Aterosklerotické kardiovaskulární onemocnění: přehled iniciátorů a ochranných faktorů

Aterosklerotické kardiovaskulární onemocnění (KVO) je souhrnný pojem zahrnující skupinu onemocnění srdce a cév. Tato onemocnění jsou celosvětově nejčastější příčinou nemocnosti a předčasných úmrtí. Nejčastěji se vyskytujícími onemocněními jsou ischemická choroba srdeční a cévní mozková příhoda (mrtvice). Dvěma hlavními iniciátory podílejícími se na vzniku aterosklerotických KVO jsou cévní produkce reaktivních forem kyslíku (ROS) a oxidace lipidů. Při rozvoji aterosklerózy jsou ROS spojeny s rychlou ztrátou protizánětlivé a antiaterogenní aktivity oxidu dusnatého (NO(-)) produkovaného endotelem, což vede k endoteliální dysfunkci. ROS se částečně podílejí na aktivaci transkripčního faktoru NF-κB a jsou zapojeny do signálních kaskád vedoucích k prozánětlivé a protrombotické expresi cévních genů. ROS jsou také silným aktivátorem matrixových metaloproteináz (MMP), které indikují destabilizaci a rupturu plaku. Druhým iniciátorem podílejícím se na aterosklerotickém KVO je oxidace lipoproteinů o nízké hustotě (LDL). Oxidace LDL v cévní stěně vede k zánětlivé kaskádě, která aktivuje aterogenní dráhu vedoucí k tvorbě pěnových buněk. Hromadění pěnových buněk vede k tvorbě tukových pruhů, které jsou nejčasnější viditelnou aterosklerotickou lézí. Naproti tomu srdeční sarko/endoplazmatické retikulum Ca(2+)-ATPáza (SERCA2a) a jaterní exprese apolipoproteinu E (apoE) mohou zlepšit kardiovaskulární funkce. SERCA2a reguluje kontraktilní funkci srdce snížením cytoplazmatické hladiny vápníku během relaxace a ovlivňuje působení NO(-) v cévních buňkách, zatímco apoE je kritickým ligandem při plazmatické clearance lipoproteinů bohatých na triglyceridy a cholesterol.