Babylonian (Civ5)

Zpět na seznam civilizací

Wikipedia má stránku s názvem:

Babylonský národ představuje DLC civilizaci pro hru Civilization V, která byla vydána v říjnu 2010.

• Symbol:
• Hudební téma: Hurrian Hymn (A Zaluzi to Gods; složil Roland Rizzo)
• Hudební sada:
• Blízkovýchodní architektura: Blízkovýchodní
• Špionážní jména: Semiramis, Em, Ištar, Bilit Taauth, Aruru
• Preferované náboženství: Rim-Sin II, Smerdis, Ilum-ma-ili, Pešgaldarameš, Ur-zigurumaš, Semiramis: Preferované náboženství: Islám
• Preferovaná ideologie: Řád

Strategie

Babylóňané jsou vědeckou civilizací, což znamená, že jsou zaměřeni na překonávání ostatních civilizací v technologickém pokroku. Bezplatný Velký vědec po objevení Písma umožňuje postavit Akademii velmi brzy ve hře. Ta obvykle zvýší vědecký výkon říše o trojnásobek, což umožňuje získat brzký náskok v technologiích. Tento náskok se pro umělou inteligenci stává těžko překonatelným na všech úrovních obtížnosti mimo Nesmrtelné a Božské.

Díky jedinečné schopnosti Babylonu je také získávání Velkých vědců rychlejší (a snazší). To umožňuje udržet si technologický náskok před každým jiným národem. Zkus to zkombinovat s Racionalismem, aby tě ostatní v technologickém rozvoji nikdy nedohnali.

Babylóňané jsou navíc velmi dobří i v obranném boji, zejména na začátku hry. Jejich jedinečná náhrada lučištníka, lučištník, stejně jako jejich jedinečná obranná budova v rané hře, babylonské hradby, mohou tvořit skvělý způsob obrany vašich měst. Využijte obojího a budete mít silnou obranu proti nepřátelským útokům.

Na druhou stranu rychlý technologický vývoj také znamená, že se dříve zpřístupní více budov. To se může ukázat jako velký problém, pokud není vyváženo produkcí měst nebo produkcí zlata v celé říši , takže je vhodné snažit se buď zlepšit produkci svých měst , nebo vybudovat silnou ekonomiku. Mnoho hráčů se raději soustředí na ekonomický rozvoj, protože strom Racionalismus ve hře Bohové & Králové poskytuje perk, díky němuž obchodní stanoviště kromě zvýšení produkce zlata poskytují i vědu.

Záznam v Civilopedii

Historie

Babylonská říše byla spíše než novou myšlenkou oživením staré sumerské říše města Ur, které rovněž okupovalo Úrodný půlměsíc na území dnešního jižního Iráku. Babylonie vznikla ze souboru zhruba tuctu městských států a byla pojmenována podle svého hlavního města Babylonu. (Samotné město Babylon existovalo před impériem přinejmenším od 24. století př. n. l.)

Terén a podnebí

Babylon se nacházel v Úrodném půlměsíci, neuvěřitelně úrodné oblasti kolem řek Tigris a Eufrat, která se táhne na západ až ke Středozemnímu moři a dolů přes dnešní Izrael. Úrodný půlměsíc těží nejen z bohaté půdy a zavlažování, které obě starověké řeky poskytují, ale leží také na křižovatce tří velkých pevninských masivů: Afriky, Asie a Evropy, což znamená, že hmyz, rostliny a živočichové pocházejí ze všech tří zdrojů. Díky tomu se tato oblast vyznačuje biologickou rozmanitostí, která nemá na světě obdoby. To také znamená, že jeho lidští obyvatelé měli k dispozici obrovské množství rostlin a živočichů, s nimiž mohli experimentovat, když se učili hospodařit a pást zvířata, což vysvětluje, proč se lidé v této oblasti tak rychle rozvíjeli.

Starobabylonská říše

Původně neuspořádaný region Babylon a Babylónie se pod vládou Chammurapiho v roce 1728 př. n. l. začal rozvíjet jako centrum kultury, obchodu a náboženství. Chammurapi byl prvním známým vládcem sjednocené Babylonie a zároveň jejím největším zákonodárcem. Chammurapiho zákoník konkrétně vyjmenovával činy, které byly trestné, a také tresty za jednotlivé činy. Občané již nebyli vydáni na milost rozmarným soudcům nebo šlechtě, kteří mohli z rozmaru rozhodnout, co je a co není nezákonné. Babylónský zákoník byl tak komplexní, že se za celých 1 200 let existence říše změnilo jen málo zákonů a vládního systému.

Vedení záznamů a matematika

Babylonie byla podobně jako Sumerská říše, z níž vzešla, národem fanatických zapisovatelů. Počínaje Chammurapiho dobou a pokračuje až do zániku říše rukou Kýra a velkých perských císařů, každá finanční transakce, každý soudní verdikt, každá smlouva a téměř vše, co se dalo zapsat, se zapisovalo – na hliněné tabulky. Díky zákonům, které se týkaly téměř všech aspektů každodenního života, bylo zaznamenáno značné množství údajů, z nichž velká část byla objevena a vykopána v moderní době. Vědci dokonce nalezli několik optických zařízení podobných lupám, která sloužila k tomu, aby zapisovatelé mohli psát menším klínovým písmem a na každou hliněnou tabulku se tak vešlo více informací.

