Bacallová a Bogart: mít i nemít velkou lásku

„Můj nekrolog bude určitě plný Bogarta,“ řekla Lauren Bacallová v roce 2011 časopisu Vanity Fair. Přesvědčení pochází od člověka, který prožil jeden z nejpamátnějších milostných příběhů na filmovém plátně i mimo něj. Přestože manželství trvalo jen 12 let, kvůli hercově smrti v roce 1957 ve věku 57 let zůstali Lauren Bacallová a Humphrey Bogart navždy spojeni.

Filmová hvězda Humphrey Bogart byl již potřetí ženatý, když hrál roli Harryho „Steva“ Morgana ve filmu Mít či nemít z roku 1944, ale přesto stále nenašel ideální partnerku. Dokud nepotkal Lauren Bacallovou, která se ujala role Marie „Slim“ Browningové a do níž se Bogie téměř okamžitě zamiloval.

V devatenácti letech byla Lauren Bacallová nádherná mladá žena s dlouhými blond vlasy a jedinečným vzhledem – který se stal známým jako The Look. Brada jí klesla na hruď, oči vzhůru, dívala se na Bogarta. Mýtická póza, která je synonymem smyslnosti, nebyla ničím jiným než způsobem, jakým mladá začínající herečka ovládala svou nervozitu při natáčení prvních scén. Když budoucí režisér Howard Hawks vzal Lauren Bacallovou na setkání s Bogartem při natáčení filmu Passage to Marseille. Nebyla mezi nimi žádná chemie, žádný plamen, vyměňovali si jen srdečná slova. Humphrey Bogart skutečně pochyboval, že umí hrát.

PUB – pokračujte v četbě po

Připoutáni postavami a natáčením filmu se nechali vtáhnout i do skutečného života. Vztah mezi Bacallovou a Bogartem se však vyvíjel tak pozvolna, že si ho kolegové a další zaměstnanci podílející se na natáčení filmu téměř nevšimli. I když se to zdá nemožné každému, kdo si pamatuje scénu s píšťalkou.

„Ty umíš pískat, viď, Steve? Jen přilož rty k sobě a foukni.“ Oči „Steva“ (Humphrey Bogart), když „Slim“ (Bacallová) opouští pokoj… Máme dojem, že jsme svědky jedinečného okamžiku. Filmový historik Leonard Maltin vysvětlil časopisu Vanity Fair atmosféru této scény. „Je to jeden z těch okamžiků, kdy jsme s největší pravděpodobností svědky toho, jak se herec nebo herečka zamilují. I když nás tomu dobří herci často přesvědčují, když je to skutečné, je na tom něco zvláštního.“

První polibek přišel ještě předtím. Při jednom z živých rozhovorů v šatně, které tak často spojovaly Lauren Bacallovou a Humphreyho Bogarta, ji vzal za bradu, naklonil se nad ni a políbil ji. Pak ji požádal, aby na zadní stranu krabičky od sirek napsala jeho telefonní číslo. Když si Howard Hawks uvědomil, že oba herci spolu mají vztah, propadl žárlivosti a pohrozil, že herečku pošle do jiného studia. Konflikt, který vznikl mezi režisérem a hercem, který vzal Bacallové srdce, ohrozil dokončení filmu.

Když jejich vztah přestal být tajemstvím, chodili všude ruku v ruce a patnáctiminutové přestávky, které byly během natáčení žádoucí, byly pro tyto dva herce někdy delší. Zavřeni v té či oné šatně z ní vycházeli velmi šťastní, vyprávějí A. M. Sperber a Eric Lax v knize Bogart (1997), ředitelé společnosti, jak prozradil Vanity Fair. „Bylo to jako výbuch,“ říká v knize Walter Molnar, který ve filmu ztvárnil roli Paula De Nursaca.

Lauren Bacallová všude následovala Humphreyho Bogarta, chodila za ním, kamkoli se hnul. Psal jí něžné dopisy, v nichž jí sliboval nehynoucí lásku, i kdyby ji ztratil. Říkali si láskyplně přezdívkami filmových postav, Slim a Steve. Steve, zkratka pro Stephena, což se stalo jménem prvního ze dvou synů páru.

Úspěch osobního vztahu herců šel do jisté míry ruku v ruce s úspěchem filmu, ale Bogart byl stále ženatý muž s alkoholem sužovanou manželkou Mayo Methotovou, která přísahala na pití. Nebylo možné, aby se herec nepokusil obnovit manželský vztah. „Musím jeho rozhodnutí respektovat, ale nemusí se mi líbit,“ napsala Bacallová podle Vanity Fair. Úspěch filmu Mít či nemít však vedl režiséra Howarda Hawkse k tomu, že oba hlavní představitele svedl dohromady ve filmu Na hraně.

Mayo Methot nesplněné sliby, rozchody a usmiřování s manželkou a skutečnost, že se děsil vztahu s o 25 let mladší Lauren, nakonec Bogarta rozrušily natolik, že změnil svou náladu a na natáčení přišel pozdě jako nikdy předtím. Zoufalství ho přimělo k tomu, aby na Štědrý den roku 1944 bez přestání pil a ve znepokojivém stavu zaklepal na dveře Mayo Methotové. Navzdory jejímu očekávání tento okamžik znamenal konec vztahu manželů Bogartových.

