyhnout „toxickým účinkům a nákladům“ na antibiotika a „rozvoji rezistence u ostatních pacientů“, je testování „specifických krevních biomarkerů bakteriální infekce“, aby bylo možné „identifikovat několik jedinců, kteří budou mít z antibiotik prospěch i přes zdánlivou nepřítomnost zápalu plic“.
Napsala Catharine Paddock PhD