Behaviorismus

Behaviorismus je světonázor, který předpokládá, že žák je v podstatě pasivní a reaguje na podněty z prostředí. Žák začíná jako čistý list (tj. tabula rasa) a chování je formováno prostřednictvím pozitivního nebo negativního posilování. Jak pozitivní, tak negativní posilování zvyšují pravděpodobnost, že se předcházející chování bude opakovat. Naopak trest (pozitivní i negativní) snižuje pravděpodobnost, že se antecedentní chování bude opakovat. Pozitivní trest znamená použití podnětu; negativní trest znamená odepření podnětu. Učení je tedy definováno jako změna chování učícího se. Spousta (raných) behavioristických prací byla provedena se zvířaty (např. Pavlovovými psy) a zobecněna na člověka.

Behaviorismus předchází kognitivistickému světonázoru. Odmítá strukturalismus a je pokračováním logického pozitivismu.

Radikální behaviorismus

Radikální behaviorismus, jehož autorem je B. F. Skinner, popisuje určitou školu, která vznikla v době vlády behaviorismu. Od ostatních škol behaviorismu se liší hlavně tím, že akceptuje zprostředkující struktury, roli emocí atd.

.