Berean Bible Society

Touha napsat tento článek vychází z mých zkušeností při hledání Boží vůle v mém životě. Nejsem si jistý, proč mi trvalo tak dlouho, než jsem jasně uviděl dispensační změnu, kterou Pavlovo jednoduché, ale hluboké poselství představuje. Kristovo poselství Izraeli (evangelium o obřízce) je tak často směšováno s Kristovým poselstvím skrze Pavla pro dnešní svět (evangelium o neobřízce). Naštěstí si Duch svatý použil řadu situací, aby mě udržel v pohybu směrem k Božímu cíli pro můj život.

Písmo říká v Římanům 8,28:

„A víme, že těm, kdo milují Boha, všechno napomáhá k dobrému, těm, kdo jsou povoláni podle jeho záměru.“

Všimněte si, že se tam neříká těm, kdo dostatečně milují Boha. Duch svatý si použil několik mužů, aby mě přivedl k tomu, že jsem horlivým dispensacionistou. Jedním z nich byl Dr. C. I. Scofield a jeho poznámky ve Scofieldově studijní bibli. Dalším byl traktát, který mi dal do ruky jeden starostlivý člověk a který mě následně přivedl k Biblické společnosti Berean a pastoru Stamovi. Duch svatý použil jeho knihy, aby mi otevřel oči pro tajemství a „správně rozdělené slovo“. Díky člověku, kterého jsem potkal v práci, jsem se dozvěděl o First Grace Gospel Church v Aštabule ve státě Ohio a o pastoru Adamsovi. Díky pastoru Adamsovi a jeho pečlivému výkladu Božího slova se moje mysl a srdce skutečně sjednotily v poselství „milosti“.

Je jedna báseň, kterou mám tak rád, napsal ji Martin Luther. „Pocity přicházejí a odcházejí a pocity jsou klamné. Spočinu na Božím slově, žádné jiné nestojí za to, abych mu věřil.“ Spočinout v jeho správně rozděleném Slově je jediná cesta. Slova „správně rozdělené“ pocházejí z II Timoteovi 2,15 a jsou překladem řeckého slova „orthotomeo“, vyslovovaného or-thot-om-eh´-o, což znamená provést rovný řez, správně rozčlenit (vyložit) (Boží poselství). Věřím, že při čtení zbytku tohoto článku si uvědomíte, jak důležité je porozumět úplnému dispensačnímu učení.

„Uč se, abys ukázal sám sebe Bohu schváleného, dělníka, který se nemusí stydět, správně rozdělujícího slovo pravdy“ (II Tim 2,15).

„Naopak, když viděli, že mi bylo svěřeno evangelium neobřízky, jako Petrovi evangelium obřízky (neboť ten, který v Petrovi účinně působil k apoštolátu obřízky, ten ve mně působil mocně vůči pohanům). A když Jakub, Kéfas a Jan, kteří se zdáli být sloupy, poznali milost, která mi byla dána, dali mně a Barnabášovi pravici společenství, abychom šli k pohanům a oni k obřízce.“ (Gal 2,7-9)

Pavel byl dvanácti apoštoly uznán za Božího člověka, který má nést toto nové poselství milosti pohanům. Je zřejmé, že jsou zde zmíněna dvě různá evangelia. Pavel v listu Galaťanům 1,11 a 12 vypráví, jak přijal své evangelium:

„Ověřuji vám však, bratři, že evangelium, které jsem zvěstoval já, není podle člověka. Neboť ani já jsem je nepřijal od člověka, ani jsem se mu nenaučil, ale ze zjevení Ježíše Krista.“ (Gal 1,11.12)

Někteří říkají, že Pavlovo evangelium bylo stejné jako Petrovo. Jiní tvrdí, že Petr se vymykal Boží vůli, byl úzkoprsý a kvůli jeho odmítnutí jít k pohanům musel Bůh vzbudit apoštola Pavla. Proti těmto názorům se ohrazuji. List Galatským 2,8 nám totiž říká něco jiného:

„Neboť ten, který v Petrovi účinně působil k apoštolátu obřízky, ten ve mně působil mocně k pohanům.“

Je tu ještě několik dalších důvodů.

1. Pokud by to bylo totéž, nebylo by třeba zvláštního zjevení.
2. Pavel mluví o evangeliu, které hlásal, jako o „mém evangeliu“ v Římanům 16,25; 2,16. „Já jsem to evangelium, které jsem hlásal,“ říká Pavel.
3. Ti, kdo by hledali chybu v Petrově nebo Pavlově díle, ve skutečnosti hledají chybu v díle Kristově, protože je to On, kdo působí skrze oba muže, jak uvádí Písmo v Galatským 2,8.
4. O „mém evangeliu“, o němž mluvil Pavel, se mluví jako o tajném od počátku světa (Řím 16,25; I Kor 2,7.8; Ef 3,9; Kol 1,26). O evangeliu, o němž mluvil Petr, se mluví jako o známém od počátku světa (Mt 25,34; Lk 1,67-70; Sk 3,21.24).

