Anubis – příběh o původu, síla, symboly a významy

Po tisíce let staří Egypťané uctívali boha se šakalí hlavou známého jako Anubis. Původně byl Anubis uctíván jako bůh mrtvých. Poté, co navrátil Osirisovu tělu plné zdraví, získal Osiris čestný titul boha mrtvých. Proto se Anubisova role soustředila na balzamování, mumifikaci a pohřební obřady.

Anubis, objektivní a nezaujatý bůh, stál na stráži u bran podsvětí a provázel duše zemřelých, když postupovaly k soudu. Podle některých staroegyptských mýtů – zejména těch z období Staré říše – je Anubis starý jako sám čas. V egyptském panteonu měl výraznou roli díky své schopnosti sloužit jako most mezi životem a smrtí.

Kdo byl skutečně Anubis? Jak se v průběhu staletí měnil příběh o jeho původu a jeho vyobrazení? Následující článek překračuje povrchní mýty a zkoumá příběh původu, síly, symboly a význam Anubise, egyptského boha balzamování a pohřbů.

Více:

• Stará egyptská bohyně Nut: rodokmen, zobrazení, symboly, & síly
• Vše, co potřebujete vědět o Sobekovi – bohu s krokodýlí hlavou
• Sekhmet: Egyptská bohyně bojovnice ničení a léčení

Příběh o původu Anubise

Existují v podstatě dva příběhy o původu Anubise. První a méně populární vyprávění o Anubisově narození uvádí, že Anubis byl synem samotného Ra (nazývaného také Ammon-Ra, boha Slunce). V tomto příběhu je Anubisovou matkou bohyně Hesat. A od počátku věků byl Anubis pověřen úkolem pomáhat ztraceným duším dostat se na místo určení v podsvětí. Před Anubisem uctívali staří Egypťané v předdynastickém období (před rokem 3100 př. n. l.) a ve Staré říši (cca 2686 – cca 2134 př. n. l.) šakalího boha jménem Wepwawet (Upuaut). V očích starých Egypťanů byla tato verze Anubise vždy všudypřítomným bohem posmrtného života. Měl obrovský kult a velmi vážené kněze po celém starověkém Egyptě.

Druhý příběh o původu, pravděpodobně populárnější a novější, lze vysledovat až do druhé generace bohů a bohyň během Střední egyptské říše (cca 21 př. n. l. – 17 př. n. l.). V tomto podání jsou Anubisovými rodiči bůh Osiris a bohyně Nefthys. Začíná ve chvíli, kdy Nefthys rozehraje na Osirida lstivou hru a vydává se za jeho manželku/sestru, bohyni Isis. Výsledkem tohoto podvodu je dítě, které se později stane Anubisem. Po narození Anubise Isis odpustí své sestře Nefthys a rozhodne se Anubise vychovat jako své vlastní dítě.

Anubis Význam a epiteton

Slovo „Anubis“ je vlastně řecké slovo. Egyptské slovo pro „Anubise“ je „Anpu“ nebo „Inpu“. Ve starém Egyptě slovo „Anpu“ znamenalo „zhoršení a smrt“. Znamenalo také temnotu a čerň a tajemství.

Anubis měl pověst pána nekropole (místa, kde se nacházeli mrtví – hřbitova). Proto byl uctíván jako „Pán posvátné země“ („nub-tA-djser“). V očích mnoha lidí posvátná země označovala místo, kam někdo odešel a už se nevrátil – stejně jako země mrtvých.

Jen Anubis věděl, co leží po smrti. Proto to byl on, kdo dával starým Egypťanům pokyny, jak mají balzamovat a pohřbívat své mrtvé, aby si zajistili bezpečný průchod posmrtným životem. O tom svědčí staroegyptská kniha „Kniha mrtvých“.

V důsledku obrovské role, kterou hrál v posmrtném životě, si vysloužil další tituly, např: „Ten, který je na místě balzamování“ a „Mistr tajemství“.

Jak Anubis přišel na pomoc Osirisovi

Osiris byl oblíbeným a nejváženějším bohem starých Egypťanů. Egypťané Osirise často k nelibosti a závisti jeho bratra Seta (Seta) uctívali, protože jim žehnal bohatou úrodou. S Osirisem bylo spojováno vše pozitivní. Egypťané prohlásili Osirida za patrona starověkého Egypta. Byl také považován za prvního egyptského faraona.