I přes četné změny režimu dosáhla vzdělanost Babylóňanů mimořádné úrovně. Technické úspěchy, jako například vytvoření matematického systému o základu 60, „sexigesimálu“, se používají dodnes. Šedesát vteřin za minutu, šedesát minut za hodinu: moderní čas je ve skutečnosti babylonský čas.

Přerušovaný chaos s možností masakru

Po Chammurapiho smrti (1750 př. n. l.) moc a vliv říše pomalu upadaly. Po chetitském nájezdu, který ji oslabil, ji přibližně v roce 1600 př. n. l. dobyli Kassité, kteří se vynořili z dnešních íránských hor. Kassité ovládali Babylónii 500 let a město přejmenovali na Karanduniash.

V roce 1234 město dočasně dobyl asyrský král Tukulti-Ninurta I., ale Kassité nakonec znovu získali nezávislost, právě včas na to, aby město v roce 1158 vyplenili Elamité. Poté Babylóňané znovu získali kontrolu nad svým městem (možná proto, že Elamité ukradli vše, co mohl chtít jakýkoli útočník). V roce 1124 vyplenil babylónský Nebukadnesar I. elamitské město Súsa jako odplatu za jejich dřívější útok na Babylon. V roce 1000 př. n. l. byl však Babylon opět pod tlakem obnovující se Asýrie. Babylon zůstal víceméně pod asyrskou nadvládou až do roku 627 př. n. l.

Novobabylonská říše

V roce 627 př. n. l. se Babylónie opět úspěšně vymanila z asyrské nadvlády. Povstání vedl nový vůdce Nabopolasar, který vládl asi dvacet let, než předal vládu svému slavnějšímu synovi.

Nebukadnesar II.

Nabopolasarův syn Nabukadnesar II. vládl Babylónii v letech 605 až 561 př. n. l. V roce 561 př. n. l. vládl Babylónii jeho syn Nabukadnesar II. Brzy se prosadil jako vojevůdce, když pod vedením svého otce vedl armádu v Asýrii a později samostatné velení proti Egyptu, zničil egyptskou armádu u Karchemiše a získal babylonskou kontrolu nad celou Sýrií.

Nebukadnesar se hluboce angažoval ve městě Babylon. Za jeho vlády zažilo něco jako renesanci. Nabukadnezar se zapojil do různých projektů revitalizace města, obnovil starověké chrámy a budovy, vybudoval rozsáhlé opevnění atd. Vytvořil také babylonské visuté zahrady. Na většinu těžkých prací zaměstnával cizí dělníky, což jako další přínos dramaticky zvýšilo počet obyvatel města. Nebúkadnesar zemřel v roce 561 př. n. l. Více informací o Nebúkadnesarovi II. naleznete v jeho hesle v Civilopedii.

Pád Babylonu

Vůdci následující po Nebúkadnesarovi byli menší muži a během třiceti let babylonská moc a prestiž značně oslabily. Říká se, že když v roce 539 př. n. l. zaútočil perský král Kýros II. na město, padlo téměř bez odporu. Pod perskou kontrolou zůstalo až do roku 331 př. n. l., kdy se ho zmocnil Alexandr Veliký a po Alexandrově smrti pak dynastie Seleukovců. V následujícím období Babylon téměř zmizel, změnil se v záhadné mohyly a hromady sutin, které čekají, až archeologové odhalí jejich tajemství. Mnoho z nich bylo poškozeno nebo zničeno po útoku Spojených států a okupaci Iráku v roce 2003 až do současnosti.

Závěr

Babylonie hrála důležitou roli ve vývoji práva na celém světě. Vytvoření Chammurapiho zákoníku a horlivost, s jakou jeho nástupci, pokrevně spříznění i nespříznění, tyto zákony dodržovali, ukázaly celé historii, jak úspěšným a bohatým se může stát národ, který se řídí organizovaným systémem vlády. Zbytek dějin Babylonu nám připomíná, že nic netrvá věčně a že i ty největší říše budou jednou jen prachem pod koly vozů další říše. Nebo běhouny tanků.

Babylonian Factoids

Před stavbou Rhodského kolosu byla babylonská Ištarská brána považována za jeden ze sedmi divů starověkého světa. Ištarská brána, osmá brána do vnitřního města Babylonu, byla navržena jako vchod a zároveň svatyně babylonské bohyně Ištar, která představovala sexualitu, plodnost a lásku.

Proslulé babylonské hradby byly svého času také považovány za jeden ze sedmi divů světa. Starořecký historik Hérodotos zaznamenal, že tyto hradby obklopující město byly přes 300 stop vysoké, 80 stop tlusté a 56 mil dlouhé, ačkoli jeho popis je z pohledu moderních archeologů pochybný.

Seznam měst

Hlavní článek: Babylonská města (Civ5)

Galerie

Mapa Babylonské říše

Přidat fotografii do této galerie

.

Související úspěchy

By the Waters of Babylon Překonej hru na libovolné nastavení obtížnosti jako Babylon.