Archeologové objevili dávnou lebku vzdáleného lidského bratrance Paranthropus robustus

Při archeologických vykopávkách hluboko v jihoafrickém jeskynním systému pod vedením Australanů byla objevena lebka vzdáleného lidského bratrance s velkými zuby stará 2 miliony let.

Klíčové body:

• Paranthropus robustus chodil po Zemi zhruba ve stejné době jako Homo erectus
• Fosilní objev poskytuje první vysokourozlišení pro mikroevoluci v rámci raných druhů homininů
• Lebka byla pečlivě rekonstruována ze stovek kusů kostí

Objev je nejstarším známým a nejlépe zachovaným příkladem hominina s malým mozkem zvaného Paranthropus robustus, tvrdí vědci z La Trobe University.

Téměř kompletní mužská lebka, nalezená v roce 2018 v jeskynním systému Drimolen nedaleko Johannesburgu, může také vést k novému pochopení lidské mikroevoluce.

Paranthropus robustus chodil po Zemi zhruba ve stejné době jako náš přímý předek Homo erectus, uvedla paleoantropoložka Angeline Leeceová s odkazem na homininy, malomozkové členy lidského rodokmenu.

„Tyto dva značně odlišné druhy – Homo erectus s relativně velkým mozkem a malými zuby a Paranthropus robustus s relativně velkými zuby a malým mozkem – však představují odlišné evoluční experimenty,“ řekla.

„Zatímco my jsme byli linií, která nakonec zvítězila, před dvěma miliony let fosilní záznam naznačuje, že Paranthropus robustus byl v krajině mnohem běžnější než Homo erectus.“

Dosud se vědci domnívali, že Paranthropus robustus existoval v sociálních strukturách podobných gorilám, kdy velcí dominantní samci žili ve skupině menších samic Paranthropus robustus.

Tato vzácná fosilie samce se velikostí blíží samičím exemplářům, které byly na lokalitě nalezeny dříve, a poskytuje tak první důkaz mikroevoluce v rámci raných druhů homininů s vysokým rozlišením.

Výzkumníci tvrdí, že tento objev by mohl vést k přepracování systému klasifikace a pochopení paleobiologie lidských předků – což je pro jejich obor významný pokrok.

Archeolog Andy Herries uvedl, že lebka, která byla pečlivě rekonstruována ze stovek kusů kostí, představuje počátek velmi úspěšné linie Paranthropus robustus, která existovala v jižní Africe po dobu milionu let.

„Domníváme se, že k těmto změnám došlo v době, kdy jižní Afrika vysychala, což vedlo k vyhynutí řady soudobých druhů savců.

„Je pravděpodobné, že klimatické změny vyvolaly environmentální stresory, které poháněly evoluci v rámci druhu Paranthropus robustus.“

Zjištění z nového objevu v jihoafrické kolébce lidstva byla v úterý zveřejněna v časopise Nature Ecology and Evolution.

AAP