Lauren a Bogie se vzali 21. května 1945. Jí bylo 20, jemu 45. „Často přemýšlím o tom, jaké jsem měla štěstí,“ řekla v roce 2011 časopisu Vanity Fair. „Se všemi jsem se seznámila, protože jsem za něj byla provdaná. Ten pětadvacetiletý věkový rozdíl byl tou nejúžasnější věcí, která mě v životě potkala.“

Manželství nebylo vždy snadné. Bogartovy problémy s alkoholem byly v Hollywoodu dobře známé. Bacallová nevěděla, co má dělat, a zpočátku to bagatelizovala, protože si myslela, že jde o temný pozůstatek jejího předchozího manželství. Časem se naučila s manželem jednat. Právě jí se obecně připisuje Bogieho snížená spotřeba alkoholu. „Změnil způsob pití. Nikdy nepřestal pít, ale nestal se z něj alkoholik. Pil na večírcích a pro zábavu, ale když pracoval, alkoholu se nedotkl,“ řekla Lauren Bacallová.

Syn Stephen je jiného názoru. Ve své knize Bogart: In Search of My Father popisuje „třenice“, které vznikají mezi dvěma „nejistými“ lidmi. „Moje matka moc nepila. Ale Bogie ano. Když se napil, většinou zbylo pro mou matku. Říká, že když Bogie hodně pil, míval výčitky svědomí, a když to přehnal s pitím, byl náladový. Někdy se opil tak, že nevěděl, kde je a kdo je.“

Lauren Bacallová a Humphrey Bogart se synem Stephenem – Central Press/Getty Images

V rozhovoru pro Vanity Fair v roce 2011 Lauren Bacallová otevřeně přiznala, že její kariéře manželství uškodilo. „Ano, samozřejmě. Chtěl ženu. Nechtěl herečku.“ Důvodem bylo, že Bogart byl předtím ženatý se třemi herečkami a nechtěl si brát čtvrtou. Mladé ženě řekl: „Miluji tě, a pokud chceš udělat kariéru, udělám vše, co je v mých silách, abych ti pomohl, ale nevezmu si tě.“ Bacallová chtěla mít rodinu. „Byla jsem šťastná jako jeho žena. Líbilo se mi to. Opravdu jsem ho milovala.“

Samotný fakt, že Bacallová byla ženou vedle Bogarta, byl problém. „Myslím, že mnoho režisérů o mně nikdy neuvažovalo jako o herečce. Byla jsem Bogieho manželka. Billy Wilder mě viděl jen takhle. To nevede ke skvělé kariéře a já jsem o ni nebojoval.“ Lauren však byla ambiciózní a tuto ambici je velmi těžké „vymazat“, řekla. Koneckonců, právě na scéně nebo na jevišti se cítila dobře. Po Bogartově smrti získala dvě ceny Tony za role ve filmech Applause a Žena roku.

Lauren Bacallová přebírá cenu při předávání cen Tony v roce 2001. – LUCY NICHOLSON/AFP/GettyImages

V knize By Myself popisuje Lauren Bacallová noc před Bogartovou smrtí. Bacallová si velmi podrobně vzpomíná na jeden konkrétní zápach. „Nejdřív jsem si myslel, že je to léčivé. Pak jsem si uvědomil, že je to rozpadající se zápach. Zeptala jsem se sestry, co to je. Ta silná vůně, jako dezinfekce, která zhořkne…“.

Na pohřbu Humphreyho Bogarta nesla Lauren Bacallová zlatou píšťalku, kterou nechala na manželově hrobě. „Ty umíš pískat, viď Steve?“

Po Bogartově smrti zůstala Bacallová ve 32 letech vdovou a po ní zůstala velká prázdnota: „Do té doby jsem se mohla spolehnout na podporu Bogieho nebo své matky. Teď už tam nikdo nebyl.“ Být sám bylo příliš těžké. Každý týden se Bacallová budila uprostřed noci s křikem: další noční můra o manželově smrti.

Nějakou dobu se Lauren Bacallová snažila Bogarta nepřipomínat, nečinit z jeho památky středobod svého života. To se však ukázalo jako obtížný a nesplnitelný úkol. V nejtěžších chvílích měla herečka podporu Franka Sinatry, který ji nakonec v roce 1958 požádal o ruku. Když se však zpěvák dozvěděl, že se tato zpráva dostala do tisku, zasnoubení zrušil a s Lauren Bacallovou už 20 let nepromluvil. Opět nechala Jasona Robardse Jr. zaplnit prázdnotu, kterou cítila v roce 1961. Přesto spolu měli dítě, ale hercův alkoholismus vedl k tomu, že manželství po osmi letech skončilo.

Pravdou je, že nelze mluvit o Bacallové nebo s Bacallovou, aniž bychom mluvili o Bogartovi. A Bacallová si nakonec vždycky vzpomene na Bogieho. Jako v roce 2009, kdy ve svých 85 letech převzal čestného Oscara. Bacallová vyprávěla příběh od začátku. „V 19 letech si mě Howard Hanks vybral, abych pracoval na filmu s Humphreym Bogartem.“ A Bogie se stal středobodem jeho projevu. „Nebyl to jen skvělý herec, ale i výjimečný člověk. Dal mi život, změnil mi život a varoval mě před všemi vzestupy a pády. Nebylo s ním mnoho slabých chvil.“ O tři roky později ve stejném rozhovoru pro Vanity Fair Bacallová přiznala, že ten den a zlatou sošku nenávidí. „Den, který měl být jedním z nejlepších v mém životě, byl jedním z nejhorších. Právě jsem mluvil o Bogiem. Myslím, že to byla jedna z nejhorších věcí, které jsem udělal.“

V den smrti Lauren Bacallové je všude vidět Bogartův stín, jako by měl znovu zemřít. Věděla to. „Pokud to tak má být, tak to tak musí být.“