Asprin jako antikoagulans – ECHO

Aspirin – zázračný lék

Aspirin je nejrozšířenějším lékem na světě, ročně se spolyká více než 100 miliard tablet. Je také jedním z prvních moderních léků, které byly vyvinuty. Aspirin v jeho současné podobě vyvinul Felix Hoffman 10. října 1897. Aspirin se však používal již 400 let př. n. l. v podobě kůry vrby, která obsahuje sloučeninu zvanou salicin, z níž lze aspirin extrahovat. Účinnou složkou aspirinu je kyselina acetylsalicylová.

Aspirin je účinný při léčbě a prevenci řady onemocnění. Má „analgetické“, „antipyretické“ a protizánětlivé vlastnosti, a proto může být použit u dospělých k léčbě bolesti, horečky a zánětu. Pravidelné užívání aspirinu u dospělých může pomoci předcházet rakovině střev. Aspirin je nyní doporučován k užívání v těhotenství po prvním trimestru k prevenci preeklampsie; stavu spojeného s vysokým krevním tlakem, který může vést k předčasnému porodu, porodu mrtvého plodu a narození dětí menších než průměrné velikosti.

Jedním z nejdůležitějších účinků aspirinu je jeho protidestičkový účinek. Aspirin v nízkých dávkách (2-5 miligramů/kg) zabraňuje agregaci krevních destiček, čímž zabraňuje tvorbě krevních sraženin. Toho dosahuje inhibicí enzymu zvaného cyklooxygenáza, čímž zabraňuje tvorbě látky zvané tromboxan, která působí jako lešení pro shlukování krevních destiček a tvorbu krevní sraženiny („trombu“).

Díky inhibičnímu účinku na krevní destičky je aspirin ideální pro použití u pacientů s vrozeným a získaným onemocněním srdce. Používá se k prevenci vzniku krevních sraženin způsobujících ucpání u pacientů se „zkraty“ mezi systémovými a plicními tepnami, tj. malými umělými spojeními mezi systémovými (tělními) tepnami a plicními (plicními) cévami. Slouží také k prevenci tvorby krevních sraženin u pacientů s pomalým průtokem krve. Patří sem pacienti s Hemi-Fontanovým spojením (horní dutá žíla napojená na plicní tepny) a Fontanovým oběhem (horní i dolní dutá žíla napojené na plicní tepny). Některá kardiocentra dávají u pacientů s Fontanovým oběhem přednost použití léku zvaného warfarin. Ten má silnější protisrážlivý účinek. Neexistují však žádné jasné důkazy, které by naznačovaly, že jedna z těchto možností je lepší než druhá.

U pacientů s pomalým průtokem krve v srdci v důsledku špatné srdeční funkce je také výhodné používat nízké dávky aspirinu, aby se zabránilo tvorbě sraženin v srdci. Pravidelné užívání aspirinu u dospělých pomáhá předcházet tvorbě sraženin v tepnách srdce a mozku, čímž se předchází srdečním infarktům, mozkovým mrtvicím a demenci.

Aspirin je sice velmi bezpečný lék, zejména pokud je užíván v nízkých dávkách; má však několik nežádoucích účinků. Může způsobit erozi a krvácení ze sliznice žaludku. Z tohoto důvodu by se neměl užívat nalačno. Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAIDS), jako je brufen, snižují protidestičkový účinek aspirinu, a proto by se neměly pravidelně užívat současně. Aspirin by měl být vysazen, pokud se u dítěte objeví plané neštovice, protože bylo zjištěno, že užívání aspirinu u pacientů s planými neštovicemi je spojeno s život ohrožujícím stavem zvaným Reyův syndrom. Aspirin se obvykle na 6 týdnů vysazuje a nahrazuje se alternativním lékem zvaným klopidogrel, který je rovněž velmi účinný v prevenci tvorby sraženin. U pacientů, kteří dostanou vakcínu proti planým neštovicím, by měl být aspirin rovněž na 6 týdnů nahrazen přípravkem Clopidogrel. Aspirin může u několika pacientů zhoršovat astma, a proto může být nutné se mu vyhnout. U těchto pacientů lze použít klopidogrel.

Aspirin je skutečně „zázračný lék“ a při vhodném použití může zachránit i prodloužit život pacientů všech věkových kategorií.

Dr Sujeev Mathur, Evelina London

.