Asijský muž Bílá žena/Bílý muž Asijka

S každým dnem rostoucím napětím mezi Amerikou a Čínou se již nemůžeme vyhnout skutečnosti, že skupiny dvou největších světových ekonomik mají diametrální zájmy. Technologické společnosti a ocelářští magnáti by se mohli dohodnout. Studená válka mezi 30milionovými čínskými muži „navíc“ a Američany, kteří silně preferují východoasijské ženy, bude vřít jako tekutý dusík při pokojové teplotě.

Všichni známe podobu tohoto konfliktu, ale v zájmu objektivity vám přinášíme článek z uživatelsky upraveného a kurátorovaného Urban Dictionary:

WMAF: Děsivý vztah mezi bílým mužem a asijskou ženou, který je založen na tom, že (1) bílý muž fetišizuje asijskou ženu jako exotický sexuální objekt a (2) asijská žena zoufale touží po uznání ze strany bílých mužů, protože cítí internalizovaný rasismus vůči své vlastní rase.

např. Hollywood často prosazuje páry WMAF v reklamách, televizních pořadech a filmech jako rafinovanou formu propagandy.

Výše uvedené mohl napsat bojovník za sociální spravedlnost, předpokládám. Ale podívejte se na tohle:

AMWF: vztah asijského muže a bílé ženy. Menší, ale vyváženější protějšek vztahu WMAF (White Male and Asian Female). Namísto manželství kvůli sexuálnímu fetišismu, rase a prestiži je většina vztahů AMWF postavena na lásce, respektu a rovnocennosti partnerů. Jsou to dva sebevědomí jedinci, kteří veslují proti proudům institucionalizovaného rasismu. Většina párů AMWF má stejné vzdělání a přináší podobné příjmy. V důsledku toho jsou také děti AMWF hapa vyrovnanější. Synové AMWF hapa vidí ve svých asijských otcích vzdělaný a zodpovědný vzor a dcery hapa vidí ve svých bílých matkách silné, nezávislé a progresivní ženy.

Komentář uživatele:

Mike: Všiml sis, že většina slavných a úspěšných napůl asijských napůl bílých lidí je ve skutečnosti produktem vztahů AMWF, a ne naopak, přestože jsou v obrovské početní převaze?

Sexuální fetišismus, internalizovaný kolonialismus, společenská prestiž? Tohle je zjevně propaganda někoho, kdo doufá, že vyhraje válku idejí. Navíc to musí být dílo inkelů, protože jen oni nevědí, že když se o ženách mluví jako o „ženách“, pořádně je to naštve.

Snaha ovládaná inkely přesahuje Urban Dictionary. Podívejte se na tento anonymní eugenický článek, na který jsem upozornil před několika měsíci, když se rozšířil na WeChatu. Zde je jeho abstrakt:

Meta-studie: Proč je AMWF eugenické a WMAF dysgenické

Podle pozorování jsou synové AMWF v průměru mužnější než synové WMAF. Nyní nastíníme příčinu tohoto jevu. S naprostou jistotou tvrdíme, že synové AMWF dědí více androgenních receptorů z chromozomu X své bílé matky』 a že synové WMAF dědí méně androgenních receptorů z oblíbeného chromozomu X své asijské matky』, že synové AMWF dědí podmínky pro vyšší prenatální a postnatální testosteron od svého asijského otce』s Y-chromozomem a že synové WMAF dědí podmínky pro nižší prenatální a postnatální testosteron od svého bílého otce』s Y-chromozomem; a že synové AMWF i WMAF dědí podobné množství 5-a reduktázy.

Jsem skeptický, ale co já vím, může to být úplná pravda. Také by ten článek mohl být vtip. Co mohu říct „s naprostou jistotou“, je, že aby se něco tak obskurního rozšířilo, přestože má nulové obrázky, musí tam být hodně nejistoty.

Nejistota je jen posměšné slovo pro strach a vztek. V roce 2013 jsem nastoupil do taxíku na pekingském letišti a byl jsem přivítán sarkastickým „A hele, další Američan!“. Řidič odmítl mé pokusy o konverzaci a neřekl nic, dokud mě nevysadil u „Chrámu boha ohně“ v srdci barové čtvrti Hou Hai. Když jsem vystoupil z taxíku, jeho rána na rozloučenou zněla: „Víš, že v téhle zemi máme 30 milionů svobodných mužů!“

Ten večer jsem si z něj dělal legraci, letěl jsem 15 hodin, abych seděl na lavičce se 4-5 staršími muži a povídal si o kung-fu, přičemž jsem ostentativně ignoroval všechny krásné ženy. Z dlouhodobého hlediska ten vtip nebyl příliš na něm. Taxikáři znají lidi, nakonec by se ti staříci vrátili domů ke svým ženám a já bych tam pořád byl, hrozba pro zachování Číny jako národa etnických Číňanů. Po páté konverzaci v taxíku tohoto typu jsem zamířil zpátky do Států, dokud se situace neuklidní.

