Astrolatrie

Židovská Bible opakovaně zmiňuje astrolatrii. Tak Deuteronomium 4,19; 17,3 obsahuje přísné varování před uctíváním Slunce, Měsíce, hvězd nebo jakéhokoli nebeského vojska. O recidivě v uctívání nebeského vojska, tj. hvězd, se v II Kr 17,16 říká, že byla příčinou pádu judského království. O králi Jóšijášovi v roce 621 př. n. l. je zaznamenáno, že v Judsku zrušil všechny druhy modloslužby, ale astrolatrie v soukromí pokračovala (Sof 1,5; Jer 8,2; 19,13). Ezechiel (8,16) popisuje uctívání slunce praktikované na nádvoří jeruzalémského chrámu a Jeremiáš (44,17) tvrdí, že i po zničení chrámu zejména ženy trvaly na pokračování uctívání „královny nebes“.

Augustin z Hippo kritizuje uctívání slunce a hvězd v De Vera Religione (37,68) a De civitate Dei (5,1-8). Také papež Lev Veliký odsuzoval astrolatrii a kult Sol Invictus, který stavěl do protikladu ke křesťanské nativitě.

Přes tyto zákazy vydala Dorothy M. Murdocková, zastánkyně tohoto studia, knihy na toto téma a učí o souvislostech mezi sluneční alegorií a životem Krista. Jde také nad rámec astronomických srovnání a postuluje vazby mezi původem mnoha raných abrahámovských náboženství na starověké mytologie tohoto v Egyptě, Římě a Řecku.

Korán obsahuje důrazné zákazy astrolatrie.

Silný zákaz astrolatrie je v Koránu zmíněn prostřednictvím pozorování nebeských těles prorokem Abrahimem, jejichž uctívání bylo v tehdejším babylonském náboženství běžné.

Níže je uveden odkaz z Al-Koránu, súra Anaam, kapitola 6, verše 75-80

75. Tak jsme ukázali Ibrahimovi (Abrahamovi) království nebes a země, aby byl jedním z těch, kdo mají víru jistou.

76. Když ho noc zahalila tmou, spatřil hvězdu. Řekl: „To je můj pán.“ Když však zapadla, řekl: „Nemám rád ty, které zapadají.“

77. Když spatřil vycházet měsíc, řekl: „To je můj pán.“ Když však zapadl, řekl: „Nepovede-li mě můj pán, budu jistě mezi bloudícími lidmi.“

78. Když spatřil vycházet slunce, řekl: „To je můj pán. To je větší.“ Když však zapadlo, řekl: „Ó můj lide! Já jsem vskutku svobodný od všeho, co spojujete s Alláhem jako společníky v uctívání.“

79. Věru, obrátil jsem svou tvář k Tomu, který stvořil nebesa a zemi hanífa (islámský monoteismus, tj. neuctívání nikoho jiného než jediného Alláha), a nejsem z al-Mushrikun (viz V.2:105).“

80. Jeho lidé se s ním přeli. On odpověděl: „Nevím, jestli je to pravda nebo ne: „Hádáte se se mnou o Alláha, zatímco On mě vedl, a já se nebojím těch, které spojujete s Alláhem v uctívání. (Nic se mi nemůže stát), leda když si můj Pán (Alláh) něco přeje. Můj Pán chápe ve Svém vědění všechny věci. Cožpak si pak nevzpomeneš?“

Al-Korán, súra Anaam (kapitola 6, verš 75-80)

.