Naopak Set byl považován za zlého pouštního boha, někoho, kdo žil v rozpálených pouštních oblastech říše. Egypťané se ho obávali, protože vždy chtěl ničit a způsobovat chaos. Bouře a hladomory byly často připisovány Setovi.

Z čiré žárlivosti a hněvu provedl Set palácový převrat a donutil Osirise opustit trůn. Set zabil svého bratra Osirida a rozřezal jeho tělo na několik kusů, které pak rozmetal do Nilu.

Zoufalá a smutná Osiridova manželka Isis požádala Anubise o pomoc, aby dal Osirida dohromady. Šakalí bůh Anubis úspěšně obnovil Osirisovo tělo. Následně Isis pronesla řadu zaklínadel a přivedla Osirise zpět k životu. Osiris však zůstal v podsvětí jako pán mrtvých.

Egyptská mytologie uvádí, že Osiris odešel za hranice smrti a vstoupil do ráje. V důsledku Osirisova vítězství nad smrtí povýšil Ra – král bohů – Osirise na pána podsvětí/posmrtného života.

Když byl Osiris plně obnoven a sloužil jako pán podsvětí, mohl se nyní Anubis věnovat balzamování, pohřebním obřadům a ochraně hrobek či hřbitovů. Anubis měl také za úkol vést mrtvé duše na cestu k Osiridovi. Před setkáním s Osiridem museli být mrtví posouzeni porotou podsvětních soudců.

Anubis představuje starověkým Egypťanům mumifikaci

To, co Anubis udělal během procesu restaurování, bylo považováno za první mumifikaci, která kdy byla v Egyptě provedena. V důsledku obřadů mumifikace a pohřebních obřadů mohl Osiris bez potíží procházet podsvětím.

Předpokládá se, že kdyby Anubis Osirisovo tělo nemumifikoval, Osiris by zmizel v nenávratnu. V důsledku toho staří Egypťané vždy dbali na to, aby své mrtvé mumifikovali, jinak se zesnulí jen těžko dostávali do posmrtného života.

Kdy Anubis ztratil titul „boha mrtvých“

Dlouhou dobu starověký Egypt uctíval Anubise jako boha mrtvých. Příběh však říká, že poté, co Anubis obnovil Osirise, byl Osiris korunován pánem mrtvých. K této změně došlo přibližně v období Střední říše (21 př. n. l. až 17 př. n. l.). Anubis tyto změny poslušně přijal. Dokonce se díky tomu mohl věnovat svým dalším povinnostem jako bůh balzamování, pohřbů a hřbitovů.

Proč nosili Anubisovi kněží leopardí kůže?

Set, který si uvědomil, jak dobrou práci Anubis vykonal pro obnovení Osirise, se proměnil v pantera a pokusil se napadnout Osirisovo tělo. Anubis se postavil na odpor a chránil Osirisovo tělo. Set utekl z místa činu se staženým ocasem. Než však Set stačil utéct, Anubis pantera zjizvil, čímž vytvořil skvrny, které vidíme na leopardí kůži. Od té doby si kněží, kteří měli ve starém Egyptě na starosti pohřbívání a mumifikaci, oblíbili leopardí kůži, kdykoli prováděli pohřební obřady.

Význam Anubise ve starém Egyptě

Vzhledem k nevyhnutelnosti smrti se Anubis živých poněkud obával. Tento strach byl víceméně nesen tím, že se lidé báli umírání. Anubis nebyl považován za zlého boha. Jednoduše řečeno, setkání s Anubisem znamenalo, že člověk je mrtvý. V důsledku toho staří Egypťané skládali Anubisovi několik modlitebních obětí. Modlili se k Anubisovi, aby je bezpečně provázel podsvětím a umožnil jim tak vstup do ráje.

Staří Egypťané Anubise uctívali, protože chránil Osirisovo tělo před krutými útoky boha Seta. V důsledku toho začali Egypťané Anubise uctívat jako ochránce hrobek před nečistými duchy a toulavými zvířaty. Nebylo například neobvyklé, že pouštní nebo divoká zvířata, řekněme divocí psi a šakali, rozkopávali mělce vykopané hroby a hodovali na tělech mrtvých.

