ANTT: standardní přístup k aseptické technice

Zvýšené používání modelu aseptické techniky bez dotyku pro bezpečnou aseptickou praxi pomáhá výrazně snížit počet infekcí spojených se zdravotní péčí

Autor

Abstrakt

Aseptická technika je nejčastěji prováděným postupem prevence infekcí ve zdravotnictví; je také pravděpodobně nejkritičtější. Tento článek se zabývá modelem aseptické bezdotykové techniky (ANTT) pro snížení infekcí spojených se zdravotní péčí (HCAI). Nastiňuje principy ANTT a přístup k praxi a zabývá se problémy, kterým zdravotníci při snižování infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče stále čelí.

Citace: Rowley S, Clare S (2011) ANTT: standardní přístup k aseptické technice. Nursing Times; 107: 36, 12-14.

Autoři: MUDr: Stephen Rowley je klinickým ředitelem, Simon Clare je vedoucím pro rozvoj praxe, oba působí v Asociaci bezpečné aseptické praxe.

Klíčová slova: Tento článek byl dvojitě zaslepeně recenzován

  • Přejděte dolů a přečtěte si článek nebo si stáhněte PDF pro tisk zde
  • Úvod

    Před deseti lety vyšel v Nursing Times článek o novém rámci pro aseptickou praxi nazvaný Aseptic Non Touch Technique (ANTT) (Rowley, 2001). Článek upozornil na několik problémů v praxi aseptické techniky, včetně nedostatku standardizovaného vzdělávání a praxe, zmatené a variabilní techniky a dotykové kontaminace kritických součástí postupu. Diskutováno bylo také neefektivní čištění intravenózních portů, neúčinná hygiena rukou a zmatené a nepřesné používání pojmů „sterilní“, „aseptický“ a „čistý“ v klinické praxi. V článku byl zdůrazněn význam standardizace aseptické techniky a nastíněn rámec praxe ANTT (Rowley, 2001).

    Jádrem teoretického rámce klinické praxe ANTT (www.tinyurl.com/ANTT-framework) byl jediný a jasný cíl prevence infekcí – asepse u všech invazivních klinických postupů, bez ohledu na to, jak jsou jednoduché nebo složité. Termín „asepse“ je přesný a dosažitelný standard kvality týkající se nepřítomnosti patogenních mikroorganismů (Hauswirth a Sherk, 2011). Zaměření rámce vycházelo z prostého faktu, že sterilní techniky (vyžadující úplnou nepřítomnost mikroorganismů) není z definice možné dosáhnout v typických zdravotnických zařízeních z důvodu výskytu mikroorganismů ve vzduchu. Termín „čistá“ byl odmítnut jako příliš nejednoznačný jako standard kvality pro invazivní klinické postupy.

    V důsledku definování přesné a dosažitelné terminologie zpochybnil rámec praxe ANTT konvenční hierarchické paradigma tzv. sterilních, aseptických nebo čistých technik. Výběr těchto technik byl v minulosti běžně založen na tom, jak zdravotníci vnímali riziko infekce u pacientů; rámec zvolil opačný přístup a hodnocení rizika založil na tom, nakolik je pacient ohrožen zdravotnickým pracovníkem, na technické náročnosti postupu a na prostředí praxe.

    Tento nový přístup byl rychle přijat na národní úrovni. ANTT lépe definoval metody kontroly infekcí a opatření nezbytná při invazivních klinických postupech, aby se zabránilo přenosu mikroorganismů ze zdravotnického personálu, vybavení postupu nebo bezprostředního prostředí na pacienta. Dosahuje se jí zajištěním asepse klíčových částí zákroku a klíčových míst.

    Nyní je ANTT pod dohledem Asociace pro bezpečnou aseptickou praxi (ASAP) a je de facto standardní aseptickou technikou ve Velké Británii. Tento rámec byl schválen organizací Epic2 (Pratt et al, 2007), infuzními pokyny RCN (RCN,2010), australskou komisí pro bezpečnost a kvalitu ve zdravotnictví (National Health and Medical Research Council, 2010) a v různé míře se používá v 15 dalších zemích. Význam bezpečné aseptické praxe byl uznán ve vládní bílé knize Winning Ways (Department of Health, 2003) a v roce 2008 se ze zákona o zdravotní a sociální péči stal požadavek, aby poskytovatelé zdravotní péče měli standardizovanou aseptickou techniku, v níž lze prokázat vzdělávání a audit (DH, 2008).

