AU § 220

Následující auditorský standard není aktuální verzí a neodráží žádné změny účinné k 31. prosinci 2016 nebo později. Aktuální znění auditorských standardů naleznete zde.

• (.01 – .07)

Zdroj: SAS č. 1, oddíl 220.

Datum vydání, pokud není uvedeno jinak: Listopad 1972.

.01

Druhý obecný standard zní:

Ve všech záležitostech týkajících se zakázky má auditor nebo auditoři zachovávat nezávislý duševní postoj.

.02

Tato norma vyžaduje, aby auditor byl nezávislý; kromě toho, že vykonává veřejnou praxi (na rozdíl od soukromé praxe), musí být nezaujatý ve vztahu ke klientovi, protože jinak by postrádal onu nestrannost, která je nezbytná pro spolehlivost jeho závěrů, ať už jsou jeho technické znalosti jakkoli vynikající. Nezávislost však neznamená postoj státního zástupce, ale spíše soudní nestrannost, která uznává povinnost nestrannosti nejen vůči vedení a vlastníkům podniku, ale také vůči věřitelům a těm, kteří se jinak mohou spolehnout (alespoň částečně) na zprávu nezávislého auditora, jako v případě potenciálních vlastníků nebo věřitelů.

.03

Pro profesi je nanejvýš důležité, aby si široká veřejnost zachovala důvěru v nezávislost nezávislých auditorů. Důvěra veřejnosti by byla narušena důkazy o tom, že nezávislost skutečně chybí, a mohla by být také narušena existencí okolností, o nichž by se rozumní lidé mohli domnívat, že mohou nezávislost ovlivnit. Aby byl auditor nezávislý, musí být intelektuálně poctivý; aby byl uznán za nezávislého, musí být prost jakýchkoli závazků nebo zájmů vůči klientovi, jeho vedení nebo jeho vlastníkům. Například nezávislý auditor, který provádí audit společnosti, jejímž je zároveň ředitelem, může být intelektuálně poctivý, ale je nepravděpodobné, že by ho veřejnost uznala za nezávislého, protože by ve skutečnosti prováděl audit rozhodnutí, na jejichž přijetí se podílel. Podobně auditor s významným finančním podílem ve společnosti by mohl být nestranný při vyjadřování svého názoru na účetní závěrku společnosti, ale veřejnost by se zdráhala uvěřit, že je nestranný. Nezávislý auditor by měl být nejen fakticky nezávislý, ale měl by se vyhýbat situacím, které by mohly u nezúčastněných osob vyvolat pochybnosti o jeho nezávislosti.

.04

Profese stanovila prostřednictvím Kodexu profesního chování AICPA zásady, které mají chránit před domněnkou ztráty nezávislosti. „Předpoklad“ je zdůrazněn proto, že vlastnictví vnitřní nezávislosti je spíše záležitostí osobní kvality než pravidel, která formulují určité objektivní testy. V rozsahu, v jakém byly tyto zásady začleněny do kodexu profese, mají pro nezávislého auditora sílu profesního zákona.

.05

Komise pro cenné papíry (SEC) rovněž přijala požadavky na nezávislost auditorů, kteří jí předkládají zprávy o účetní závěrce, které se v některých ohledech liší od požadavků AICPA.

.06

Nezávislý auditor by měl svou praxi vykonávat v duchu těchto příkazů a pravidel, má-li při výkonu své práce dosáhnout náležité míry nezávislosti.

.06

Nezávislý auditor by měl svou praxi vykonávat v duchu těchto příkazů a pravidel.