Anony(preferované zájmeno) na 4chanu používají výraz „japonská přítelkyně“ synekdochicky jako odkaz na „dobrý život“.

Smutné je, že svět nevyléčíte jen změnou adresy. V roce 2013 si nespokojení muži, kteří už měli nejasný pocit, že se světem není něco v pořádku, začali na mezirasové vztahy posvítit jako na součást problému. Stejně tak neustálé rozšiřování sociálních sítí poskytovalo stále nezpochybnitelnější důkazy o tom, že určitá část amerických mužů usiluje o vztahy výhradně s Asiatkami.

Přibližně v roce 2014 začali moji přátelé na čínských sociálních sítích používat výrazy AMWF a WMAF. To, co bylo kdysi morálně neutrálním prostředkem klasifikace porna, se stalo politicky nabitým označením. Ve stejné době začali moji kolegové Anonové(preferované zájmeno) na 4chanu synekdochicky používat výraz „japonská přítelkyně“, který odkazoval na „dobrý život“. Začaly se rýsovat bojové linie pro generační konflikt mezi čínskými a americkými Incels. Oběťmi se stanou lidé ve skutečných milostných vztazích a ženy, jejichž dobré vlastnosti jsou předmětem soustředěné pozornosti.

Oběťmi se stanou lidé v milostných vztazích a ženy, jejichž vlastnosti jsou předmětem soustředěné pozornosti.

Příklad čínská televizní osobnost Liu Xin. Liu Xin byla kdysi jednou z nejoblíbenějších žen v Číně díky svému velkolepému vystoupení v soutěži veřejných řečníků v Londýně v 90. letech. Když se vrátila ze svého postu v ženevské kanceláři CCTV s německo-tureckým manželem, její popularita explodovala. Zatímco její nedávný rozhovor s Trish Reaganovou byl ve většině Číny přijat dobře, nacionalističtí Incels se chopili příležitosti a obnovili obvinění proti ní jako proti „zrádkyni rasy“.

Kombatanti rychle začali analyzovat Pornhub a poukázali na počet palců dolů u videí AMWF jako na důkaz koordinované snahy bílých Američanů ukrást asijské ženy. V diskusi převládal neupřímný hněv nad kolonialismem a pocity sebenenávisti. Jednalo se zjevně o ventilaci toho typu mužské frustrace, která přímo způsobuje více než 90 % všech problémů.

Argumenty, že tento konflikt existuje pouze kvůli selektivním potratům nebo že pornografická mezera je důsledkem cenzury čínské vlády, jsou vedlejší. Důvodem, proč tento typ diskuse přesahuje rámec pouhého sportovního soupeření a přechází do oblasti nebezpečných společenských otázek, je tendence hněvu směřovat k lidem, jako je Liu Xin, a neustálé téma „spravedlivé pomsty jakýmikoli prostředky“. Dav jde vždy po „zranitelných vítězích“ v naději, že z nich udělá exemplární případ, a svou taktiku ospravedlňuje tím, že pouze vrací stejné příkoří, které „jim“ způsobila druhá skupina. Jakmile je do rozhovoru zaveden koncept skupinové identity a z něj plynoucí kolektivní viny, lze na jejich základě ospravedlnit prakticky cokoli.

Incel: „Vy jste shodili atomovou bombu na Japonsko, já vás jen mlátím klackem!“

Incel: „No jo, no vy jste dělali genderové potraty. Nezasloužíte si holku!“

Tento postoj je jediný natolik zahořklý, že skutečně doufá ve válku, protože každý účastník ví, že každá smrt na JEDNÉ straně ho přibližuje k ukončení jeho osamělosti. Existují i duchovní nebezpečí. Čína zatím nevytvořila odpověď na Jordana Petersona, ale pokud se někdy objeví, je velmi pravděpodobné, že bude mít splývavé roucho, 108 pravidel pro život a dost odvážné názory na téma sebeupálení.

Všechno, co mohu říct, je, že zůstaňte bdělí, milujte toho, s kým jste (pokud nějaký je), a pamatujte, že osobnost je přednější než rasa, pohlaví nebo gender(pokud nějaký je).