Basový hoboj

• In the Great Museum of our Memory, for Bass Oboe by Brian Cherney
• The East Coast Concerto for Bass Oboe and Orchestra by Gavin Bryars
• Earth Spirit for bass hoboe and orchestra by Yuang Chen

Jedním z nejpozoruhodnějších použití basového hoboje je v „Planetách“ Gustava Holsta, kde je tento nástroj použit s velkým efektem a poskytuje tón, kterého žádný jiný nástroj není schopen. K pozoruhodným sólovým linkám patří některé slabé části během skladby „Mars“, během bitonálních běhů v dřevěných dechových nástrojích v „Merkuru“, četné exponované linky v klidnějších momentech „Saturnu“ (pravděpodobně nejlepší příklad sóla v celém díle) a v 5. a 6. taktu sóla fagotu po úvodních tónech „Uranu“. Basový hoboj se výrazně objevuje také v prvním intermezzu Trojkoncertu sira Michaela Tippetta. Velmi podstatné sólo je také ve druhé větě skladby „Asyla“ Thomase Adese. Frederick Delius hrál na basový hoboj v šesti svých dílech: Nejnovější výzkumy však ukazují, že navzdory tomu, že Delius tento termín používal, byl jeho zamýšleným nástrojem hekelfon. Arnold Bax jej požaduje ve své Symfonii č. 1 a Havergal Brian vyžaduje nástroj jak v Gotické symfonii, tak ve své Symfonii č. 4 Das Siegeslied. Humphrey Searle nástroj požaduje ve své Třetí symfonii (1960). Percy Grainger zahrnuje basový hoboj do Dětského pochodu a Válečníků.

Basový hoboj se zatím jako sólový nástroj neprosadil; dosud vznikly pouze dva sólové koncerty pro basový hoboj (The East Coast anglického skladatele Gavina Bryarse z roku 1994 a Koncert kanadského skladatele Christophera Tylera Nickela z roku 2016). První jmenované dílo bylo napsáno pro kanadského interpreta Lawrence Cherneyho, který používá basový hoboj vyrobený firmou F. Lorée. Kromě ostatních čtyř členů hobojové rodiny byly napsány dva koncerty s basovým hobojovým nástrojem, kterými jsou skladby Davida Stocka „Oborama“ a Jamese Stephensona „Rituály a tance“, obě napsané pro Alexe Kleina.

Britský hobojista Michael Sluman si objednal přibližně 60 skladeb pro basový hoboj, z nichž řada zazněla na recitálech ve Velké Británii, na konferenci Australian Double Reed Society konané v Sydney v roce 2016 a na konferenci International Double Reed Society v Granadě v roce 2018. Tato díla se skládají ze sólových, orchestrálních, komorních a recitálových skladeb spolu s řadou kvartetů pro hoboj, hoboj d’amore, cor anglais a basový hoboj, napsaných pro hobojové kvarteto Asyla. Michael přednášel o basovém hoboji na Royal Academy of Music v Londýně, Kings College v Londýně, The University of North Texas a Royal Northern College of Music.

Přeživší z Darmstadtu Roberta Morana pro devět amplifikovaných basových hobojů vznikl na objednávku hobojistky Nory Postové a měl premiéru v roce 1984. Minimálně jednu sonátu pro basový hoboj a klavír napsal Simon Zaleski.

Zcela nedávným objevem (2015) je unikátní basový (resp. barytonový) hoboj v E♭, který vlastní Peter Hurd. Tento nástroj, na který se dá hrát s jednoplátkovým náustkem a klarinetovým jazýčkem, byl velmi pravděpodobně vyroben pro altsaxofonistu z pitu nebo jazzové kapely, aby mohl přejít na zdánlivě dvouplátkový nástroj a přitom nadále používat stejný part a bez výrazné změny nátrubku.