    Proč je aseptická technika tak důležitá?“

    Vzájemné působení mikroorganismů v klinickém prostředí a jejich vliv na infekce spojené se zdravotní péčí (HCAI) je dobře známé, ale ne zcela pochopené. Je zřejmé, že významný počet infekcí je způsoben kontaminací invazivních klinických postupů mikroorganismy v důsledku selhání aseptické techniky, zejména prostřednictvím zdravotnických prostředků in situ, které porušují přirozené obranné mechanismy pacientů (Loftus et al, 2011). Neviditelná, ale všudypřítomná přítomnost mikroorganismů v klinickém prostředí znamená, že aseptická technika představuje poslední linii obrany pacientů před mikroorganismy během invazivních klinických postupů, ať už v nemocnici nebo v komunitě. Z hlediska prevence infekcí spojených se zdravotní péčí lze aseptickou techniku považovat za nejběžnější a nejdůležitější postup prevence infekcí ve zdravotnictví.

    Snížení počtu infekcí spojených se zdravotní péčí pomocí ANTT

    ANTT zlepšuje aseptickou praxi prostřednictvím standardizace dvěma způsoby:

    • Rámec praxe (obr. 1), který poskytuje robustní soubor pravidel pro výuku bezpečné a účinné aseptické techniky a vyvrací mýty a rituály, které praxi matou a komplikují;
    • Široké používání pokynů ANTT pro běžné klinické postupy v nemocničním i komunitním prostředí. Jsou navrženy jako viditelné pokyny pro praxi vystavené v klinických prostorách, racionalizovaný výběr vybavení a explicitní pořadí působí jako „předepsání“ variabilní praxe. Nemocnice a komunitní organizace používají ANTT k zajištění kvality aseptické techniky v rámci klinických balíčků, jako je například Saving Livesguidance (DH, 2007).

    Rámec pro praxi, klinické pokyny a vzdělávání založené na kompetencích jsou založeny na 10 základních principech (rámeček 1).

    Rámeček 1. Deset zásad ANTT

    1. Hlavní riziko infekce pro pacienta představuje zdravotnický pracovník. Je nezbytné, aby zdravotnické organizace a jednotliví zdravotničtí pracovníci pochopili a řešili skutečná rizika, která představují pro pacienty.

    2. Zdravotničtí pracovníci musí pochopit, co je asepse a jak ji zavést a udržovat. Špatné chápání a používání pojmů „sterilní“, „asepse“ a „čistý“ přispělo ke zmatení aseptické techniky (Aziz, 2009). Cílem ANTT „od operačního sálu až po komunitu“ je standard asepse.

    3. Identifikace a ochrana klíčových částí a klíčových míst je prvořadá. Klíčové části jsou kritické části klinického vybavení, které přicházejí do přímého nebo nepřímého kontaktu s jakoukoli tekutou infuzí, klíčová místa a všechny aktivní klíčové části spojené s pacientem (obr. 2). Pokud jsou kontaminovány, představují značně vysoké riziko infekce.

    4. Asepse se dosahuje pomocí standardní ANTT nebo chirurgické ANTT. Standardní ANTT je technikou volby, pokud jsou zákroky technicky nekomplikované, trvají krátce (přibližně <20 minut), zahrnují malá klíčová místa a klíčové části a minimální počet klíčových částí. Chirurgická ANTT je nutná, pokud jsou zákroky technicky složité, trvají přibližně >20 minut, zahrnují velká otevřená klíčová místa a velké nebo početné klíčové části

    5. U klinických postupů by mělo být posouzeno riziko, aby se určila potřeba standardní nebo chirurgické ANTT. Hodnocení rizika ANTT vychází z technické náročnosti zákroku, kompetence lékaře a prostředí, ve kterém je zákrok prováděn. Zdravotnický pracovník se ptá: „Mohu zachovat asepsi všech klíčových částí a klíčových míst pomocí obecného aseptického pole a mikrokritických aseptických polí?“. Jinými slovy, lze postup bezpečně provést pomocí nejjednodušší a nejúčinnější standardní ANTT? Pokud ne, použije se chirurgická ANTT a hlavní aseptické pole musí být vedeno kriticky (viz zásada 6).