Anubis byl také vzýván, aby odháněl vykradače hrobů/hrobek, kteří chodili znesvěcovat hroby svých zesnulých. Do hrobky se umisťovaly Anubisovy sochy, magická zaklínadla a obrazy, které měly chránit před osobami zabývajícími se nekrofilií.

Proč má Anubis šakalí hlavu?

Protože hroby a hrobky se nezřídka stávaly terčem útoků toulavých zvířat, zejména u mělce vykopaných hrobů, Egypťané věřili, že když těmto šakalům nabídnou smírné oběti, ušetří mrtvoly svých blízkých. V důsledku této asociace staří Egypťané přirozeně začali Anubise vnímat s hlavou šakala.

Věřili také, že když do stěn hrobek vepíší/vyryjí kletby, vykradači hrobů se zastraší a nebudou hrobky plenit. Věřilo se, že Anubis, „vykonavatel kletby“, vyměřuje těmto nenechavcům strašlivé tresty.

Proč má Anubis tmavou pleť?

Anubis se automaticky spojoval s rozkladem a hnilobou, protože byl bohem smrti, balzamování a pohřbívání. Jinými slovy, staří Egypťané by jej a jeho podsvětí pravděpodobně vnímali jako místo zbavené světla, tedy jako černočernou tmu.

Díky tomu, že těla mrtvých při rozkladu zčernala, bylo navíc přirozené, že bůh balzamování byl v uměleckých dílech malován na černo.

Další vysvětlení Anubisovy tmavé pleti pochází od řeky Nil. Černé sedimenty z Nilu byly pro Egypťany zlatem. Bez těchto bohatých živin, které přelévaly břehy řeky, by po proudu nic nevyrostlo. S tím, že černá barva nebyla vždy spojována s něčím zlým nebo negativním. Černá barva spíše symbolizovala bohatství, plodnost a prosperitu – téměř podobně jako místo, kam dobré duše odcházejí strávit věčnost.

Černá barva také symbolizovala něco neznámého a tajemného, tedy smrt a posmrtný život.

Anubisova kultovní místa

Archeologové se domnívají, že nejpreferovanějším místem k uctívání a přinášení obětí Anubisovi byl Cynopolis (Kynopolis). Kynopolis se nacházel v Horním Egyptě. Řekové ho nazývali „Psí město“.

Při provádění rituálů a balzamovacích obřadů nosili Anubisovi kněží dřevěné masky ve tvaru šakalí hlavy.

Není pochyb o tom, že mít Anubise po boku svého zesnulého příbuzného znamenalo, že se mu dostane potřebné podpory, aby mohl proplout do posmrtného života. Proto byly Anubisovy svatyně instalovány v několika slavných chrámech a hrobkách v Egyptě. To bylo patrné i v Tutanchamonově hrobce, objevené 4. listopadu 1922.

Šakalí bůh byl všudypřítomnou postavou v Hatšepsutině chrámu v Deir el-Bahri. Dalšími významnými centry Anubisova uctívání byly Asjút (Lykopolis) a Hardaj.

Jak se staří Egypťané modlili k Anubisovi?

Vše, co se týkalo smrti, v tom měl Anubis tak či onak prsty. Pro typického staroegyptského člověka mohla modlitba k Anubisovi vypadat asi takto:

Zobrazení a symboly boha Anubise

Typicky je Anubis zobrazován jako dobře stavěný bůh s tělem člověka a hlavou šakala. Stejně jako u mnoha jiných staroegyptských bohů a božstev bylo naprosto nezbytné, aby Anubise malovali a sochali nadlidským způsobem, proto jeho silná postava. Jak jinak by mohl chránit hroby a hrobky před vykradači hrobek nebo zlými duchy?

Dalším velmi důležitým bodem u Anubise je, že byl zobrazován buď jako přikrčený šakal/pes, nebo vzpřímeně stojící. V rukou by držel zlaté váhy a ankh – symbol života.

Zlaté váhy sloužily k vážení srdce mrtvého proti Ma’atovu peří. Pírko Ma’at patřilo Ma’at, bohyni rovnováhy, práva a řádu. Byla považována za boha všeho, co je pravdivé a spravedlivé.

