Bazilární invaginace

Bazilární invaginace, nazývaná také bazilární imprese, je vrozená nebo získaná abnormalita kraniocervikálního spojení, kdy hrot odontoidálního výběžku vyčnívá nad foramen magnum.

Terminologie

Termíny bazilární invaginace a bazilární imprese se často používají zaměnitelně, protože v obou případech dochází k migraci horní krční páteře směrem nahoru, ale nejsou to synonyma.

Bazilární invaginace je definována jako vrozený posun obratlových elementů směrem nahoru do normálního foramen magnum s normální kostí.

Naproti tomu bazilární imprese je podobný posun dens směrem nahoru způsobený však získaným změkčením kostí na spodině lební.

Patologie

Může být vrozená nebo získaná a často souvisí s platybasií. Dochází ke stenóze foramen magnum a kompresi prodloužené míchy, což má za následek neurologické příznaky, obstrukční hydrocefalus, syringomyelie nebo dokonce smrt.

Příčiny

Obvyklé příčiny lze připomenout pomocí mnemotechnické pomůcky PF ROACH. Dalším přístupem je jejich rozdělení na vrozené a získané příčiny:

Vrozené

• osteogenesis imperfecta
• Klippel-Feilův syndrom
• achondroplazie
• Chiariho I malformace/Chiariho II malformace
• cleidokraniální dysostóza
• Schwartzova-Jampelův syndrom 2

Získaná

• revmatoidní artritida
• Pagetova choroba
• hyperparatyreóza
• osteomalacie/rikeť

Bazilární invaginace se vyskytuje asi u 510 % pacientů s krční revmatoidní artritidou v důsledku ztráty axiálních podpůrných struktur v horní krční páteři 3,4.

Klasifikace

Na základě absence (skupina I) a přítomnosti (skupina II) Chiariho malformace byl navržen klasifikační systém, který může být užitečný při plánování chirurgické léčby. Komprese mozkového kmene souvisí s odsazením odontoidálního výběžku u skupiny I, zatímco u skupiny II je příčinou snížený objem zadní jámy lební 1.

Radiografické znaky

Pět linií bylo popsáno a používáno většinou radiologů k hodnocení bazilární invaginace na frontálních a laterálních prostých rentgenových snímcích lebky i na koronálních a midsagitálních rekonstruovaných snímcích CT a MRI.

Vychází se z relativní projekce odontoidálního výběžku do těchto linií, která je následující:

Frontální snímek

• digastrická linie: hrot odontoidálního výběžku se obvykle nachází 11 až 21 mm pod touto linií
• bimastoidní linie: hrot odontoidálního výběžku vystupuje obvykle nejvýše 10 mm nad tuto linii

Boční snímek

• McRaeova linie: Hrot odontoidního výběžku obvykle vyčnívá pod tuto linii, proto je bazilární invaginace diagnostikována, když hrot tuto linii překračuje

Chamberlainova linie: spojující zadní okraj tvrdého patra a opisthion

• hrot odontoidního výběžku vystupuje obvykle nejvýše 3 mm nad tuto linii

McGregorova linie: spojuje zadní okraj tvrdého patra s nejkaudálnějším bodem týlní křivky

• hrot odontoidního výběžku vystupuje obvykle nejvýše 5 mm nad tuto linii

.