    6. Aseptická pole jsou důležitá; ačkoli zásady ANTT zůstávají konstantní, standardní achirurgická ANTT vyžadují odlišné vedení aseptického pole. Ve zdravotnickém prostředí obvykle žijí atypické, často vůči antibiotikům rezistentní a neviditelné mikroorganismy. Aseptická pole jsou proto důležitá pro zajištění kontrolovaného bezpečného pracovního prostoru, který pomáhá udržovat asepsi klíčových částí a klíčových míst. ANTT používá dva typy aseptických polí, které vyžadují různé řízení. Společné pro standardní a chirurgickou ANTT je používání kritických aseptických polí k udržení asepse klíčových částí zákroku.

    Při chirurgické ANTT bude kritické aseptické pole představovat relativně velkou plochu, na kterou lze zavádět pouze vybavení, které bylo sterilizováno nebo je aseptické. Při standardní ANTT se hlavní aseptické pole označuje jako „obecné aseptické pole“, protože nevyžaduje kritické řízení. Je to proto, že klíčové části postupu lze snadno a optimálně chránit pomocí mikrokritických aseptických polí, jako jsou uzávěry, kryty a vnitřní strany obalů zařízení.

    7. Bezdotyková technika je nejdůležitější součástí standardní a chirurgické ANTT. Protože nejbezpečnějším způsobem ochrany klíčové části je nedotýkat se jí, je zásada a praxe nedotykové techniky základním prvkem standardní ANTT a chirurgické ANTT (pokud je to prakticky možné).

    8. Vhodná infekční opatření pomáhají podporovat a zajišťovat asepsi. Ačkoli bezdotyková technika a vhodné aseptické zacházení v terénu jsou základními prvky ochrany klíčové části a klíčového místa, základní preventivní opatření proti infekcím, jako je účinné mytí rukou a používání rukavic, jsou důležitá a pomáhají zajistit asepsi.

    9. Aseptické postupy by měly být standardizovány napříč zdravotnickými organizacemi i mezi nimi. Obvykle, když je výskyt infekcí spojených se zdravotní péčí v určitých oblastech vysoký, reagují nemocnice standardizací praxe pomocí výslovných pokynů. ANTT se s dobrým účinkem používá reaktivně (Rowley a Clare, 2009), ale v nejlepším zájmu pacientů je nejlepší ji používat proaktivně ke standardizaci aseptické praxe napříč velkými pracovišti. Standardizace praxe přirozeně snižuje variabilitu praxe a počet proměnných v praxi. Umožňuje také vzájemné prosazování, monitorování standardů a výzkumné šetření.

    10. Bezpečná aseptická technika je závislá na účinném školení personálu v oblasti kontroly infekcí, bezpečném prostředí a vybavení, které je vhodné pro daný účel. Účinná aseptická technika závisí na tom, zda zdravotnické organizace zaujmou systematický přístup k řízení asepse obecně. Účinné vzdělávání a školení zdravotnických pracovníků je prvořadé, stejně jako zajištění vybavení vhodného pro daný účel a klinického prostředí podporujícího asepsi.

    Přístup ANTT k praxi

    Vliv a výsledek výuky rámce praxe ANTT lze ilustrovat na jednoduchém příkladu. V nemocnici, která byla ve fázi plánování zavádění ANTT, si sestra pro kontrolu infekcí všimla sestry, která již vzorně praktikovala ANTT – byla přijata z nemocnice, která standardně používala ANTT. To ukazuje, jak mohou ostatní uživatelé ANTT identifikovat osvědčené postupy založené na ANTT. To je důležitá výhoda, protože definovaný a identifikovatelný přístup ANTT umožňuje spíše než závislost na příležitostném a formálním auditu běžnou každodenní úroveň vzájemného monitorování standardů praxe. Pracovníci vyškolení v rámci ANTT také vyjadřují společný jazyk praxe a uplatňují konzistentní přístup k hodnocení rizik a podpoře aseptických postupů obecně.

    Diskuse

    Díky dekonstrukci a přestavbě problematické oblasti klinické praxe udělal rámec praxe ANTT a jeho přijetí mnoho pro zlepšení standardů aseptické techniky. Mnoho výzev však přetrvává. V rozporu s požadavkem zákona o zdravotní a sociální péči z roku 2008 některé nemocnice a komunitní organizace stále podceňují kritický postup aseptické techniky a nemají jednotný standard. Audit ASAP ukázal, že takové nemocnice praktikují něco, co lze nazvat pouze „obecnou“ aseptickou technikou. Ta se typicky vyznačuje různými, subjektivními přístupy k praxi, což znamená, že i standardy jsou různé. Neefektivní praxe je často chráněna přílišnou samostatností některých specializací, zatímco hodnocení rizik je často nejednoznačné a zmatené.

