Apis dorsata

Taxonomie

Čeleď: Apidae
Podčeleď: Apinae
Třída: Apinae
Tribe: Apini Latreille, 1802
Rod: Apis Linnaeus, 1758
Podrod: Apis: (Megapis) Ashmead, 1904
Druh: Apis (Megapis) Ashmead, 1904
Druh: Apis (Megapis) Ashmead, 1904 Apis dorsata Fabricius, 1793
Obvyklé názvy: včela obrovská

Přehled

Apis dorsata patří mezi největší druhy včel (délka těla 17-20 mm a délka předního křídla 12-15 mm). Stejně jako u ostatních druhů včel medonosných je i u A. dorsata zbarvení velmi variabilní v závislosti na rase, s čímž souvisí i rozšíření. Apis dorsata je pozoruhodná tím, že má dobře organizovanou hromadnou obrannou reakci, kdy jakmile je vetřelec označen žihadlem, může být sledován na kilometry daleko. Kromě toho může jedna kolonie A. dorsata každoročně migrovat 100-200 km a je závislá na období sucha a dešťů (Gupta 2014).

Diagnostické znaky

• Distální abscessa žilky M v zadním křídle přítomna (obr. 10).
• Přední křídla blanitá (obr. 10).
• Dělní krovky červenohnědé nebo hnědočerné.
• Dělní metasomy T3-T4 tmavě hnědé až černé (obr. 3, 6 a 13).
• Dělní krovky s hustými předními řasami na mezo- a metatarsi (obr. 8, 9 a 12).
• Dělní krovky mají více či méně vystouplé ocelli (obr. 11).
• Klovací aparát s 11 kopinatými ostny a 2-4 páry styletových ostnů (Jayasvasti a Wongsiri 1993) (obr. 14).
• Vzdálenost od špičky kopinatého ostnu k prvnímu ostnu = 77,92 µm (Jayasvasti a Wongsiri 1993).

Hostitelská společenstva

Stejně jako u všech druhů včel i u A. dorsata je generalista a za potravou navštěvuje širokou škálu rostlin.

Hnízdní chování

Hnízda A. dorsata jsou obvykle stavěna na otevřených nebo exponovaných a nápadných místech (vysoké stromy, skalní útesy nebo dokonce budovy). Hnízda jsou obvykle sdružená (i když mohou být i jednotlivá) a není neobvyklé najít 10-25 hnízd na jednom místě nebo dokonce na jediném stromě (tzv. včelí stromy). Jejich hnízda se obvykle nacházejí ve výšce kolem 6 m nad zemí (Engel 2012), nicméně některá hnízda lze nalézt i v hloubce 3 m a ve výšce 25 m. Z hlediska architektury jsou hnízda tvořena jediným plástem postaveným pod kameny nebo větvemi stromů (spodní stranou jeho podpěry) a jejich organizace je podobná jako u jiných druhů včel medonosných: na vrcholu je sklad medu, následuje sklad pylu, dělnice a trubci. Spodní část hnízda je aktivní prostor neboli „ústí“, kde dělnice vzlétají a přistávají a kde skauti předvádějí tance. Tance probíhají na svislé ploše hřebene.

Rozmanitost

V současnosti jsou uznávány tři poddruhy: A. dorsata dorsata s širším rozšířením, A. d. brevilingua, která je v kratším rozmezí tělesné velikosti, ale má širší metasom, krátký jazyk, středně dlouhé přední křídlo a vyskytuje se na Filipínách, a A. d. binghami (indonéská včela medonosná), která má oproti A. d. brevilingua delší jazyk a přední křídlo a vyskytuje se pouze na Sulawesi v Indonésii. Poslední dva jmenované poddruhy mají podobnější zbarvení (rovnoměrně černé a s výraznými pruhy na metasomu) ve srovnání s A. dorsata dorsata (více žlutooranžové).

Distribuce

Apis dorsata je rozšířena na většině území jižní (indický subkontinent) a jihovýchodní Asie (Basavarajappa a Raghunandan 2013, Gupta 2014). Je běžný v nižších nadmořských výškách a v nížinách svého rozšíření (ne nad 2000 m n. m.).

Mapa rozšíření vygenerovaná službou Discover Life — kliknutím na mapu získáte podrobnosti, kredity a podmínky použití.