Vskutku, Izrael od Jákoba očekával svého Mesiáše, který měl přijít a nastolit jejich království jako nejoblíbenější národ. Až jako národ přijmou svého Mesiáše, Bůh nechá všechny lidi přijít skrze Izrael. My ovšem víme, že Izrael odmítl Krista a byl pak odložen stranou, dokud neproběhne dispensace milosti, jejímž apoštolem byl povolán Pavel. Všimněte si, že o Pavlových slovech se mluví jako o přikázáních, což není slovo ber nebo nech být.

„Myslí-li si někdo, že je prorok nebo duchovní, ať uzná, že to, co vám píšu, jsou přikázání Páně.“ (I Kor 14,37)

Když jsem byl ve službě, učili jsme se zásadu, která je zásadní pro to, abychom byli dobrými vojáky v armádě nebo v Božím díle. Tato zásada zní takto: Poslechneš poslední zákonný rozkaz, který ti dá ten, kdo velí. Vím, že v minulých dispenzích byly vydávány jiné rozkazy, které byly platné v době, kdy byly vydány, ale při zkoumání Písma z minulých dispenzí lze vidět velké rozdíly v požadavcích, které jsou kromě víry.

Je mnoho lidí, kteří věří, že slova v Bibli vytištěná červeně jsou nejdůležitější, protože je řekl Kristus. Jsou to slova Kristova a jsou skutečně velmi důležitá, stejně jako celé Boží slovo, které máme studovat. Zvláště důležitá však byla pro židovský lid, kterému byla napsána ohledně nadcházejícího království. Když my, kteří patříme k dispensaci milosti, studujeme evangelia, musíme je vykládat ve světle listů napsaných Pavlem. Jsou to poslední Kristovy pokyny pro dnešní církev. Mají správný výklad pro den, ve kterém žijeme. Ano, můžeme zaujmout své stanovisko a být si jisti. Máme správný výklad pro dnešní dobu, když se řídíme Kristovými slovy danými skrze Pavla.

V listu Efezským 1,3 nám Slovo říká, že hledáme nebeský domov, ne pozemské království.

„Požehnaný Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nám požehnal veškerým duchovním požehnáním v nebeských místech v Kristu“ (Ef 1,3). 1,3).

„Vždyť naše občanství je v nebesích, odkud také očekáváme Spasitele, Pána Ježíše Krista.“ (Fil 3,20)

Ano, Matouš, Marek, Lukáš a Jan mají Boží slovo ke studiu pro všechny lidi, ale jsou napsány pro lidi z období Království. Víme, že Kristus se obracel k těm, pro které království přichází na zem. Jak? Protože nám to říká Bible.

Matouš 4,17 říká:

„Od té doby začal Ježíš kázat a říkat: Čiňte pokání, neboť se přiblížilo nebeské království.“

V Matoušovi 3,2 mluví Jan Křtitel o přicházejícím království. V Matoušově evangeliu 10,5-7 vidíme, jak Ježíš poučuje dvanáct apoštolů o přicházejícím království.

Kristus k nám i dnes promlouvá slovy o spasení, lásce, povzbuzení a o tom, jak žít život, který se mu líbí. Ano, mluví k nám i dnes v celém svém Slově, ale pro správnou aplikaci v dnešní době musíme opět použít listy, které napsal apoštol Pavel, apoštol pohanů. Nejde o to, jestli se nám líbí, nebo ne.

Milost, víra a poslušnost byly vždy v módě, protože kromě Boží milosti si žádný člověk nezaslouží být spasen. Bez víry v Boží plán pro onen den by žádný člověk nebyl spasen, neboť samotné rituály ještě nikdy nikoho nezachránily. Když Boží plán vyzývá k obřízce, stavbě archy a křtu, člověk víry poslechne. Když však Bůh mluví ve svém slově a říká, že je to pouze skrze víru, člověk víry se bude řídit jeho příkazy. Hříšný člověk může být spasen pouze z Boží milosti, a to v jakékoli dispensaci, neboť si Boží milostivou nabídku nezasloužíme. Ve všech dispenzích Bůh chtěl, aby jeho lid byl poslušný. V minulých věcích ji vyžadoval, aby obdržel svá požehnání. Dnes Bůh chce naši láskyplnou poslušnost, protože nám již požehnal. Jeden příklad, než půjdeme dál:

V Matoušovi 6,15:

„Jestliže však vy neodpustíte lidem jejich viny, ani váš Otec neodpustí vaše viny.“

V Efezským 4,32 najdeme Kristova slova pro nás dnes.