    Žádné jiné významné odvětví by netolerovalo nedefinovaný a variabilní přístup k tak zásadnímu bezpečnostnímu postupu; je například nemyslitelné, že by letecký průmysl fungoval bez univerzální normy pro servis proudových motorů. Srovnání s leteckým průmyslem je skutečně střízlivé; zatímco na celém světě ročně zemře při leteckých nehodách přibližně 800 lidí, jen ve Velké Británii zemřelo v roce 2007 na infekce způsobené MRSA a Clostridiumdifficile přibližně 9 000 pacientů (National Audit Office, 2009).

    Závěr

    V posledním desetiletí řada organizací NHS přijala ANTT, aby pomohla výrazně snížit počet infekcí spojených se zdravotní péčí (Pike et al, 2009; Rowley a Clare, 2009). Odhodlání a tvrdá práce zúčastněných nemocnic a komunitních týmů nepochybně přispěly k záchraně mnoha životů. Ve spolupráci se zdravotnickými pracovníky a pacienty bude ASAP pokračovat ve svém poslání výrazně snížit počet infekcí spojených se zdravotní péčí a zlepšit zkušenosti pacientů se zdravotní péčí dalším prosazováním a standardizací aseptické techniky.

    Čtvrtá výroční národní konference ANTT se bude konat 28. listopadu v Manchesteru. Další podrobnosti naleznete na adrese www.antt.org.uk

    Klíčové body

    • Zákon o zdravotní a sociální péči z roku 2008 vyžaduje, aby poskytovatelé zdravotní péče měli standardizovanou aseptickou techniku, ve které lze prokázat vzdělávání a audit
    • Aseptická technika představuje poslední linii obrany pacientů před mikroorganismy během invazivních klinických postupů
    • Aseptická technika bez dotyku je de facto standardní aseptickou technikou ve Velké Británii
    • Bezpečná aseptická technika závisí na účinném školení personálu, bezpečném prostředí a vybavení, které je vhodné pro daný účel
    • Základní opatření pro prevenci infekcí, jako je účinná hygiena rukou a používání rukavic, rovněž pomáhají zajistit asepsi

    Aziz AM (2009) Variations in aseptic technique and implications for infection control. British Journal of Nursing; 18: 1, 26-31.
    Department of Health (2008) Health and Social Care Act. London:
    Department of Health (2007) Saving Lives: Reducing Infection, Delivering Clean and Safe Care (Snižování infekcí, poskytování čisté a bezpečné péče). London: DH.
    Department of Health (2003) Winning Ways: Working Together to Reduce Healthcare Associated Infection in England (Společnými silami snižovat infekce spojené se zdravotní péčí v Anglii). London: DH.
    Hauswirth K, Sherk SD (2011) Aseptic Technique. Encyclopedia of Surgery.
    Loftus R et al (2011) Hand contamination of anesthesia providers is an important risk factor for intraoperative bacterial transmission. Anesthesia and Analgesia; 112: 1, 98-105.
    National Audit Office (2009) Reducing Healthcare Associated Infections in Hospitals in England. London: The Stationery Office. tinyurl.com/NAO-infection
    National Health and Medical Research Council(2010) Australian Guidelines for the Prevention and Control of Infection in Healthcare. Canberra: NHMRC.
    Pike D et al (2009) Reduction of HCAI by the Adoption of Aseptic Non-Touch Technique (ANTT). Posterová prezentace na mezinárodní konferenci o kvalitě a bezpečnosti IHI. Berlin, March 2009.
    Pratt RJ et al (2007) Epic2: national evidence based guidelines for preventing healthcare-associated infections in NHS hospitals in England. Journal of Hospital Infection; 65: S1-S64.
    Royal College of Nursing (2010) Standards for Infusion Therapy. London: RCN. www.tinyurl.com/infusiontherapy
    Rowley S (2001) Aseptic non-touch technique. Nursing Times; 97: 7, 6-8.
    Rowley S, Clare S (2009) Improving standards of aseptic practice through an ANTT trust-wide implementation process: a matter of priority and care. British Journal of Infection Prevention; 10: 1, S18-S23.

    .