Významná fakta o Anubisovi

Níže jsme pro vás připravili 18 klíčových faktů o Anubisovi:

1. Thoth (bůh měsíce a vševědoucí bůh) a jeho žena, bohyně Ma’at, byli všudypřítomnými postavami, když Anubis vážil srdce mrtvých proti Ma’atinu pírku. Thoth byl zodpovědný za vedení záznamů o verdiktu/soudu.
2. Dodnes nebyly objeveny kolosální chrámy na Anubisovu počest. Historici a archeologové však objevili Anubisovy svatyně v hrobkách významných egyptských králů a královen.
3. Staří Egypťané obětovali Anubisovi některé části těla zemřelého, aby ho tak trochu uklidnili. Předpokládá se, že při balzamování Osirida si Anubis ponechal pro sebe některé Osiridovy životně důležité orgány.
4. Egypťané považovali Anubise za patrona ztracených duší. Tato role zahrnovala i ochranu sirotků.
5. Slovo „Anpu“ ve starém Egyptě znamenalo také „královské dítě“. To nějak souvisí se slovem „inpu“, které znamená „zhoršení“ nebo „rozklad“.
6. Anubis a Osiris spolu byli po tisíciletí úzce spojeni. Anubis byl považován za pravou ruku Osirida, „pána posmrtného života“.
7. Jako bůh hřbitovů a balzamování hrál také klíčovou roli, neboť sloužil jako spojnice mezi podsvětím a rájem (Osiridovým domovem).
8. Nefthys po svém strašlivém podvodu s pocitem viny opustila malého Anubise a svěřila ho do péče své sestry, bohyně Isis. Někteří mytologové se domnívají, že to Nefthys udělala, protože se bála, že na sebe přivolá hněv boha Seta, svého manžela.
9. Set se nakonec o nevěře své ženy Nefthys dozvěděl. Bůh chaosu zaburácel a vydal se zničit Osirida. Tak pravděpodobně došlo k tomu, že Set nakonec zabil svého vlastního bratra Osirise. No a druhým důvodem bylo, že žárlil na Osiridovu vládu v Egyptě.
10. Po Osiridově vzkříšení Anubisem a Isidou se Anubis stal jakousi Osiridovou pravou rukou. Vždy stál na obranu Osirida ve všech jeho snahách. Osiris a Anubis společně vládli podsvětí na základě spravedlivých zákonů a zásad Ma’at, bohyně práva a pořádku.
11. Ve starém Egyptě byl nejlepším bohem, kterého jste mohli vzývat k ochraně hrobů svých zesnulých, bezpochyby Anubis. Do hrobek a kolem nich se umisťovala zaklínadla a kletby, které měly odradit zlé duchy a vykradače hrobů. Proto se Anubisovi začalo říkat „vymahač kleteb“.
12. Anubis se vždy soustředil na plnění svých povinností Pána ochránce mrtvých. Do každodenních činností starých Egypťanů se zapojoval jen zřídka. V důsledku toho se příliš často neobjevoval ve staroegyptských hrdinských příbězích ani v bojích mezi bohy.
13. Kněží, kteří byli zodpovědní za proces mumifikace, se oblékali do podobných kostýmů jako Anubis. Nosili masku šakala a často měli na těle namalovanou leopardí kůži.
14. Byl jedním z prvních egyptských bohů, kteří byli namalováni a vytesáni do stěn staroegyptských hrobek.
15. Anubisova tvář je vlastně směsicí psí tváře a tváře šakala. Mnozí archeologové tvrdí, že jeho hlava je podobná africkému zlatému vlku (tj. příslušníkovi egyptských psovitých šelem).
16. Staří Egypťané i Řekové často ukládali své mrtvé na místě zvaném nekropole, město mrtvých. Obvykle se tato města nacházela na okraji města. Například v Egyptě se město nacházelo za řekou Nil.
17. Zde jsou uvedeny některé příklady slavných Anubisových přívlastků: „Pán posvátné země“ („nub-tA-djser“); „Přední ze západních“; „Ten, který je na místě balzamování“ („Imy-ut“); „Ten, který je na své hoře“ a „průvodce duší“.
18. Řecko-římští vládci Egypta spojili řeckého boha Herma a Anubise a vytvořili Hermanubise, pána a ochránce hřbitovů. Důvodem tohoto sloučení byla skutečnost, že mezi Anubisem a Hermem viděli jakousi podobnost. Hermes měl dokonce hůl, která dokázala uspávat lidi a probouzet je z mrtvých. Jako posel bohů měl Hermes také schopnost pohybovat se mezi světem živých a mrtvých, což bylo především doménou Anubise.