„A buďte k sobě navzájem laskaví, dobrosrdeční, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh pro Krista odpustil vám.“

Všimněte si, že v evangeliu o Království je odpuštění vyžadováno, aby nám bylo odpuštěno, zatímco v listech z pera apoštola Pavla je nám již odpuštěno a jsme již blahoslavení. Proto se chci z lásky a vděčnosti zalíbit Tomu, který vykrvácel, zemřel a vstal z mrtvých, čímž zcela a navždy zaplatil za všechny mé hříchy. Ano, díky Bohu, minulé, současné i budoucí hříchy jsou přikryty obětí Spasitele Ježíše Krista (vyhledej Řím 4,15.16; 3,23.24; Gal 3,13; Kol 1,21.22; 2,13). To je jen několik veršů, které nám říkají o úžasném a úplném spasení, které máme v Kristu Ježíši.

V Ef 2,8 a 9 najdeme Kristovy příkazy napsané pro nás dnes.

„Neboť milostí jste spaseni skrze víru, a to ne sami ze sebe, je to Boží dar: Ne ze skutků, aby se nikdo nechlubil.“

V I. Korintským 15,1-4 nacházíme Pavla, jak pro nás vypisuje evangelium (dobrou zprávu) pro dnešní dobu.

„Kromě toho vám, bratři, zvěstuji evangelium, které jsem vám kázal, které jste také přijali a v němž stojíte; jím jste také spaseni, jestliže si uchováte v paměti, co jsem vám kázal, ledaže byste uvěřili nadarmo.Předal jsem vám totiž především to, co jsem i já přijal, že totiž Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem, že byl pohřben a že třetího dne vstal z mrtvých podle Písem.“

Takto jsme dnes spaseni. Je to pouze skrze víru v to, co pro nás Kristus učinil podle Písem. Cokoli, co byste k Božímu plánu přidali, je falešné evangelium. Bůh se rozhodl vložit naše úplné spasení do smrti, pohřbu a vzkříšení Ježíše Krista. Cokoli bychom chtěli přidat, je urážkou Božího Syna, protože říkáme, že není hoden velké pocty, kterou do něj Bůh vložil. A ve skutečnosti říkáme, že to víme lépe než sám Bůh.

Když Pavel mluví o evangeliu, které hlásal, mluví o něm jako o mém evangeliu. To nám říká Římanům 16,25 a 26:

„Tomu pak, který má moc vás upevnit podle mého evangelia a kázání Ježíše Krista, podle zjevení tajemství, které bylo od počátku světa utajeno, nyní však zjeveno a skrze Písma proroků podle přikázání věčného Boha oznámeno všem národům k poslušnosti víry.“

Chceš být „ustanoven“? Písmo nám říká, že je to následováním Krista podle evangelia představeného v Pavlových listech.

V listu Galatským 1,6-9 Pavel mluví o jiném evangeliu a říká o každém, kdo by chtěl přidat nebo změnit evangelium, které mu bylo dáno zjevením: „Ať je proklet!“ Věc je natolik závažná, že ji znovu opakuje v 9. verši. Než začneme tyto verše probírat, je třeba objasnit ještě jednu věc. V řeckém textu jsou pro slovo „jiný“ použita dvě různá slova, která mají různé významové odstíny. Je použito řecké slovo „heteros“, které znamená jiný jiného druhu, a řecké slovo „allos“, které znamená jiný stejného druhu.

Nyní si přečtěme Galatským 1,6-9:

„Divím se, že jste se tak brzy vzdálili od toho, který vás povolal do Kristovy milosti, k jinému evangeliu, které není jiné, ale jsou někteří, kteří vás obtěžují a chtějí převrátit Kristovo evangelium. Kdybychom vám však my nebo anděl z nebe kázali jiné evangelium než to, které jsme vám zvěstovali, ať je proklet. Jak jsme řekli dříve, tak říkám nyní znovu: „Kdyby vám někdo kázal jiné evangelium než to, které jste přijali, ať je proklet!“

Je nesmírně důležité, abychom neměnili Boží plán daný Pavlovi a nespoléhali na nějaké dílo, jako je křest vodou, vstup do církve, dodržování zákona, nějaké konkrétní části zákona nebo postup v církevní službě.

Viz Koloským 2,10:

„A vy jste dokonalí v tom, který je hlavou všech knížectví a mocností.“

A také Římanům 11,6:

„A jestliže z milosti, pak už to není ze skutků, jinak už milost není milostí. Je-li však ze skutků, pak už to není milost, jinak už není skutek.“

Jak jsme již dříve uvedli z Ef 2,8 a 9, je to „z víry, a ne ze skutků“. Věříte v dokonané dílo Ježíše Krista? Důvěřujete v jeho smrt, pohřbení a vzkříšení, které jsou jediné, co se týká vašeho spasení a celkové platby za všechny vaše minulé i současné hříchy? Pokud nejsi obeznámen s dispenzačním učením a zjevením tajemství, které bylo dáno Pavlovi, můžeš mít další otázky.

.